Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC
„Keith Kellogg je bývalý americký generál, má příliš blízko k Ukrajině. Není náš typ, není kalibr, který hledáme,“ řekl ruský představitel NBC News.
Kellogg byl spoluautorem mírového plánu, který by zmrazil frontovou linii na Ukrajině, která se více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, a na nějakou dobu i možnost vstupu Ukrajiny do NATO. Částečně by také zrušil sankce uvalené na Rusko. Jeho návrhy zároveň počítaly s pokračující vojenskou pomocí USA Kyjevu a silnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, aby se zabránilo další vojenské agresi ze strany Moskvy, píše Kyiv Independent.
Vyslanec USA koncem února navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinskými představiteli, neúčastnil se ale následných jednání americké delegace s Ruskem. Nejmenovaný americký představitel ale v komentáři pro Reuters připomněl, že Kellogg vyslal na poslední schůzku v Saúdské Arábii vysoce postaveného člena svého štábu Eliho Rosnera. Putinova výzva podle tohoto zdroje nebyla vyslyšena.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pátek zprávy amerických médií zpochybnil. „Bylo by absurdní si myslet, že by se ruská strana mohla vměšovat do amerických záležitostí. Takže ne, opravdu to nemohu potvrdit," prohlásil.
Witkoff v popředí
Jako klíčový vyjednavač se nicméně ukázal zejména Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten dříve cestoval do Ruska, aby vyjednal propuštění amerického učitele Marca Fogela. Ve čtvrtek Witkoff dorazil do Moskvy kvůli 30dennímu příměří navrženém Washingtonem.
Podle expertů, které oslovil Kyiv Independent, může Kellogg stále ještě sehrát určitou roli, zejména pokud jde o vztahy mezi USA a Evropou. Jiní si naopak myslí, že vyslanec by mohl být zcela odsunut na vedlejší kolej a již se nebude podílet na zprostředkování míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Kyjev souhlasil s třicetidenním klidem zbraní navrženým Washingtonem během jednání v Džiddě 11. března za předpokladu, že tak učiní i Moskva. Putin ve čtvrtek prohlásil, že Rusko je připraveno souhlasit s plánem USA, ale požaduje záruky, že Kyjev během něj nebude mobilizovat nebo cvičit vojáky, ani přijímat vojenskou pomoc ze zahraničí.
„Ruské podmínky jsou dlouhodobě stejné, nemění se, a to, že Ukrajina se navždy vzdá svého členství v NATO, že samotná Aliance zruší svůj slib, že by se Ukrajina v budoucnosti stala jejím členem, a samozřejmě tím druhým a zásadním požadavkem je, že si Ruská federace ponechá všechna anektovaná území včetně Krymu,“ poznamenal zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Opatrný optimismus vyjadřují USA i Rusko
Americký prezident Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. „Včera (ve čtvrtek) jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal republikánský prezident.
Narážel tím na to, že šéf Kremlu ve čtvrtek pozdě večer jednal s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem o americkém návrhu na třicetidenní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o názorech amerických činitelů. Putin přes Witkoffa vyslal Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.
Sám ruský vůdce podle tiskových agentur řekl, že situace se dává po rozhovorech do pohybu. Také ale údajně uvedl, že se uvidí, co z jednání vzejde.
„Zatím vidíme ostrou reakci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého si Putin připravuje podhoubí pro to, aby nabídku na třicetidenní příměří odmítl. Víme také, že se v Moskvě setkal zmocněnec Bílého domu Witkoff s ruským vůdcem. Tato schůzka proběhla za zavřenými dveřmi a už teď by měl Witkoff být na cestě zpět do USA předat informace americkému prezidentovi. Ze Spojených států přichází informace, že mají pozitivní naději na to, že by Putin mohl tuto nabídku přijmout, zatím ale čekáme na oficiálnější potvrzení,“ informovala během pátku zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Ukrajina také řeší, jak na dodržování případného klidu zbraní dohlížet, což je otázka, kterou vznesl ve čtvrtek i ruský vládce. „Už jsme začali sestavovat národní tým, který vytvoří vhodné postupy pro řádné monitorování možného příměří,“ řekl v pátek ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
GALERIE
Reakce na americký návrh příměří
Naděje i skepse
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Moskva přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu ministrů zahraničí zemí G7 sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.
Velmi obezřetně přistupuje k vyjádření ruského diktátora český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku.
„Určitou naději to dává, i když skepse zůstává. Minimálně je to známka toho, že Putin bere Trumpa jako důležitého partnera. Zda Rusko přistoupí na skutečnou dohodu, to teď uvidíme,“ hodnotí vyjádření ruského vládce Martin Palouš z Floridské mezinárodní univerzity.
Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) v pořadu Události, komentáře prohlásil, že i kdyby se příměří dosáhlo, cesta k trvalému míru na Ukrajině bude ještě dlouhá. „Klíčové je, (…) aby takovou dohodu, ať jí bude dosaženo jakkoli, obě strany důsledně dodržovaly,“ řekl.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) míní, že se Putinovi nedá věřit a že vývoj posledních válečných let ukázal, že o příměří nestojí, protože o něj mohl začít usilovat kdykoliv dříve. „Ukazuje se, že chce rovnou kapitulaci Ukrajiny se vším všudy i s těmi závazky, že nikdy nebude v NATO a tak dál. To bohužel není známka, že mu jde o to, o co se teď hraje,“ zmínil. Dodal, že nevěří, že by Rusko kdy dalo najevo touhu po skutečném příměří a že ho lze potlačit jen silou.
Načítání...
