Uran a Neptun vypadají jako dvojčata. Astronomové přehodnotili podobu vzdálených planet

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

„Mezi Uranem a Neptunem je nepatrný rozdíl v odstínu modré, ale důležité je tu slovo nepatrný,“ citoval list The New York Times Leigha Fletchera, astronoma z univerzity v britském Leicesteru. Podle něj výsledky nového výzkumu pomůžou „uvést věci na pravou míru“.

Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý, přičemž snímky planet pořídila při průletu kolem nich v 80. letech minulého století sonda Voyager 2. Fotografie obou ledových obrů se ale v době vzniku upravovaly zejména co do sytosti barev, aby na nich byly zřetelnější některé podrobnosti.
„V době vzniku se mezi planetárními vědci vědělo o tom, že sytost barev je uměle upravená, a obrázky byly zveřejněny s poznámkou, která na to upozorňovala, ale povědomí o tom se časem vytratilo,“ uvedl podle serveru BBC vedoucí výzkumného týmu Patrick Irwin z Oxfordské univerzity. Barevné úpravy snímků vesmírných objektů jsou zcela běžné, pracuje se s nimi kvůli tomu, aby fotografie byly pro lidské oko zřetelnější.

Nově astronomové kvůli přesné představě o barevnosti Neptunu a Uranu využili spektrograf na Hubbleově vesmírném teleskopu a snímky z obřích teleskopů v Chile. Vyčetli z nich mimo jiné, že barevnost planety Uran se mírně mění v závislosti na ročním období a planeta má zelenější odstín v době, kdy je jeden z jejích pólů nakloněn blíže Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...