Pravěcí lidé dokázali sofistikovaně zpracovávat zvířata o sto tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní důkazy. Nové objevy ukázaly také na nečekaně velký rozsah této činnosti.
Neandertálci měli vždy hlad. Hlad po tuku. Podle toho, co se o nich ví, se živili hlavně masem zvířat, která ulovili, ta jim dala kalorií dost. Problém ale byl v tom, že ve formě, kterou tito pravěcí lidé nedokázali tak úplně využít.
Drtivá většina z nich byla ve formě bílkovin, ale lidský organismus má limity, které mu brání přijmout jich víc než asi 1200 kalorií za den. Je-li tato hranice překročena, pak může dojít k poškození jater. A to bylo něco, co si neandertálci rozhodně nepřáli – museli dobře vědět, co jim hrozí, když se bílkovin přejedí.
Jenže současně byl jejich životní styl spojený s nutností mnohdy konzumovat víc než 1200 kalorií: lov velkých zvířat nebo útěk před těmi ještě většími vyžadoval energie spoustu. V létě to nebylo tak složité: lovci si mohli najít rostliny bohaté na sacharidy, ale v zimě tuto šanci neměli. A tak jim zbýval vlastně jen jediný možný zdroj: tuky. Vědci o tom celé roky spekulovali, ale teď už mají konečně vynikající důkazy. Jde současně o první doklad toho, že neandertálci ovládali sofistikovanější druh zpracování potravin.
Objev uskutečnili v dnešním Německu, nedaleko od Lipska, a tedy jen asi sto kilometrů od českých hranic. Našli tam něco, čemu s nadsázkou přezdívají „továrna na tuk“. Asi před 125 tisíci lety tam neandertálci dlouhodobě zpracovávali ulovená zvířata tak, že z nich získávali právě tuk bohatý na energii.
Jedno z nejdůležitějších nalezišť bylo objevené až v osmdesátých letech dvacátého století. Pravěcí lidé zde žili už před 400 tisíci lety, za tu dobu se zde vystřídala celá řada jejich kultur.
Němečtí archeologové místo zkoumají už desítky let. A protože tady testují ty nejmodernější vědecké postupy, stále zde přicházejí spousty nových objevů.
Zdroj: Leiden University
Podle vědců jde o fascinující objev hlavně kvůli tomu, z jaké doby pochází. Neandertálci vymřeli asi před 35 tisíci lety a první důkazy o tom, že lidé (tedy už lidé moderního typu) dokázali takto tuk získávat, dosud pocházely teprve z doby před asi 28 tisíci lety. Nový nález tedy přepisuje vědecké poznání, když ukazuje, jak pokročilou kulturu měli neandertálci sto tisíc let předtím, než byli nahrazeni.
Procesy v továrně na tuk
Archeology zaujal také neobvyklý rozsah této dílny na získávání tuku, právě proto používají s nadsázkou výraz „továrna“. Našli totiž důkazy nejméně o 172 zvířatech, která zde byla zpracována na tuk. Neandertálci ho získávali z kostí. Ty byly rozdrceny na malé kousky a vykazovaly také známky zahřívání. Většina kostí nalezených v místech zpracování byly kosti, které typicky bývají velmi bohaté na tuk, jedná se hlavně o kosti stehenní a čelistí.
Kosti s nižší koncentrací tuku, jako například ty z dolních částí nohou, byly vzácnější. Autoři studie se domnívají, že neandertálci kosti vařili, aby se z nich uvolnily výživné tuky, a možná je z nich odřezávali pro pozdější použití.
Vědci sice nenašli žádné zachovalé nádoby ani přímé důkazy o tom, že úlomky kostí byly vařeny, poznamenávají ale, že vysoké koncentrace zahřátých úlomků kostí byly nalezeny v blízkosti dřevěného uhlí a zdroje vody. Zmiňují také možnost, že ke zpracování potravin mohly být použity organické nádoby podléhající zkáze, vyrobené z jelení kůže nebo březové kůry. Nejde tedy ještě o jasný důkaz, že by se zde tuk získával vařením, ale jde o docela silné náznaky.
Jak s tukem nakládali?
Zatím není jasné, jak dlouho neandertálské skupiny tuto lokalitu využívaly ani jak s tukem pak nakládaly. Vědci teď ale mají díky objevu před sebou spoustu nových otázek, které si mohou pokládat. Například, jak je možné, že tato technologie na dlouhých sto tisíc let pak zase zmizela? Dokázali tuk transportovat nebo s ním třeba obchodovali?
Archeologové teď ale také mají nové indicie, jež mohou využít pro odhalování případných dalších takových dílen, kde neandertálci mohli v pravěké Evropě provozovat stejné aktivity.
