Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

Nahrávám video

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sovětský svaz úspěšně otestoval svou první atomovou zbraň pouhé čtyři roky poté, co Američané shodili své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki. Sověti uspěli nejen díky schopnostem svých vlastních vědců, ale také kvůli tomu, jak schopní a současně neloajální byli někteří vědci američtí.

Mezi vědci vynášeli ven informace rovnou čtyři muži: Theodore Hall, Klaus Fuchs, Oscar Seborer a technik David Greenglas. Největší význam z nich měl Fuchs – a právě jemu se věnuje tento díl podcastové série Úsvit atomového věku:

Podle historika vědy Filipa Grygara byl Fuchs jak vynikající vědec, tak i špion. „Od roku 1941 do roku 1949 vyzradil Sovětskému svazu veškeré informace,“ shrnul Grygar. Vyzrazoval údaje nejen z amerického, ale také z britského jaderného výzkumu. Na rozdíl od ostatních špionů, kteří přinášeli jen střípky znalostí během několika let, Fuchs vynášel všechno, a to téměř dekádu.

Pacifista, který nechtěl ublížit

K tomu, aby se dalo pochopit, proč Klaus Fuchs USA zradil, je nutné podívat se do jeho mládi. Narodil se roku 1911 do rodiny protestantského teologa, který byl velmi ovlivněný kvakerským hnutím, jež zdůrazňovalo pacifismus. Během svého dospívání ve Výmarské republice viděl, jak demokracie není schopná bránit se úspěšně před nástupem nacismu. Roku 1932 vstoupil Fuchs společně s většinou své rodiny do komunistické strany, kterou vnímal jako jedinou obranu před nacismem.

Zapojil se i do pouličních potyček, které skončily násilím, takže když se moci chopil Hitler, bylo mu jasné, že v Německu nepřežije. Emigroval nejprve do Paříže, pak do Anglie, kde dostudoval. A vstoupil velmi úspěšně, byť byl vlastně velmi uzavřeným myslitelem, do vědecké komunity, která se věnovala atomovému výzkumu. Současně si ale stále nesl traumata z mládí.

Když začala druhá světová válka, musel Británii opustit, byl příslušníkem nepřátelského národa: skončil v Kanadě v táboře, kde potkal řadu německých komunistů s podobným osudem. Ukázalo se ale, že je pro své britské kolegy natolik nepostradatelný, že si jej vyžádali zpět do britského jaderného programu a Fuchs se mohl vrátit na Ostrovy. Odvděčil se jim tak, že začal vynášet tajné materiály z výzkumu.

Pokračoval v tom i poté, co se britský jaderný program spojil s tím americkým. Jak? To se dozvíte v dalším dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.