Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

Nahrávám video

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sovětský svaz úspěšně otestoval svou první atomovou zbraň pouhé čtyři roky poté, co Američané shodili své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki. Sověti uspěli nejen díky schopnostem svých vlastních vědců, ale také kvůli tomu, jak schopní a současně neloajální byli někteří vědci američtí.

Mezi vědci vynášeli ven informace rovnou čtyři muži: Theodore Hall, Klaus Fuchs, Oscar Seborer a technik David Greenglas. Největší význam z nich měl Fuchs – a právě jemu se věnuje tento díl podcastové série Úsvit atomového věku:

Podle historika vědy Filipa Grygara byl Fuchs jak vynikající vědec, tak i špion. „Od roku 1941 do roku 1949 vyzradil Sovětskému svazu veškeré informace,“ shrnul Grygar. Vyzrazoval údaje nejen z amerického, ale také z britského jaderného výzkumu. Na rozdíl od ostatních špionů, kteří přinášeli jen střípky znalostí během několika let, Fuchs vynášel všechno, a to téměř dekádu.

Pacifista, který nechtěl ublížit

K tomu, aby se dalo pochopit, proč Klaus Fuchs USA zradil, je nutné podívat se do jeho mládi. Narodil se roku 1911 do rodiny protestantského teologa, který byl velmi ovlivněný kvakerským hnutím, jež zdůrazňovalo pacifismus. Během svého dospívání ve Výmarské republice viděl, jak demokracie není schopná bránit se úspěšně před nástupem nacismu. Roku 1932 vstoupil Fuchs společně s většinou své rodiny do komunistické strany, kterou vnímal jako jedinou obranu před nacismem.

Zapojil se i do pouličních potyček, které skončily násilím, takže když se moci chopil Hitler, bylo mu jasné, že v Německu nepřežije. Emigroval nejprve do Paříže, pak do Anglie, kde dostudoval. A vstoupil velmi úspěšně, byť byl vlastně velmi uzavřeným myslitelem, do vědecké komunity, která se věnovala atomovému výzkumu. Současně si ale stále nesl traumata z mládí.

Když začala druhá světová válka, musel Británii opustit, byl příslušníkem nepřátelského národa: skončil v Kanadě v táboře, kde potkal řadu německých komunistů s podobným osudem. Ukázalo se ale, že je pro své britské kolegy natolik nepostradatelný, že si jej vyžádali zpět do britského jaderného programu a Fuchs se mohl vrátit na Ostrovy. Odvděčil se jim tak, že začal vynášet tajné materiály z výzkumu.

Pokračoval v tom i poté, co se britský jaderný program spojil s tím americkým. Jak? To se dozvíte v dalším dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.