Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.
Konkrétně se jedná o Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg ale podle zdrojů Reuters namítl, že ačkoliv je Kyjev ochoten vyjednávat o určitých územních ústupcích, tak nikdy nebude souhlasit s jednostranným postoupením všech čtyř zmíněných oblastí Rusku. Schůzka podle Reuters skončila, aniž by Trump rozhodl o změně americké strategie.
Witkoff s takovým návrhem nepřišel poprvé. V březnu se totiž podobným způsobem vyjádřil v podcastu s bývalým moderátorem americké stanice Fox News Tuckerem Carlsonem, když obdobně jako ruská propaganda tvrdil, že jde o rusky mluvící oblasti, v nichž došlo k referendům a většina lidí se vyslovila, že chce být pod ruskou vládou.
Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast Moskva prohlásila za připojené k Rusku v únoru 2022 po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Rusko tyto oblasti částečně okupuje. Na jejich území zorganizovaly okupační úřady hlasování konaná pod dohledem ruských vojáků, nikoliv legitimní referenda. Drtivá většina zemí světa je odmítla jako frašku a anexe neuznávají.
Rozdílné postoje Witkoffa a Kellogga
Představitelé administrativy amerického prezidenta se podle úředníků a čtyř západních diplomatů stále více rozcházejí v názoru, jak prolomit patovou situaci mezi Ukrajinou a Ruskem. Kellogg totiž podle nich upřednostňuje přímější podporu Kyjeva, a s Witkoffem se tak neshodne na nejlepším přístupu.
Ve Spojených státech vyvolalo rozruch také to, že Witkoff v rozporu s běžnými bezpečnostními procedurami pozval ruského vyslance před schůzkou v Bílém domě na večeři do své osobní rezidence. Obavy u demokratů i některých republikánů vzbudila i Witkoffova březnová vyjádření. Americká administrativa se podle nich příliš obrátila směrem k Moskvě.
To vše se děje v době, kdy Witkoff hraje významnou roli v zahraniční politice administrativy prezidenta Trumpa. V pátek odcestoval do Ruska, kde jednal s Putinem o možné mírové dohodě v rusko-ukrajinské válce. Výsledky jednání ale nebyly bezprostředně známy.
Kellogg byl naopak již v březnu z jednání s Moskvou vyloučen poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje. Podle serveru NBC News si totiž Putin myslí, že je americký zmocněnec pro Ukrajinu příliš nakloněn Kyjevu.
Snahy o zprostředkování dohody
Trumpova administrativa se snaží zprostředkovat dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o příměří či ukončení ruské války. Washington v posledních týdnech zkoušel domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, obě ale ztroskotaly.
USA se pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu však Spojené státy obnovily kontakty s Rusy, což současná administrativa zdůvodňuje právě snahou o zprostředkování příměří.
Lavrov pochválil Trumpa
Snahu Trumpa o zprostředkování příměří v sobotu ocenil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten amerického prezidenta pochválil za to, že podle něj lépe než kterýkoliv jiný západní lídr rozumí ukrajinskému konfliktu. Šéf resortu zahraničí to podle agentury Reuters řekl na mezinárodní konferenci nazvané Diplomatické fórum v turecké Antalyi.
Podle Lavrova je klíčem k vyřešení jakéhokoli konfliktu – včetně války na Ukrajině – odstranění jeho příčin. Jen tak lze podle něj dosáhnout trvalého míru. „Prezident Trump byl prvním a zatím, myslím, téměř jediným ze západních lídrů, který opakovaně přesvědčivě několikrát prohlásil, že bylo obrovskou chybou vtáhnout Ukrajinu do NATO. A to je jedna z hlavních příčin, kterou jsme tolikrát citovali,“ tvrdí Lavrov.
Ukrajina součástí NATO není a řada zemí Aliance je k jejímu potenciálnímu budoucímu členství skeptická. Putin dlouhodobě považuje příklon Ukrajiny k Západu, včetně jejího přání vstoupit do NATO, za hrozbu pro Rusko, což Kyjev i jeho evropští spojenci odmítají.
