„Neškodná“ antibiotika způsobují vznik bakterií odolných vůči lékům poslední záchrany

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Antibiotika dala lidem možnost přežít zranění, která jim dříve brala životy. Zachraňují desítky milionů životů při banálních operacích, porodech, infekcích. Ale přinesla i problémy, které jsou spojené hlavně s tím, že vyvolaly u bakterií odolnost vůči této léčbě.

A právě to se stalo podle nové recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu Nature. Prokázala, že užívání rifaximinu vede k rezistenci na jiné antibiotikum – daptomycin. A to je problém, protože právě tento lék zůstává jedním z posledních účinných antibiotik proti infekcím vyvolaným enterokokem VRE.

Zjistili to vědci pod vedením Petera Dohertyho z Melbournské univerzity. Jejich výsledky představují další velmi silný argument pro nedávnou politickou deklaraci Valného shromáždění OSN. V ní se 26. září 2024 světoví lídři zavázali, že se pokusí rozhodnými kroky bojovat proti antimikrobiální rezistenci. Konkrétně je cílem snížit odhadovaný počet 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí o deset procent ročně , a to až do roku 2030.

Rifaximin byl dosud považován za neškodný

Výzkum australských vědců trval osm let. Propojil experty z celé řady oborů, od molekulární mikrobiologie, přes bioinformatiku až po klinické vědy. Základem byla genetická analýza, pomocí níž mikrobiologové sledovali, jak se mění DNA výše popsaného enterokoka.

U kmene odolného vůči antibiotiku daptomycinu našli drobné, ale současně velmi vlivné změny, které u jiných kmenů neexistovaly. Další roky laboratorních experimentů pak prokázaly, že pokud se bakterie vystaví antibiotiku rifaximinu, dojde přesně k těmto změnám s velmi nebezpečným potenciálem. Tedy ke vzniku forem bakterie, která se nedá vyléčit pomocí „antibiotika poslední záchrany“ daptomycinu.

Až doposud byl přitom rifaximin považován za v podstatě neškodný; lékaři považovali riziko, že způsobí rezistenci na antibiotika, za nízké. „Prokázali jsme, že rifaximin způsobuje rezistenci VRE vůči daptomycinu způsobem, který dosud nebyl pozorován,“ konstatovali autoři. „Současně je znepokojující, že tyto bakterie odolné vůči daptomycinu by se mohly přenést na další pacienty v nemocnici; tuto hypotézu v současné době zkoumáme,“ dodali.

Jak antibiotikum pomáhá bakterii proti antibiotiku

Rifaximin podle hlavní autorky studie Adrianny Turnerové vyvolává v bakteriích specifické změny enzymu zvaného RNA polymeráza. Tyto změny „regulují“ zatím neznámý shluk genů (prdRAB), což vede ke změnám v buněčné membráně VRE a způsobuje zkříženou rezistenci vůči daptomycinu.

„Když se bakterie stanou rezistentní vůči antibiotikům, je to trochu jako získání nové schopnosti ve videohře, například superrychlosti. Ale když jsou bakterie VRE vystaveny působení rifaximinu, nezískají jen jednu schopnost – získají více schopností,“ popisuje Turnerová. „Najednou tak jako by získaly superrychlost i supersílu, což jim umožňuje snadno porazit i posledního bosse, kterým je v tomto případě antibiotikum daptomycin,“ doplňuje metaforu Turnerová.

„Jinými slovy, rifaximin nezpůsobuje pouze odolnost bakterií vůči jednomu antibiotiku, ale může je učinit odolnými i vůči dalším, včetně kritických antibiotik poslední záchrany, jako je daptomycin.“

Co mohou lékaři a vědci dělat

Tato studie má podle autorů dva hlavní důsledky pro budoucnost. „Zaprvé, lékaři musí být opatrní při léčbě infekcí VRE u pacientů, kteří užívali rifaximin. Účinnost daptomycinu může být slabší, což vyžaduje laboratorní ověření před použitím,“ popisují autoři.

„Za druhé, tato zjištění zdůrazňují význam toho, aby regulační orgány při schvalování nových léčiv zvažovaly účinky i mimo přímý cíl a mezi různými druhy antibiotik. To znamená pochopit, jestli vystavení jedné látce, jako je rifaximin, může vyvolat rezistenci vůči jiným antibiotikům – dokonce i těm, která působí odlišně,“ dodávají.

Vědci současně neříkají, že by jejich výsledky měly vést k nějakému omezení nebo dokonce zákazu rifaximinu. „Rifaximin zůstává při vhodném užívání stále velmi účinný lék a pacienti s pokročilým onemocněním jater, kteří ho v současné době užívají, by v jeho užívání měli pokračovat. Musíme ale pochopit, jaké důsledky to bude mít do budoucna jak při léčbě jednotlivých pacientů, tak z hlediska veřejného zdraví,“ zakončuje Adrianna Turnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.