Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

Nahrávám video

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sovětský svaz úspěšně otestoval svou první atomovou zbraň pouhé čtyři roky poté, co Američané shodili své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki. Sověti uspěli nejen díky schopnostem svých vlastních vědců, ale také kvůli tomu, jak schopní a současně neloajální byli někteří vědci američtí.

Mezi vědci vynášeli ven informace rovnou čtyři muži: Theodore Hall, Klaus Fuchs, Oscar Seborer a technik David Greenglas. Největší význam z nich měl Fuchs – a právě jemu se věnuje tento díl podcastové série Úsvit atomového věku:

Podle historika vědy Filipa Grygara byl Fuchs jak vynikající vědec, tak i špion. „Od roku 1941 do roku 1949 vyzradil Sovětskému svazu veškeré informace,“ shrnul Grygar. Vyzrazoval údaje nejen z amerického, ale také z britského jaderného výzkumu. Na rozdíl od ostatních špionů, kteří přinášeli jen střípky znalostí během několika let, Fuchs vynášel všechno, a to téměř dekádu.

Pacifista, který nechtěl ublížit

K tomu, aby se dalo pochopit, proč Klaus Fuchs USA zradil, je nutné podívat se do jeho mládi. Narodil se roku 1911 do rodiny protestantského teologa, který byl velmi ovlivněný kvakerským hnutím, jež zdůrazňovalo pacifismus. Během svého dospívání ve Výmarské republice viděl, jak demokracie není schopná bránit se úspěšně před nástupem nacismu. Roku 1932 vstoupil Fuchs společně s většinou své rodiny do komunistické strany, kterou vnímal jako jedinou obranu před nacismem.

Zapojil se i do pouličních potyček, které skončily násilím, takže když se moci chopil Hitler, bylo mu jasné, že v Německu nepřežije. Emigroval nejprve do Paříže, pak do Anglie, kde dostudoval. A vstoupil velmi úspěšně, byť byl vlastně velmi uzavřeným myslitelem, do vědecké komunity, která se věnovala atomovému výzkumu. Současně si ale stále nesl traumata z mládí.

Když začala druhá světová válka, musel Británii opustit, byl příslušníkem nepřátelského národa: skončil v Kanadě v táboře, kde potkal řadu německých komunistů s podobným osudem. Ukázalo se ale, že je pro své britské kolegy natolik nepostradatelný, že si jej vyžádali zpět do britského jaderného programu a Fuchs se mohl vrátit na Ostrovy. Odvděčil se jim tak, že začal vynášet tajné materiály z výzkumu.

Pokračoval v tom i poté, co se britský jaderný program spojil s tím americkým. Jak? To se dozvíte v dalším dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.