„Neškodná“ antibiotika způsobují vznik bakterií odolných vůči lékům poslední záchrany

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Antibiotika dala lidem možnost přežít zranění, která jim dříve brala životy. Zachraňují desítky milionů životů při banálních operacích, porodech, infekcích. Ale přinesla i problémy, které jsou spojené hlavně s tím, že vyvolaly u bakterií odolnost vůči této léčbě.

A právě to se stalo podle nové recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu Nature. Prokázala, že užívání rifaximinu vede k rezistenci na jiné antibiotikum – daptomycin. A to je problém, protože právě tento lék zůstává jedním z posledních účinných antibiotik proti infekcím vyvolaným enterokokem VRE.

Zjistili to vědci pod vedením Petera Dohertyho z Melbournské univerzity. Jejich výsledky představují další velmi silný argument pro nedávnou politickou deklaraci Valného shromáždění OSN. V ní se 26. září 2024 světoví lídři zavázali, že se pokusí rozhodnými kroky bojovat proti antimikrobiální rezistenci. Konkrétně je cílem snížit odhadovaný počet 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí o deset procent ročně , a to až do roku 2030.

Rifaximin byl dosud považován za neškodný

Výzkum australských vědců trval osm let. Propojil experty z celé řady oborů, od molekulární mikrobiologie, přes bioinformatiku až po klinické vědy. Základem byla genetická analýza, pomocí níž mikrobiologové sledovali, jak se mění DNA výše popsaného enterokoka.

U kmene odolného vůči antibiotiku daptomycinu našli drobné, ale současně velmi vlivné změny, které u jiných kmenů neexistovaly. Další roky laboratorních experimentů pak prokázaly, že pokud se bakterie vystaví antibiotiku rifaximinu, dojde přesně k těmto změnám s velmi nebezpečným potenciálem. Tedy ke vzniku forem bakterie, která se nedá vyléčit pomocí „antibiotika poslední záchrany“ daptomycinu.

Až doposud byl přitom rifaximin považován za v podstatě neškodný; lékaři považovali riziko, že způsobí rezistenci na antibiotika, za nízké. „Prokázali jsme, že rifaximin způsobuje rezistenci VRE vůči daptomycinu způsobem, který dosud nebyl pozorován,“ konstatovali autoři. „Současně je znepokojující, že tyto bakterie odolné vůči daptomycinu by se mohly přenést na další pacienty v nemocnici; tuto hypotézu v současné době zkoumáme,“ dodali.

Jak antibiotikum pomáhá bakterii proti antibiotiku

Rifaximin podle hlavní autorky studie Adrianny Turnerové vyvolává v bakteriích specifické změny enzymu zvaného RNA polymeráza. Tyto změny „regulují“ zatím neznámý shluk genů (prdRAB), což vede ke změnám v buněčné membráně VRE a způsobuje zkříženou rezistenci vůči daptomycinu.

„Když se bakterie stanou rezistentní vůči antibiotikům, je to trochu jako získání nové schopnosti ve videohře, například superrychlosti. Ale když jsou bakterie VRE vystaveny působení rifaximinu, nezískají jen jednu schopnost – získají více schopností,“ popisuje Turnerová. „Najednou tak jako by získaly superrychlost i supersílu, což jim umožňuje snadno porazit i posledního bosse, kterým je v tomto případě antibiotikum daptomycin,“ doplňuje metaforu Turnerová.

„Jinými slovy, rifaximin nezpůsobuje pouze odolnost bakterií vůči jednomu antibiotiku, ale může je učinit odolnými i vůči dalším, včetně kritických antibiotik poslední záchrany, jako je daptomycin.“

Co mohou lékaři a vědci dělat

Tato studie má podle autorů dva hlavní důsledky pro budoucnost. „Zaprvé, lékaři musí být opatrní při léčbě infekcí VRE u pacientů, kteří užívali rifaximin. Účinnost daptomycinu může být slabší, což vyžaduje laboratorní ověření před použitím,“ popisují autoři.

„Za druhé, tato zjištění zdůrazňují význam toho, aby regulační orgány při schvalování nových léčiv zvažovaly účinky i mimo přímý cíl a mezi různými druhy antibiotik. To znamená pochopit, jestli vystavení jedné látce, jako je rifaximin, může vyvolat rezistenci vůči jiným antibiotikům – dokonce i těm, která působí odlišně,“ dodávají.

Vědci současně neříkají, že by jejich výsledky měly vést k nějakému omezení nebo dokonce zákazu rifaximinu. „Rifaximin zůstává při vhodném užívání stále velmi účinný lék a pacienti s pokročilým onemocněním jater, kteří ho v současné době užívají, by v jeho užívání měli pokračovat. Musíme ale pochopit, jaké důsledky to bude mít do budoucna jak při léčbě jednotlivých pacientů, tak z hlediska veřejného zdraví,“ zakončuje Adrianna Turnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...