Játra

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Lékaři usilují o aktivnější vyhledávání těhotných žen, které mohou být nakažené hepatitidou C. Tento typ žloutenky je zrádný mimo jiné přenosem z matky na dítě. I proto infektologové doporučili testovat těhotné ženy. Novinka funguje nepovinně od ledna.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Ve věku 69 let zemřel chirurg Miroslav Ryska, který zahájil program transplantace jater v Česku a v roce 1998 založil Kliniku transplantační chirurgie IKEM. Působil také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a byl autorem více než 170 odborných prací. Specializoval se na onkochirurgii jater, žlučových cest a slinivky břišní. O úmrtí na webu informovala pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde Ryska od roku 2010 působil jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Lidská játra zůstávají mladá, i když člověk stárne. Popsala to nová studie, která vyšla na konci května. Pomocí radioaktivního datování v ní vědci odhadli, že průměrné stáří jaterních buněk je přibližně tři roky. Současně se ale ukázalo, že některé buňky žijí významně déle než jiné – to by mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, jak vznikají choroby, jako je například rakovina jater.

V Evropě přibývá případů infekčního zánětu jater u dětí, jehož původce zatím lékaři neznají. Nyní stejný problém potvrdily i americké zdravotní úřady.

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Přenesli tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze sedmdesáti procent. Celkem bylo za loňský rok v zemi nemocným voperováno 865 orgánů.

Žloutenka je větší zabiják než HIV nebo malárie. Na její rizika má upozornit Světový den hepatitidy, který letos připadl na neděli. V Česku je nejvíc hlášených případů žloutenky typu B a C, které jsou přenosné hlavně krví. Druhá jmenovaná má nejméně příznaků, nedá se proti ní očkovat a často se odhalí až s vážným onemocněním jater.