Uran strana 2 z 2

Odvolací pražský vrchní soud uznal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a všechny jeho spoluobžalované vinnými v druhé větvi korupční kauzy někdejšího politika. Rathovi soud prodloužil dříve uložený sedmiletý trest o rok. Bývalý politik se tak bude muset minimálně na několik měsíců vrátit do vězení.  V případu čelí obžalobě z přijímání úplatků a manipulace s tendry ve Středočeském kraji. Senát uznal vinnými i stavební firmu Metrostav a její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure, kterým potvrdil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Metrostav už potvrdil, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Cena uranu se na světových trzích prudce zvyšuje, jenom za středu vzrostla o více než osm procent. Trh tím reaguje na protesty v Kazachstánu, který je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě, uvedla agentura Bloomberg. Země je i velkým vývozcem ropy, která také v reakci na tamní dění zdražuje.

Grónská opoziční strana Inuitské společenství zvítězila v předčasných parlamentních volbách. Získala více než třetinu hlasů a porazila hegemona tamní politiky – sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu. Inuitské společenství je odpůrcem plánovaného rozsáhlého těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy.

Nejnižší patra uranového dolu Rožná I. v Dolní Rožínce na Žďársku začne koncem letošního roku zaplavovat voda. Komerční těžba v dole skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země. Podle předpokladu závodu Geam by měla voda vystoupat za tři až čtyři roky na úroveň 13. těžebního patra. Úplně bude čerpací systém v dole odstaven kolem roku 2035, kdy by tam mělo ukončit činnost výzkumné pracoviště Bukov. Poslední možnost naštívit důl se naskytla novinářům 2. října 2020.

Komunistický režim nedovoloval zveřejňovat výsledky měření výskytu škodlivého záření v Jáchymově a namísto sanace zdravotně závadných budov nechával město chátrat. S těmito i s dalšími problémy se na začátku 90. let potýkalo nové vedení města.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vláda chce ze státních rezerv prodat v příštím roce kovy za 600 milionů korun a o rok později za 1,6 miliardy, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).  Předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala z SPD a místopředseda stejného výboru Marian Jurečka z KDU-ČSL prodej kritizovali, protože není předem připravena nová koncepce státních rezerv a nové krizové plány. Nelíbí se jim ani to, že peníze by šly do státního rozpočtu, nikoliv zpět do Správy státních hmotných rezerv (SSHR) na nové investice.

Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí označil zadržení íránského ropného tankeru u Gibraltaru za porušení jaderné dohody z roku 2015. Arákčí se na vyjednání smlouvy sám podílel. Zástupcům mocností ve Vídni řekl, že Írán bude dohodu dál postupně vypovídat, dokud nebudou ochráněny jeho zájmy. Mluvčí íránské vlády Alí Rabiei mezitím prohlásil, že Teherán považuje plánovanou evropskou námořní pozorovací misi v oblasti Hormuzského průlivu za nepřátelské opatření, které jen zvýší napětí v regionu.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.

Írán oficiálně přestal dodržovat některé závazky vyplývající z jaderné dohody se světovými mocnostmi. Islámská republika od této chvíle tedy může produkovat neomezené množství obohaceného uranu a těžké vody, píše agentura Reuters s odkazem na činitele z íránské instituce pro atomovou energii. Země chce, aby Evropa, Rusko a Čína do dvou měsíců zajistily, aby Írán mohl vyvážet ropu navzdory americkým sankcím, jinak dohoda skončí. Teherán i Washington zároveň tvrdí, že si nepřejí válku.