V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.

Duterte patří k nejvýznamnějším politikům, které kdy ICC soudil, a je prvním bývalým lídrem některé asijské země, jenž stanul před soudem zabývajícím se zločiny proti lidskosti. Politik, který stál v čele Filipín v letech 2016 až 2022, čelí obvinění z vražd desítek lidí, kteří zahynuli v rámci kontroverzního boje proti drogové kriminalitě. Přímo s Dutertem je spojováno nejméně 43 vražd, a to z doby jeho prezidentství a také předchozího starostování ve městě Davao.

Duterte byl do Nizozemska přepraven ve středu, nedlouho po zatčení na Filipínách. Vzhledem k náročnosti této cesty a časovému posunu mu soudkyně Iulia Motocová umožnila připojit se k prvnímu líčení prostřednictvím videa z vazební věznice vzdálené necelé dva kilometry, odkud Duterte potvrdil svou totožnost.

Jeho právník Salvador Medialdea poté vznesl protest proti konání soudu, neboť Duterte podle něho není kvůli zdravotním problémům schopen se jej účastnit. Soudkyně opáčila, že pověřený lékař dospěl po prohlídce exprezidenta k závěru, že je „plně mentálně způsobilý a v kondici“. Během pátečního líčení by Duterteho měla soudkyně seznámit s podrobnostmi obvinění.

Proces sledují příbuzní zavražděných

V Manile se v pátek ke sledování přenosu ze soudní síně shromáždily desítky příbuzných zavražděných lidí, mnozí z nich drželi v rukou fotografie zemřelých.

Válka proti drogám byla ústředním bodem předvolební kampaně, která Duterteho v roce 2016 vynesla do prezidentské funkce. Tehdejší starosta města Davao v ní otevřeně sliboval, že nechá zabít tisíce drogových dealerů. Tisíce lidí pak během jeho vlády skutečně při protinarkotickém tažení zemřely.

Filipíny v roce 2019 z Duterteho iniciativy odstoupily od římského statusu, kterým byl ICC zřízen. Stalo se tak poté, co se soud začal zabývat obviněními ze systematických vražd v rámci boje proti drogám. Až do loňského roku ostrovní stát s vyšetřovateli ICC odmítal spolupracovat. Prezidentovi stoupenci tak nyní argumentují tím, že soud nemá pravomoc jej potrestat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala dnes agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
před 56 mminutami

Zemřel Paolo Bulgari, rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 9 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 10 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.