„Neškodná“ antibiotika způsobují vznik bakterií odolných vůči lékům poslední záchrany

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Antibiotika dala lidem možnost přežít zranění, která jim dříve brala životy. Zachraňují desítky milionů životů při banálních operacích, porodech, infekcích. Ale přinesla i problémy, které jsou spojené hlavně s tím, že vyvolaly u bakterií odolnost vůči této léčbě.

A právě to se stalo podle nové recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu Nature. Prokázala, že užívání rifaximinu vede k rezistenci na jiné antibiotikum – daptomycin. A to je problém, protože právě tento lék zůstává jedním z posledních účinných antibiotik proti infekcím vyvolaným enterokokem VRE.

Zjistili to vědci pod vedením Petera Dohertyho z Melbournské univerzity. Jejich výsledky představují další velmi silný argument pro nedávnou politickou deklaraci Valného shromáždění OSN. V ní se 26. září 2024 světoví lídři zavázali, že se pokusí rozhodnými kroky bojovat proti antimikrobiální rezistenci. Konkrétně je cílem snížit odhadovaný počet 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí o deset procent ročně , a to až do roku 2030.

Rifaximin byl dosud považován za neškodný

Výzkum australských vědců trval osm let. Propojil experty z celé řady oborů, od molekulární mikrobiologie, přes bioinformatiku až po klinické vědy. Základem byla genetická analýza, pomocí níž mikrobiologové sledovali, jak se mění DNA výše popsaného enterokoka.

U kmene odolného vůči antibiotiku daptomycinu našli drobné, ale současně velmi vlivné změny, které u jiných kmenů neexistovaly. Další roky laboratorních experimentů pak prokázaly, že pokud se bakterie vystaví antibiotiku rifaximinu, dojde přesně k těmto změnám s velmi nebezpečným potenciálem. Tedy ke vzniku forem bakterie, která se nedá vyléčit pomocí „antibiotika poslední záchrany“ daptomycinu.

Až doposud byl přitom rifaximin považován za v podstatě neškodný; lékaři považovali riziko, že způsobí rezistenci na antibiotika, za nízké. „Prokázali jsme, že rifaximin způsobuje rezistenci VRE vůči daptomycinu způsobem, který dosud nebyl pozorován,“ konstatovali autoři. „Současně je znepokojující, že tyto bakterie odolné vůči daptomycinu by se mohly přenést na další pacienty v nemocnici; tuto hypotézu v současné době zkoumáme,“ dodali.

Jak antibiotikum pomáhá bakterii proti antibiotiku

Rifaximin podle hlavní autorky studie Adrianny Turnerové vyvolává v bakteriích specifické změny enzymu zvaného RNA polymeráza. Tyto změny „regulují“ zatím neznámý shluk genů (prdRAB), což vede ke změnám v buněčné membráně VRE a způsobuje zkříženou rezistenci vůči daptomycinu.

„Když se bakterie stanou rezistentní vůči antibiotikům, je to trochu jako získání nové schopnosti ve videohře, například superrychlosti. Ale když jsou bakterie VRE vystaveny působení rifaximinu, nezískají jen jednu schopnost – získají více schopností,“ popisuje Turnerová. „Najednou tak jako by získaly superrychlost i supersílu, což jim umožňuje snadno porazit i posledního bosse, kterým je v tomto případě antibiotikum daptomycin,“ doplňuje metaforu Turnerová.

„Jinými slovy, rifaximin nezpůsobuje pouze odolnost bakterií vůči jednomu antibiotiku, ale může je učinit odolnými i vůči dalším, včetně kritických antibiotik poslední záchrany, jako je daptomycin.“

Co mohou lékaři a vědci dělat

Tato studie má podle autorů dva hlavní důsledky pro budoucnost. „Zaprvé, lékaři musí být opatrní při léčbě infekcí VRE u pacientů, kteří užívali rifaximin. Účinnost daptomycinu může být slabší, což vyžaduje laboratorní ověření před použitím,“ popisují autoři.

„Za druhé, tato zjištění zdůrazňují význam toho, aby regulační orgány při schvalování nových léčiv zvažovaly účinky i mimo přímý cíl a mezi různými druhy antibiotik. To znamená pochopit, jestli vystavení jedné látce, jako je rifaximin, může vyvolat rezistenci vůči jiným antibiotikům – dokonce i těm, která působí odlišně,“ dodávají.

Vědci současně neříkají, že by jejich výsledky měly vést k nějakému omezení nebo dokonce zákazu rifaximinu. „Rifaximin zůstává při vhodném užívání stále velmi účinný lék a pacienti s pokročilým onemocněním jater, kteří ho v současné době užívají, by v jeho užívání měli pokračovat. Musíme ale pochopit, jaké důsledky to bude mít do budoucna jak při léčbě jednotlivých pacientů, tak z hlediska veřejného zdraví,“ zakončuje Adrianna Turnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 1 mminutou

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...