Výzkum naznačuje, že některé tvary lebky mohou souviset s genetickým dědictvím neandertálců. A u lidí by mohly vyvolávat nemoci, které přinášejí urputné bolesti hlavy.
Spousta lidí si stěžuje na pravidelné bolesti hlavy, závratě, problémy s rovnováhou a další podobné problémy, které jsou často spojované s moderním způsobem života. Nový výzkum ale naznačuje, že přinejmenším v některých případech jde o vliv mnohem starší, konkrétně o vliv neandertálských genů.
Příčinou výše popsaných stavů je totiž takzvaná Chiariho malformace. Různými typy této poruchy trpí asi jedno procento lidí. Spočívá v tom, že část mozečku zasahuje do míchy – lidé, kteří malformací trpí, mají deformovanou lebku, která připomíná vzhledem neandertálskou.
Někteří vědci si už delší dobu myslí, že tato podoba není čistě náhodná, a spekulují o tom, že by nemoc mohla být důsledkem křížení moderních lidí a neandertálců. Teď získali velmi dobré důkazy, že měli celou dobu pravdu.
Množství důkazů
Autoři nové studie vytvořili 3D modely lebek 46 lidí, kteří trpí nejčastější formou této nemoci. Porovnali je se skeny 57 osob, které jsou zdravé a nemoc nemají. Matematická analýza odhalila, že lebky nemocných lidí mají menší a plošší týlní kost, která se nachází v zadní části a na spodině lebky. Kvůli tomu dochází k většímu tlaku na mozeček, což je část mozku zodpovědná za udržování rovnováhy a řízení motoriky.
To nutně musí mít dopady na jeho funkci, a tedy to způsobuje všechny výše popsané zdravotní komplikace. To byl ale jen začátek výzkumu: vědci totiž potom porovnali obě tyto sady moderních lebek s digitálními modely osmi lebek pravěkých lidí několika druhů: Homo sapiens, Homo erectus, Homo heidelbergensis a Homo neanderthalensis.
Zjistili, že báze lebek s Chiariho malformací se velmi podobají lebkám Homo neanderthalensis, zatímco lebeční báze kontrolní skupiny se více podobají lebkám moderních lidí. Ukázalo se, že spodní část lebky moderních lidí s Chiariho malformací velmi přesně odpovídají lebkám neandertálců. S žádnou jinou pravěkou skupinou ani vzdáleně tak velkou podobnost nenašli.
Geny
Výsledky vypadají sice velice přesvědčivě, ale vědci takové nadšení neprojevují. To, co je na pohled očividné, totiž může při pohledu na genetickou úroveň vypadat úplně jinak. Ukázalo se totiž také, že s geny zodpovědnými za tyto změny už to není ani zdaleka tak jednoduché. Některé totiž pocházejí od ostatních tří zkoumaných druhů.
Dalším krokem vědců tedy bude pátrání po neandertálských genech v DNA lidí s Chiariho malformacemi. Pokud se jim je podaří najít, mohlo by to otevřít dveře k lepšímu pochopení původu tohoto onemocnění, stejně jako k včasnější diagnostice a účinnějšímu chirurgickému zákroku. Už současný výzkum ale otevírá dveře pro lepší pochopení vzniku této nemoci.
