Uran

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Experti hledají způsob, jak rozšířit úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově. Bývalý uranový důl slouží jako jeho úschovna už půl století, původní prostor je ale už plný. Odborníci řeší, jak do štol, kde se před lety uran těžil, dál bezpečně ukládat vyhořelý materiál třeba z lékařských zařízení. „Člověk se sem do podzemí dostal, získal tu surovinu, použil ji ve svůj prospěch a v jiné formě ji tady znovu ukládáme,“ popisuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic. Veřejnost, která se do úložišť podívat nemůže, má možnost si maketu modelového sudu prohlédnout alespoň na jáchymovské radnici. V Česku jsou celkem tři podobná úložiště a každý rok do nich přibudou zhruba dva tisíce sudů s odpadem.

Severní Korea vůbec poprvé zveřejnila snímky svých centrifug na obohacování uranu pro výrobu jaderných zbraní, zatímco severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě tohoto zařízení vyzval k získávání dalšího materiálu potřebného k výraznému navýšení jaderného arzenálu země. Informovaly o tom světové agentury s odkazem na státní tiskovou agenturu KCNA.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

V Liberci se lidé bez občanského průkazu nedostanou za některými úředníky. Město od nového roku přestěhovalo přestupkovou agendu do soukromého objektu. Klienti se tak musí při vstupu na recepci prokázat dokladem s fotografií.

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Obrana země či vývoz zemědělských výrobků patří pro ukrajinské úřady ke klíčovým otázkám, na které se soustředí. Odsouvají ale mnohá rozhodnutí, na která aktuálně nemají kapacitu a prostředky, například jak naložit s nevyužitými uranovými doly. Jeden takový navštívil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Íránu našli v lednu stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, která jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v zařízení Fordo označil za „nezamýšlenou fluktuaci“.

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Írán v podzemním jaderném provozu Fordo zahájil produkci uranu obohaceného na 60 procent. Informovala o tom v úterý státní média a zprávu potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Od Teheránu požaduje větší spolupráci.

V Liberci vládla v uplynulých čtyřech letech stabilní koalice Starostů pro Liberecký kraj (SLK), ANO a ODS. Za své největší úspěchy považuje nový územní plán, vybudování kanceláře městského architekta nebo opravu Liebiegova paláce. Bez rekonstrukce naopak stále zůstává městský bazén a noví zastupitelé se budou muset vyrovnat i s prudkým růstem cen energií, což se promítne do výdajů na školy či MHD.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Sonda Voyager 2 je skoro dvacet miliard kilometrů daleko od Země a vědcům slouží přesně pětačtyřicet let. Během své cesty mimo jiné zblízka prozkoumala dvě nejvzdálenější planety Sluneční soustavy, Uran a Neptun. Data ze své vesmírné plavby posílá dodnes.

Odvolací pražský vrchní soud uznal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a všechny jeho spoluobžalované vinnými v druhé větvi korupční kauzy někdejšího politika. Rathovi soud prodloužil dříve uložený sedmiletý trest o rok. Bývalý politik se tak bude muset minimálně na několik měsíců vrátit do vězení.  V případu čelí obžalobě z přijímání úplatků a manipulace s tendry ve Středočeském kraji. Senát uznal vinnými i stavební firmu Metrostav a její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure, kterým potvrdil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Metrostav už potvrdil, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Cena uranu se na světových trzích prudce zvyšuje, jenom za středu vzrostla o více než osm procent. Trh tím reaguje na protesty v Kazachstánu, který je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě, uvedla agentura Bloomberg. Země je i velkým vývozcem ropy, která také v reakci na tamní dění zdražuje.

Grónská opoziční strana Inuitské společenství zvítězila v předčasných parlamentních volbách. Získala více než třetinu hlasů a porazila hegemona tamní politiky – sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu. Inuitské společenství je odpůrcem plánovaného rozsáhlého těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy.

Nejnižší patra uranového dolu Rožná I. v Dolní Rožínce na Žďársku začne koncem letošního roku zaplavovat voda. Komerční těžba v dole skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země. Podle předpokladu závodu Geam by měla voda vystoupat za tři až čtyři roky na úroveň 13. těžebního patra. Úplně bude čerpací systém v dole odstaven kolem roku 2035, kdy by tam mělo ukončit činnost výzkumné pracoviště Bukov. Poslední možnost naštívit důl se naskytla novinářům 2. října 2020.

Komunistický režim nedovoloval zveřejňovat výsledky měření výskytu škodlivého záření v Jáchymově a namísto sanace zdravotně závadných budov nechával město chátrat. S těmito i s dalšími problémy se na začátku 90. let potýkalo nové vedení města.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vláda chce ze státních rezerv prodat v příštím roce kovy za 600 milionů korun a o rok později za 1,6 miliardy, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).  Předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala z SPD a místopředseda stejného výboru Marian Jurečka z KDU-ČSL prodej kritizovali, protože není předem připravena nová koncepce státních rezerv a nové krizové plány. Nelíbí se jim ani to, že peníze by šly do státního rozpočtu, nikoliv zpět do Správy státních hmotných rezerv (SSHR) na nové investice.