Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
Člověk je jako semínko zasazené do zahrady. Co z něj vyroste, záleží na tom, co má v sobě od přírody: genetická výbava, dědičné vlastnosti, potenciál. Když má semínko v sobě zakódováno, že bude růst do výšky, že má silný kořenový systém nebo že bude mít zářivě rudé květy, tak je to dané právě tou přírodou. Současně ale platí, že i to nejkvalitnější semínko potřebuje vhodné podmínky. Slunce, vodu, péči, půdu. Jestli růže vykvete, nebo zůstane zakrslá, záleží na tom, jaké prostředí ji obklopuje – jak s ní lidé zacházejí nebo jaké mají zahradnické zkušenosti.
Věda si je tohoto dvojího vlivu dobře vědomá, už stovky let ale řeší, jaký z nich je silnější. Tento spor je známý jako „nature versus nurture“. Velmi často se zkoumá pomocí dvojčat: vědci tak mohou sledovat současně dvě stejná „semínka“, která rostou za odlišných podmínek. Výsledky zatím největší takové studie teď zveřejnili britští vědci z King's College v Londýně. Našli díky ní genetické faktory, kvůli nimž mohou být někteří lidé více nebo méně citliví na prostředí, v němž vyrůstají nebo žijí.
Studie zkoumala, jak může různá citlivost jedinců na faktory prostředí ovlivnit úroveň příznaků ADHD, autistických rysů, příznaků úzkosti a deprese, psychotických zážitků a neuroticismu. Vědci z třiadvaceti univerzit po celém světě pod vedením Britů zkombinovali údaje od 21 792 jednovaječných dvojčat (tedy 10 896 párů) z jedenácti studií, aby objevili genetické varianty související s citlivostí na prostředí. Jde o dosud největší celogenomovou asociační studii identických dvojčat.
Rozdíly ovlivněné geny
Autoři dokázali identifikovat rovnou několik genetických faktorů, které jsou spojené s rozdíly v citlivosti na prostředí u jednovaječných dvojčat. Interakce mezi těmito genetickými faktory a vystavení prostředí by mohla vysvětlit rozdíly v náchylnosti k různým psychiatrickým a neurovývojovým stavům mezi dvojčaty.
„Rozdíly v citlivosti jednotlivců na životní zkušenosti mohou vysvětlovat, proč mohou mít stejné negativní nebo pozitivní zkušenosti různý vliv na duševní zdraví lidí v závislosti na jejich genetické výbavě. Naše výsledky naznačují, že specifické genetické varianty ovlivňují to, jak vystavení prostředí ovlivňuje psychiatrické a neurovývojové symptomy,“ uvedla první autorka studie Elham Assaryová.
Tento výzkum je podle ní zásadní pro lepší pochopení mnoha kontroverzních otázek, nejen medicíny, ale vlastně i společenských. Protože vlastnosti člověka ovlivňují jak geny, tak i životní zážitky – a to včetně projevů stavů, jako jsou deprese, úzkost, ADHD nebo autismus. Právě ohledně autismu, kterého podle řady studií v posledních letech výrazně přibývá, se vede rozsáhlá společenská debata. Vstupují do ní obavy z očkování, které je ze vzestupu autismu v USA některými skupinami obviňováno, a to přesto, že rozsáhlé výzkumy tato podezření vyvrátila spoustou kvalitních důkazů.
Právě interakce mezi genetikou a vlivem životního prostředí přispívá k rozmanitosti široké škály vlastností u všech druhů. Najít geny, které se na tom podílejí, se ale ukázalo jako nesmírně náročné, především u tak složitých fenoménů, jako je právě například autismus nebo psychické problémy.
Jednovaječná dvojčata jsou téměř stoprocentně geneticky identická, což znamená, že veškeré rozdíly v jejich vlastnostech jsou pravděpodobně způsobeny prostředím, které každý z nich zažil. Pokud v sobě jednovaječné dvojče nese geny, díky nimž je citlivější na účinky řady jedinečných prostředí, která každé z nich zažívá (například vztahy nebo traumatické události), bude se více lišit od svého dvojčete ve srovnání s jiným párem, který je na tyto zkušenosti méně citlivý. Na základě těchto informací je možné skenovat genom a najít v něm geny, které ovlivňují rozdíly v citlivosti na prostředí.
A právě to se nyní podařilo: vědci objevili geny, které vysvětlují rozdíly v rysech spojených s autismem, úzkostí, depresí i řadou psychotických zážitků a neuroticismu. Zjistili, že za variace „autistických genů“ jsou zodpovědné geny spojené s růstovými faktory. Geny související se silnou reakcí na stres jsou podle studie zase spojené s rozdíly v příznacích deprese. A za rozdíly v intenzitě psychotických zážitků mohou geny související s regulací katecholaminů, což jsou hormony, které se podílejí na reakci na stres.
