Téma Úsvit atomového věku

Úsvit atomového věku

Lidstvo žije s jadernými zbraněmi osmdesát let. Staly se hrozbou i prvkem stability

Lidstvo žije s jadernými zbraněmi osmdesát let. Staly se hrozbou i prvkem stability

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Radioaktivita je i dobrý sluha. Pomáhá v medicíně či kuchyni

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Tajemství amerických jaderných zbraní vynesl Sovětům užitečný génius

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Sledujte seriál Úsvit atomového věku

GALERIE
Jaderný test Trinity

Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Série Úsvit atomového věku popisuje vývoj prvních jaderných zbraní a důsledky jejich použití. Přibližuje hlavní aktéry, jejich historická rozhodnutí i omyly. Uvědomovali si vědci, vojáci a politici, jaká zbraň se jim dostala do ruky? Znali rizika radiace? Jak daleko byli nacisté od vlastní bomby? A jak blízko Japonci třetímu jadernému úderu?

Přinese ale i odpovědi na otázky, které mohou vypadat méně důležité: K čemu byla v Los Alamos potřeba zubní vrtačka, nebo proč lékaři v rámci projektu Manhattan podali nitrožilně několika lidem plutonium. I tyto detaily ale pomáhají vyprávět velký příběh lidských atomových dějin.

Mlčení, popírání, cenzura. První informování o radiaci v Hirošimě bylo složité

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

„Pili jsme černý déšť.“ Co atomová bomba způsobila v Hirošimě a Nagasaki

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.
GALERIE
Grafitový reaktor X-10 v Oak Ridge

Proč USA použily jadernou bombu? Síly na začátku války byly vyrovnanější, než si lidé myslí, říká historik

Když Američané odpálili atomovou bombu nejprve nad Hirošimou a poté nad Nagasaki, nebylo to z nějakého sadismu. Jednalo se o rozhodnutí, které mělo ušetřit lidské životy.

Plutoniový „Tlouštík“ zabil v japonském Nagasaki přes 70 tisíc lidí

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Děda byl správná volba, vzpomíná vnuk muže, který svrhl první atomovou pumu

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Před osmdesáti lety ozářilo Hirošimu „druhé slunce“, které znamenalo smrt

Dnes je Hirošima symbolem jaderného věku, bývala to ale jen řadová regionální metropole imperiálního Japonska. Enola Gay zase bývalo řadové nepojmenované letadlo s číslem 82. Obě jména se přesně před osmdesáti lety historicky navždy propojila, a to když první jaderný útok v dějinách naplno ukázal sílu nového typu zbraně.

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

Dokončování první atomové zbraně bylo soubojem o čas

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Oppenheimer jako napůl Prometheus, napůl Sheldon Cooper dal lidem sílu jádra

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.
Doporučujeme

Hitler nasadil na výrobu atomové zbraně své nejlepší lidi. Přesto selhal

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.