Nagasaki

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Japonsko si připomnělo osmdesát let od kapitulace, čímž skončila druhá světová válka v Tichomoří. Předcházelo tomu svržení dvou jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Spojenci se tak vyhnuli pozemní invazi, která byla pod krycím jménem Olympic plánovaná na listopad. Podle historiků by stála desetkrát víc životů spojeneckých vojáků než vylodění v Normandii.

Když Američané odpálili atomovou bombu nejprve nad Hirošimou a poté nad Nagasaki, nebylo to z nějakého sadismu. Jednalo se o rozhodnutí, které mělo ušetřit lidské životy.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

Přeživší výbuchu atomové pumy v Hirošimě, Jošiko Macujiová, byla v té době malé dítě, ale dodnes má před očima tělo své matky. „Moje vzpomínka není na lidskou bytost, ale na černý předmět podobný klacku. Držela jsem se ho,“ popisuje Jošiko vzpomínku ze dne svržení bomby. Přeživším jaderného výbuchu se v Japonsku říká Hibakuša a ti, kteří jsou stále naživu, dál podávají své hrozivé svědectví a usilují o jaderné odzbrojení. Přežití výbuchu jaderné bomby bylo ale také stigmatem pro oběti. „Pokud přežijete, budete poníženi. Stanete se poraženými. Když prohrajete, je lepší zemřít. Toto pravidlo bylo hluboce zakořeněno nejen mezi vojáky, ale i v běžné populaci,“ vysvětlil historik z Univerzity Dóšiša v Kjótu Jasuo Mori.

Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Dnes je Hirošima symbolem jaderného věku, bývala to ale jen řadová regionální metropole imperiálního Japonska. Enola Gay zase bývalo řadové nepojmenované letadlo s číslem 82. Obě jména se přesně před osmdesáti lety historicky navždy propojila, a to když první jaderný útok v dějinách naplno ukázal sílu nového typu zbraně.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Před osmdesáti lety Tokio zažilo masivní bombardování ze strany amerických leteckých sil. Napalmové nálože tam zabily přes sto tisíc civilistů a mnohonásobně víc jich zranily, i tak si smutné válečné výročí Japonsko ani vítězné mocnosti nepřipomínají. Nejničivější nálet v dějinách lidstva je dnes skoro zapomenutý.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. srpna 1945. Na pietním aktu k události, při níž v naprosté většině zemřeli civilisté, zazněly výzvy k jadernému odzbrojení. Kina v Japonsku zatím nepromítají americký film Oppenheimer, jenž se vrací k okolnostem vývoje této bomby. Japonská filiálka studia Warner Bros. také v nezvyklém veřejném prohlášení kritizovala svoji mateřskou společnost z podpory fenoménu „Barbenheimer“.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.

Před 75 lety na palubě americké bitevní lodě Missouri podepsalo fašistické Japonsko bezpodmínečnou kapitulaci. Tím se definitivně uzavřela smutná kapitola moderních dějin – druhá světová válka. Porážka císařství vedle liberalizace národa přinesla i úplnou paralýzu armády na desítky následujících let. Japonsko se vzdalo války jako nástroje k urovnání mezinárodních sporů a působnost vojenských složek byla až donedávna výhradně obranného charakteru.

Japonské Nagasaki si připomnělo sedmdesát pět let od svržení atomové bomby přezdívané „Fat Man“ (Tlouštík), která na konci druhé světové války zpustošila město a zabila přes 70 tisíc civilistů. Tisíce zemřely později na následky zranění a radiace. Kvůli koronaviru se letošní ceremonie mohlo přitom účastnit jen pět set osob. Přeživší jaderného útoku mluvili znovu o nutnosti zákazu jaderných zbraní.