Írán při jednání o jaderné dohodě údajně ustoupil od hlavních požadavků

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Evropská unie, která je zprostředkovatelem mezinárodních rozhovorů o udržení dohody z roku 2015 označované zkratkou JCPOA, zaslala zúčastněným návrh konečného znění nové dohody. Podle úterního vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella většina účastníků jednání s návrhy EU souhlasí.

„Většina souhlasí, ale stále nemám odpověď USA. Doufáme, že ji dostaneme tento týden,“ řekl Borrell v rozhovoru se španělskou televizí TVE. Írán podle něj požádal o několik změn, které nebyly zveřejněny. Borrell v pondělí íránské požadavky označil za rozumné.

Dohoda z roku 2015 umožnila zrušení protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, o jehož účelu panují stále pochyby. Nevylučuje se, že Írán usiluje o jadernou zbraň, což ovšem Teherán popírá. USA od dohody v roce 2018 odstoupily a nedodržuje ji už ani Írán. Před šestnácti měsíci začala vyjednávání o návratu k JCPOA, přičemž postoje USA a Íránu byly hlavní překážkou.

Podle zdroje Reuters Teherán ustoupil od svých hlavních požadavků. „Minulý týden se vrátili a vzdali se toho hlavního, co bránilo dohodě. Myslím, že překročili Rubikon a přijali možnost návratu k dohodě za podmínek, které může prezident Joe Biden přijmout. Jsme-li teď blíž, pak proto, že se pohnul Írán. Ustoupili v tom, co od začátku hájili,“ sdělil zdroj Reuters. 

Podle něj Írán zmírnil svůj postoj k tomu, aby USA vyjmuly íránské revoluční gardy ze seznamu zahraničních teroristických organizací. „Řekli jsme, že to za žádných okolností neuděláme, ale oni dále naléhali. Před měsícem v této klíčové otázce začali postoj zmírňovat. Řekli, že gardy mohou na seznamu zůstat, ale musí z něj být odstraněny společnosti na ně napojené, ale my jsme to odmítli,“ citoval svůj zdroj Reuters.

Výsledek je nejistý, zní z Washingtonu

Původně Írán také žádal, aby Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zastavila vyšetřování původu dosud neobjasněných stop uranu v íránských provozech. „Írán chtěl záruku, že MAAE všechna tato vyšetřování zastaví, my jsme sdělili, že na to nikdy nepřistoupíme,“ popsal zdroj Reuters. Rada guvernérů MAAE v červencové rezoluci kritizovala Írán za to, že neobjasnil původ stop uranu ve třech původně neohlášených zařízeních.

„Studujeme íránskou odpověď (na návrh EU) a brzo se vyjádříme,“ dodal zdroj Reutes.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price řekl, že nemůže zaručit, že se podaří dospět k dohodě. „Výsledek těchto rozhovorů je nejistý, dokud existují názorové rozdíly,“ řekl.

Pokud se USA k dohodě vrátí, budou muset zrušit část sankcí, které od roku 2018 proti Íránu obnovily. Washington ale tvrdí, že návrat k JCPOA je důležitý, aby se předešlo jaderné krizi na Blízkém východě. „Pokud se dohodneme, některé sankce zrušíme, ale Írán musí svůj jaderný program změnit,“ sdělil zdroj Reuters.

Podle zdrojů agentury by Írán nesměl mít zásoby uranu obohaceného na 20 a 60 procent, jaké má nyní, a musel by z provozu vyřadit výkonné odstředivky na obohacování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 5 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 5 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 7 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 11 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 13 hhodinami
Načítání...