Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

Nahrávám video

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sovětský svaz úspěšně otestoval svou první atomovou zbraň pouhé čtyři roky poté, co Američané shodili své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki. Sověti uspěli nejen díky schopnostem svých vlastních vědců, ale také kvůli tomu, jak schopní a současně neloajální byli někteří vědci američtí.

Mezi vědci vynášeli ven informace rovnou čtyři muži: Theodore Hall, Klaus Fuchs, Oscar Seborer a technik David Greenglas. Největší význam z nich měl Fuchs – a právě jemu se věnuje tento díl podcastové série Úsvit atomového věku:

Podle historika vědy Filipa Grygara byl Fuchs jak vynikající vědec, tak i špion. „Od roku 1941 do roku 1949 vyzradil Sovětskému svazu veškeré informace,“ shrnul Grygar. Vyzrazoval údaje nejen z amerického, ale také z britského jaderného výzkumu. Na rozdíl od ostatních špionů, kteří přinášeli jen střípky znalostí během několika let, Fuchs vynášel všechno, a to téměř dekádu.

Pacifista, který nechtěl ublížit

K tomu, aby se dalo pochopit, proč Klaus Fuchs USA zradil, je nutné podívat se do jeho mládi. Narodil se roku 1911 do rodiny protestantského teologa, který byl velmi ovlivněný kvakerským hnutím, jež zdůrazňovalo pacifismus. Během svého dospívání ve Výmarské republice viděl, jak demokracie není schopná bránit se úspěšně před nástupem nacismu. Roku 1932 vstoupil Fuchs společně s většinou své rodiny do komunistické strany, kterou vnímal jako jedinou obranu před nacismem.

Zapojil se i do pouličních potyček, které skončily násilím, takže když se moci chopil Hitler, bylo mu jasné, že v Německu nepřežije. Emigroval nejprve do Paříže, pak do Anglie, kde dostudoval. A vstoupil velmi úspěšně, byť byl vlastně velmi uzavřeným myslitelem, do vědecké komunity, která se věnovala atomovému výzkumu. Současně si ale stále nesl traumata z mládí.

Když začala druhá světová válka, musel Británii opustit, byl příslušníkem nepřátelského národa: skončil v Kanadě v táboře, kde potkal řadu německých komunistů s podobným osudem. Ukázalo se ale, že je pro své britské kolegy natolik nepostradatelný, že si jej vyžádali zpět do britského jaderného programu a Fuchs se mohl vrátit na Ostrovy. Odvděčil se jim tak, že začal vynášet tajné materiály z výzkumu.

Pokračoval v tom i poté, co se britský jaderný program spojil s tím americkým. Jak? To se dozvíte v dalším dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 10 mminutami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
včera v 11:10

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22
Načítání...