Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Jaderné zbraně jejich vlastníci vnímají jako záruku své bezpečnosti. Proto se v minulosti do jejich vývoje pustily i nedemokratické režimy, které je braly jako pojistku před svým pádem. Vyrábět tyto zbraně je ale nesmírně náročné.

Autoři podcastu Úsvit atomového věku se rozhodli ukázat náročnost tohoto procesu na fiktivním příkladu: co kdyby se Česká republika jako průmyslově vyspělý a bohatý stát rozhodla jaderné zbraně pořídit? Podle Ondřeje Nováka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze to klíčové Česko má: uranové doly, a tedy i surovinu. „Asi by bylo potřeba otevřít nové dobývky a těžbu obnovit ve větším rozsahu, ale určitě by to nebyl problém,“ uvedl vědec. Samotné rudy má podle něj dost.

Typickým příkladem je podle Nováka naleziště poblíž dolu Rožná jihovýchodně od Nového Města na Moravě, ale zásoby zbývají i v samotném dole Rožná, který byl uzavřený roku 2017 – zejména v nižších patrech. Horší by to bylo s kapacitou na zpracování. „Kapacita, která byla na přepracování uranové rudy do nějakého uranového koncentrátu pro další použití, je teď mimo provoz, ale s nějakými investicemi by se dal postavit nebo obnovit provoz té stávající,“ konstatuje Novák.

„Know-how tady je“

Navíc by celá řada procesů šla provést i se stávající kapacitou, a to v laboratorních podmínkách. „Know-how tady je. Máme tu znalost jak v technologických procesech, tak i v chemických, takže tam bych se vůbec nebál,“ popisuje jaderný vědec.

Zdaleka nejhorší a nejsložitější by bylo obohacování uranu, upozorňuje Novák. Česku chybí centrifugy, jež jsou k tomu nejvhodnější a nejúčinnější – ale protože se otáčejí velmi rychle, je to značně náročné na materiály. „Nejsem si úplně jistý, jestli bychom byli schopni toto nějak jednoduše dát dohromady. Nějakým ‚bastlením‘ bychom to asi zvládli, ale samozřejmě efektivita a účinnost by byly horší.“

Podle Nováka by se proto země jako Česko zřejmě vydaly úplně jinou cestou. Popisuje ji detailně v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku, daly by se pro to totiž využít také existující jaderné reaktory, které už v České republice existují:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 44 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...