Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

Nahrávám video

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sovětský svaz úspěšně otestoval svou první atomovou zbraň pouhé čtyři roky poté, co Američané shodili své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki. Sověti uspěli nejen díky schopnostem svých vlastních vědců, ale také kvůli tomu, jak schopní a současně neloajální byli někteří vědci američtí.

Mezi vědci vynášeli ven informace rovnou čtyři muži: Theodore Hall, Klaus Fuchs, Oscar Seborer a technik David Greenglas. Největší význam z nich měl Fuchs – a právě jemu se věnuje tento díl podcastové série Úsvit atomového věku:

Podle historika vědy Filipa Grygara byl Fuchs jak vynikající vědec, tak i špion. „Od roku 1941 do roku 1949 vyzradil Sovětskému svazu veškeré informace,“ shrnul Grygar. Vyzrazoval údaje nejen z amerického, ale také z britského jaderného výzkumu. Na rozdíl od ostatních špionů, kteří přinášeli jen střípky znalostí během několika let, Fuchs vynášel všechno, a to téměř dekádu.

Pacifista, který nechtěl ublížit

K tomu, aby se dalo pochopit, proč Klaus Fuchs USA zradil, je nutné podívat se do jeho mládi. Narodil se roku 1911 do rodiny protestantského teologa, který byl velmi ovlivněný kvakerským hnutím, jež zdůrazňovalo pacifismus. Během svého dospívání ve Výmarské republice viděl, jak demokracie není schopná bránit se úspěšně před nástupem nacismu. Roku 1932 vstoupil Fuchs společně s většinou své rodiny do komunistické strany, kterou vnímal jako jedinou obranu před nacismem.

Zapojil se i do pouličních potyček, které skončily násilím, takže když se moci chopil Hitler, bylo mu jasné, že v Německu nepřežije. Emigroval nejprve do Paříže, pak do Anglie, kde dostudoval. A vstoupil velmi úspěšně, byť byl vlastně velmi uzavřeným myslitelem, do vědecké komunity, která se věnovala atomovému výzkumu. Současně si ale stále nesl traumata z mládí.

Když začala druhá světová válka, musel Británii opustit, byl příslušníkem nepřátelského národa: skončil v Kanadě v táboře, kde potkal řadu německých komunistů s podobným osudem. Ukázalo se ale, že je pro své britské kolegy natolik nepostradatelný, že si jej vyžádali zpět do britského jaderného programu a Fuchs se mohl vrátit na Ostrovy. Odvděčil se jim tak, že začal vynášet tajné materiály z výzkumu.

Pokračoval v tom i poté, co se britský jaderný program spojil s tím americkým. Jak? To se dozvíte v dalším dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...