ICC

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho zprávy čelili Palestinci mimo jiné waterboardingu, elektrošokům či odpírání spánku. V izraelské vazbě jich třiapadesát zemřelo, napsal úřad OSN.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Představitelé orgánů činných v trestním řízení z Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států v pondělí otevřeli mezinárodní centrum, které má pracovat na případu zločinu agrese, kterého se podle nich dopustilo vedení ruského státu invazí na Ukrajinu v roce 2022. Kvůli mezeře v mezinárodním právu však v současné době neexistuje soud, který by mohl stíhat takový zločin.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to v pondělí napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Ministerstvo zahraničí vládě navrhne, aby se o pozici soudce Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu za Českou republiku ucházel bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Informoval o tom server Seznam Zprávy, který se opírá o dva zdroje z diplomacie a podle něhož Zemana vybrala komise ze dvou kandidátů. O funkci se ve výběrovém řízení ucházela ještě současná předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon Ivana Hrdličková. Ministerstvo zahraničí jméno vybraného kandidáta zatím nepotvrdilo. ICC stíhá například válečné zločiny či genocidy, nyní se zabývá i ruskou agresí na Ukrajině.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy ode dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí asociační dohody s EU tehdejší proruskou vládou.

Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí avizoval, že na Ukrajině mohly být podle předběžného zkoumání spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. Záběry z Ukrajiny ukazují útoky na civilní cíle a spekuluje se také o použití vakuových bomb, které zakazují ženevské konvence.

Filipíny nebudou spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem (ICC) při vyšetřování možných zločinů proti lidskosti spáchaných v rámci války proti drogám vedené prezidentem Rodrigem Dutertem. Podle agentury Reuters to oznámil prezidentův právní poradce.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Poznamenala také, že dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech byly využívány k vojenským účelům.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová zahájí vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně spáchány na Palestincích či Izraelcích na palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za „temný den pro spravedlnost“.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

K 30 letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu konžského povstalce Bosca Ntagandu, kterého již v červenci shledal vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soudci se tehdy shodli, že Ntaganda, přezdívaný „Terminátor“, hrál ústřední roli při plánování operací konžských rebelů. Je to nejvyšší trest, jaký dosud ICC vynesl. Odsouzený se už proti nemu odvolal.