„Neškodná“ antibiotika způsobují vznik bakterií odolných vůči lékům poslední záchrany

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Antibiotika dala lidem možnost přežít zranění, která jim dříve brala životy. Zachraňují desítky milionů životů při banálních operacích, porodech, infekcích. Ale přinesla i problémy, které jsou spojené hlavně s tím, že vyvolaly u bakterií odolnost vůči této léčbě.

A právě to se stalo podle nové recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu Nature. Prokázala, že užívání rifaximinu vede k rezistenci na jiné antibiotikum – daptomycin. A to je problém, protože právě tento lék zůstává jedním z posledních účinných antibiotik proti infekcím vyvolaným enterokokem VRE.

Zjistili to vědci pod vedením Petera Dohertyho z Melbournské univerzity. Jejich výsledky představují další velmi silný argument pro nedávnou politickou deklaraci Valného shromáždění OSN. V ní se 26. září 2024 světoví lídři zavázali, že se pokusí rozhodnými kroky bojovat proti antimikrobiální rezistenci. Konkrétně je cílem snížit odhadovaný počet 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí o deset procent ročně , a to až do roku 2030.

Rifaximin byl dosud považován za neškodný

Výzkum australských vědců trval osm let. Propojil experty z celé řady oborů, od molekulární mikrobiologie, přes bioinformatiku až po klinické vědy. Základem byla genetická analýza, pomocí níž mikrobiologové sledovali, jak se mění DNA výše popsaného enterokoka.

U kmene odolného vůči antibiotiku daptomycinu našli drobné, ale současně velmi vlivné změny, které u jiných kmenů neexistovaly. Další roky laboratorních experimentů pak prokázaly, že pokud se bakterie vystaví antibiotiku rifaximinu, dojde přesně k těmto změnám s velmi nebezpečným potenciálem. Tedy ke vzniku forem bakterie, která se nedá vyléčit pomocí „antibiotika poslední záchrany“ daptomycinu.

Až doposud byl přitom rifaximin považován za v podstatě neškodný; lékaři považovali riziko, že způsobí rezistenci na antibiotika, za nízké. „Prokázali jsme, že rifaximin způsobuje rezistenci VRE vůči daptomycinu způsobem, který dosud nebyl pozorován,“ konstatovali autoři. „Současně je znepokojující, že tyto bakterie odolné vůči daptomycinu by se mohly přenést na další pacienty v nemocnici; tuto hypotézu v současné době zkoumáme,“ dodali.

Jak antibiotikum pomáhá bakterii proti antibiotiku

Rifaximin podle hlavní autorky studie Adrianny Turnerové vyvolává v bakteriích specifické změny enzymu zvaného RNA polymeráza. Tyto změny „regulují“ zatím neznámý shluk genů (prdRAB), což vede ke změnám v buněčné membráně VRE a způsobuje zkříženou rezistenci vůči daptomycinu.

„Když se bakterie stanou rezistentní vůči antibiotikům, je to trochu jako získání nové schopnosti ve videohře, například superrychlosti. Ale když jsou bakterie VRE vystaveny působení rifaximinu, nezískají jen jednu schopnost – získají více schopností,“ popisuje Turnerová. „Najednou tak jako by získaly superrychlost i supersílu, což jim umožňuje snadno porazit i posledního bosse, kterým je v tomto případě antibiotikum daptomycin,“ doplňuje metaforu Turnerová.

„Jinými slovy, rifaximin nezpůsobuje pouze odolnost bakterií vůči jednomu antibiotiku, ale může je učinit odolnými i vůči dalším, včetně kritických antibiotik poslední záchrany, jako je daptomycin.“

Co mohou lékaři a vědci dělat

Tato studie má podle autorů dva hlavní důsledky pro budoucnost. „Zaprvé, lékaři musí být opatrní při léčbě infekcí VRE u pacientů, kteří užívali rifaximin. Účinnost daptomycinu může být slabší, což vyžaduje laboratorní ověření před použitím,“ popisují autoři.

„Za druhé, tato zjištění zdůrazňují význam toho, aby regulační orgány při schvalování nových léčiv zvažovaly účinky i mimo přímý cíl a mezi různými druhy antibiotik. To znamená pochopit, jestli vystavení jedné látce, jako je rifaximin, může vyvolat rezistenci vůči jiným antibiotikům – dokonce i těm, která působí odlišně,“ dodávají.

Vědci současně neříkají, že by jejich výsledky měly vést k nějakému omezení nebo dokonce zákazu rifaximinu. „Rifaximin zůstává při vhodném užívání stále velmi účinný lék a pacienti s pokročilým onemocněním jater, kteří ho v současné době užívají, by v jeho užívání měli pokračovat. Musíme ale pochopit, jaké důsledky to bude mít do budoucna jak při léčbě jednotlivých pacientů, tak z hlediska veřejného zdraví,“ zakončuje Adrianna Turnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...