Geny

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.

Evoluční genetici popsali, jak podle nich mohla vypadat ztráta ocasu u předků lidí. Podle nové studie šlo o velmi drobnou změnu, která se projevila v genech. Vědci dokonce dokázali tento proces zopakovat s myšmi.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.

Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.

Psy, šimpanze, medvědy a skoro všechny další savce spojuje srst, která jim pomáhá přežít. Ale lidem chybí. Proč máme výrazně méně ochlupení než většina ostatních savců, zůstávalo dlouho záhadou. První srovnání genetických kódů 62 druhů zvířat teď však začíná vyprávět příběh o tom, jak lidé – a někteří další savci – o své ochlupení přišli.

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Evropané jsou nadměrně často vybavení genetickou změnou, která je spojená se štíhlou postavou a menším objemem tuku. Upozorňuje na to nová studie, se kterou přišel tým španělských vědců.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Schopnost rozeznat různé druhy dětského pláče není vrozená, ale lidé se ji učí. To je podle agentury EFE výsledek studie francouzských vědců, kterou v srpnu vydal odborný časopis Current Biology. Výzkum zkoumal schopnost různých lidí identifikovat příčinu pláče u kojence. Nejlepších výsledků dosáhli rodiče nejmenších dětí.

Vědci ze Georgijské státní univerzity upravili genetiku křečků zlatých ve snaze zasáhnout do toho, jak hlodavci reagují. Při experimentu zjistili, že biologie sociálního chování může být výrazně složitější, než se předpokládalo.

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom – je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

Vědci zveřejnili první výsledky výzkumu vzácných onemocnění v českém sdružení Biocev. Odborníci z centra pro fenogenomiku hledají nové možnosti léčby i s využitím geneticky upravených myší. Jejich práci pomáhají financovat také rodiče nemocného chlapce.

Mohutné kly jsou pro slony obvykle výhodou. Umožňují jim dostat se k vodě, strhávat větve nebo kůru ze stromů, aby se dostali k potravě, ale také se hodí jako zbraň při bojích o samice. Jenže v době, kdy je hlavním nepřítelem slona lidský pytlák, se tyto přerostlé zuby stávají slonům přítěží, ukazuje nový výzkum.

Vědci opravili mutace způsobující cystickou fibrózu v lidských kmenových buňkách. Využili na to novou biotechnologii, která umí měnit, mazat a přesouvat části DNA. V tomto případě nahradili vadný kus DNA zdravým kouskem.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

Vědci, kteří zkoumali biologické vzorky z bažin na západě USA, tam našli doposud neznámé struktury DNA. Jsou velmi pozoruhodné, protože umí asimilovat geny mikroorganismů v jejich okolí. Autorům výzkumu tím natolik připomínaly rasu Borgů ze sci-fi seriálu Star Trek, že je tak začali nazývat.

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.

Na to, zda si člověk rád dopřeje šálek kávy, má vliv jeho genetický kód. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil American Journal of Clinical Nutrition. Konkrétně lidé s vysokým krevním tlakem podle ní mají tendenci se zmíněnému nápoji spíše vyhýbat.

Když skupina přírodovědců zkoumala v jednom ugandském národním parku tamní žirafy, narazila na něco neobvyklého. Jedno ze zvířat vypadalo na první pohled jinak: mělo výrazně kratší končetiny, než je normální. Při dalším průzkumu v Namibii pak objevili druhou divokou žirafu s podobnými morfologickými abnormalitami.

V Číně odsoudili vědce, kteří se zabývali genetickou modifikací člověka. Agentura Nová Čína oznámila, že „neměli správnou certifikaci k vykonávání takových zákroků a při vyhledávání slávy a bohatství vědomě porušili národní omezení vědeckého výzkumu i lékařské léčby“.