Uran a Neptun vypadají jako dvojčata. Astronomové přehodnotili podobu vzdálených planet

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

„Mezi Uranem a Neptunem je nepatrný rozdíl v odstínu modré, ale důležité je tu slovo nepatrný,“ citoval list The New York Times Leigha Fletchera, astronoma z univerzity v britském Leicesteru. Podle něj výsledky nového výzkumu pomůžou „uvést věci na pravou míru“.

Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý, přičemž snímky planet pořídila při průletu kolem nich v 80. letech minulého století sonda Voyager 2. Fotografie obou ledových obrů se ale v době vzniku upravovaly zejména co do sytosti barev, aby na nich byly zřetelnější některé podrobnosti.
„V době vzniku se mezi planetárními vědci vědělo o tom, že sytost barev je uměle upravená, a obrázky byly zveřejněny s poznámkou, která na to upozorňovala, ale povědomí o tom se časem vytratilo,“ uvedl podle serveru BBC vedoucí výzkumného týmu Patrick Irwin z Oxfordské univerzity. Barevné úpravy snímků vesmírných objektů jsou zcela běžné, pracuje se s nimi kvůli tomu, aby fotografie byly pro lidské oko zřetelnější.

Nově astronomové kvůli přesné představě o barevnosti Neptunu a Uranu využili spektrograf na Hubbleově vesmírném teleskopu a snímky z obřích teleskopů v Chile. Vyčetli z nich mimo jiné, že barevnost planety Uran se mírně mění v závislosti na ročním období a planeta má zelenější odstín v době, kdy je jeden z jejích pólů nakloněn blíže Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...