Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Jaderné zbraně jejich vlastníci vnímají jako záruku své bezpečnosti. Proto se v minulosti do jejich vývoje pustily i nedemokratické režimy, které je braly jako pojistku před svým pádem. Vyrábět tyto zbraně je ale nesmírně náročné.

Autoři podcastu Úsvit atomového věku se rozhodli ukázat náročnost tohoto procesu na fiktivním příkladu: co kdyby se Česká republika jako průmyslově vyspělý a bohatý stát rozhodla jaderné zbraně pořídit? Podle Ondřeje Nováka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze to klíčové Česko má: uranové doly, a tedy i surovinu. „Asi by bylo potřeba otevřít nové dobývky a těžbu obnovit ve větším rozsahu, ale určitě by to nebyl problém,“ uvedl vědec. Samotné rudy má podle něj dost.

Typickým příkladem je podle Nováka naleziště poblíž dolu Rožná jihovýchodně od Nového Města na Moravě, ale zásoby zbývají i v samotném dole Rožná, který byl uzavřený roku 2017 – zejména v nižších patrech. Horší by to bylo s kapacitou na zpracování. „Kapacita, která byla na přepracování uranové rudy do nějakého uranového koncentrátu pro další použití, je teď mimo provoz, ale s nějakými investicemi by se dal postavit nebo obnovit provoz té stávající,“ konstatuje Novák.

„Know-how tady je“

Navíc by celá řada procesů šla provést i se stávající kapacitou, a to v laboratorních podmínkách. „Know-how tady je. Máme tu znalost jak v technologických procesech, tak i v chemických, takže tam bych se vůbec nebál,“ popisuje jaderný vědec.

Zdaleka nejhorší a nejsložitější by bylo obohacování uranu, upozorňuje Novák. Česku chybí centrifugy, jež jsou k tomu nejvhodnější a nejúčinnější – ale protože se otáčejí velmi rychle, je to značně náročné na materiály. „Nejsem si úplně jistý, jestli bychom byli schopni toto nějak jednoduše dát dohromady. Nějakým ‚bastlením‘ bychom to asi zvládli, ale samozřejmě efektivita a účinnost by byly horší.“

Podle Nováka by se proto země jako Česko zřejmě vydaly úplně jinou cestou. Popisuje ji detailně v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku, daly by se pro to totiž využít také existující jaderné reaktory, které už v České republice existují:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.