Uran a Neptun vypadají jako dvojčata. Astronomové přehodnotili podobu vzdálených planet

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

„Mezi Uranem a Neptunem je nepatrný rozdíl v odstínu modré, ale důležité je tu slovo nepatrný,“ citoval list The New York Times Leigha Fletchera, astronoma z univerzity v britském Leicesteru. Podle něj výsledky nového výzkumu pomůžou „uvést věci na pravou míru“.

Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý, přičemž snímky planet pořídila při průletu kolem nich v 80. letech minulého století sonda Voyager 2. Fotografie obou ledových obrů se ale v době vzniku upravovaly zejména co do sytosti barev, aby na nich byly zřetelnější některé podrobnosti.
„V době vzniku se mezi planetárními vědci vědělo o tom, že sytost barev je uměle upravená, a obrázky byly zveřejněny s poznámkou, která na to upozorňovala, ale povědomí o tom se časem vytratilo,“ uvedl podle serveru BBC vedoucí výzkumného týmu Patrick Irwin z Oxfordské univerzity. Barevné úpravy snímků vesmírných objektů jsou zcela běžné, pracuje se s nimi kvůli tomu, aby fotografie byly pro lidské oko zřetelnější.

Nově astronomové kvůli přesné představě o barevnosti Neptunu a Uranu využili spektrograf na Hubbleově vesmírném teleskopu a snímky z obřích teleskopů v Chile. Vyčetli z nich mimo jiné, že barevnost planety Uran se mírně mění v závislosti na ročním období a planeta má zelenější odstín v době, kdy je jeden z jejích pólů nakloněn blíže Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 1 hhodinou

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 5 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 21 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...