Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.
Antibiotika dala lidem možnost přežít zranění, která jim dříve brala životy. Zachraňují desítky milionů životů při banálních operacích, porodech, infekcích. Ale přinesla i problémy, které jsou spojené hlavně s tím, že vyvolaly u bakterií odolnost vůči této léčbě.
A právě to se stalo podle nové recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu Nature. Prokázala, že užívání rifaximinu vede k rezistenci na jiné antibiotikum – daptomycin. A to je problém, protože právě tento lék zůstává jedním z posledních účinných antibiotik proti infekcím vyvolaným enterokokem VRE.
Zjistili to vědci pod vedením Petera Dohertyho z Melbournské univerzity. Jejich výsledky představují další velmi silný argument pro nedávnou politickou deklaraci Valného shromáždění OSN. V ní se 26. září 2024 světoví lídři zavázali, že se pokusí rozhodnými kroky bojovat proti antimikrobiální rezistenci. Konkrétně je cílem snížit odhadovaný počet 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí o deset procent ročně , a to až do roku 2030.
Rifaximin byl dosud považován za neškodný
Výzkum australských vědců trval osm let. Propojil experty z celé řady oborů, od molekulární mikrobiologie, přes bioinformatiku až po klinické vědy. Základem byla genetická analýza, pomocí níž mikrobiologové sledovali, jak se mění DNA výše popsaného enterokoka.
U kmene odolného vůči antibiotiku daptomycinu našli drobné, ale současně velmi vlivné změny, které u jiných kmenů neexistovaly. Další roky laboratorních experimentů pak prokázaly, že pokud se bakterie vystaví antibiotiku rifaximinu, dojde přesně k těmto změnám s velmi nebezpečným potenciálem. Tedy ke vzniku forem bakterie, která se nedá vyléčit pomocí „antibiotika poslední záchrany“ daptomycinu.
Až doposud byl přitom rifaximin považován za v podstatě neškodný; lékaři považovali riziko, že způsobí rezistenci na antibiotika, za nízké. „Prokázali jsme, že rifaximin způsobuje rezistenci VRE vůči daptomycinu způsobem, který dosud nebyl pozorován,“ konstatovali autoři. „Současně je znepokojující, že tyto bakterie odolné vůči daptomycinu by se mohly přenést na další pacienty v nemocnici; tuto hypotézu v současné době zkoumáme,“ dodali.
Jak antibiotikum pomáhá bakterii proti antibiotiku
Rifaximin podle hlavní autorky studie Adrianny Turnerové vyvolává v bakteriích specifické změny enzymu zvaného RNA polymeráza. Tyto změny „regulují“ zatím neznámý shluk genů (prdRAB), což vede ke změnám v buněčné membráně VRE a způsobuje zkříženou rezistenci vůči daptomycinu.
„Když se bakterie stanou rezistentní vůči antibiotikům, je to trochu jako získání nové schopnosti ve videohře, například superrychlosti. Ale když jsou bakterie VRE vystaveny působení rifaximinu, nezískají jen jednu schopnost – získají více schopností,“ popisuje Turnerová. „Najednou tak jako by získaly superrychlost i supersílu, což jim umožňuje snadno porazit i posledního bosse, kterým je v tomto případě antibiotikum daptomycin,“ doplňuje metaforu Turnerová.
„Jinými slovy, rifaximin nezpůsobuje pouze odolnost bakterií vůči jednomu antibiotiku, ale může je učinit odolnými i vůči dalším, včetně kritických antibiotik poslední záchrany, jako je daptomycin.“
Co mohou lékaři a vědci dělat
Tato studie má podle autorů dva hlavní důsledky pro budoucnost. „Zaprvé, lékaři musí být opatrní při léčbě infekcí VRE u pacientů, kteří užívali rifaximin. Účinnost daptomycinu může být slabší, což vyžaduje laboratorní ověření před použitím,“ popisují autoři.
„Za druhé, tato zjištění zdůrazňují význam toho, aby regulační orgány při schvalování nových léčiv zvažovaly účinky i mimo přímý cíl a mezi různými druhy antibiotik. To znamená pochopit, jestli vystavení jedné látce, jako je rifaximin, může vyvolat rezistenci vůči jiným antibiotikům – dokonce i těm, která působí odlišně,“ dodávají.
Vědci současně neříkají, že by jejich výsledky měly vést k nějakému omezení nebo dokonce zákazu rifaximinu. „Rifaximin zůstává při vhodném užívání stále velmi účinný lék a pacienti s pokročilým onemocněním jater, kteří ho v současné době užívají, by v jeho užívání měli pokračovat. Musíme ale pochopit, jaké důsledky to bude mít do budoucna jak při léčbě jednotlivých pacientů, tak z hlediska veřejného zdraví,“ zakončuje Adrianna Turnerová.
