Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Podle RFE/RL informaci nebylo možné bezprostředně ověřit oficiálně. O rozhodnutí Budapešti informoval také novinář Szabolcs Panyi, podle kterého země ICC opustí ještě během středy. „Maďarsko ve středu opustí Mezinárodní trestní soud,“ napsal Panyi, rovněž s odvoláním na diplomatické zdroje.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu Netanjahua pozval do Budapešti krátce poté, co ICC na izraelského předsedu vlády vydal zatykač. Orbán prohlásil, že bude zatykač ignorovat. „Pokud přijede, zaručuji mu, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nebude mít v Maďarsku žádný účinek,“ prohlásil Orbán.

Vymahatelnost zatykače

Maďarsko má jako člen ICC povinnost Netanjahua zatknout, ale vnitrostátní právní situace země je komplikovaná a dává vládě dostatek prostoru k tomu, aby izraelského premiéra přijala, píše RFE/RL. Maďarsko ratifikovalo Římský statut a stalo se tak členem ICC v roce 2001 za první Orbánovy vlády. Nikdy však neprovedlo druhý krok, kterým by statut začlenilo do vnitrostátního právního řádu.

„Tato otázka je složitá, protože Maďarsko má z hlediska mezinárodního práva povinnost to dodržovat. Ale maďarské vnitrostátní právo to (úřadům) neumožňuje,“ řekl Tamás Ádány, maďarský odborník na mezinárodní právo.

Tuto argumentaci uplatňují i maďarské orgány. „Díky někdejšímu prezidentovi Jánosi Áderovi jsme měli rozum a nikdy jsme (statut) nezačlenili do vnitrostátního práva,“ uvedl 13. března vládní mluvčí Gergely Gulyás.

Situace je podle Ádányho nejasná, protože Netanjahu je obviněn ze zločinů, které jsou od 40. let 20. století považovány za součást mezinárodního zvykového práva. „Jsem plně přesvědčen, že ty části Římského statutu, které většina států považuje za mezinárodní zvykové právo, by mělo Maďarsko vymáhat i bez formálního schválení,“ řekl Ádány.

Netanjahu do Budapešti podle serveru The Times of Israel (ToI) odletí ve středu večer. Očekává se, že izraelský premiér bude na návštěvě Maďarska jednat se svým maďarským protějškem Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.

ToI: Zemím za nedodržení zatykače hrozí pouze výtka

Zatykač je vydán nejen na Netanjahua, ale také na bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Jedná se o nezávislou instituci, nikoliv soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájila vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Soud má nyní podporu 125 zemí, včetně Česka, například ale Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

ICC se v roce 2023 zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač například na ruského vůdce Vladimira Putina.

Lidem, na které soud vydal zatykač, teoreticky hrozí zatčení, pokud navštíví některou ze zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel (ToI) v podstatě jen slovní výtka. Putin navštívil od vydání zatykače několik členských zemí ICC, nikdo ho ale nezatknul. V minulosti například bez postihu navštívil země sdružené v Mezinárodním trestním soudu také tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 9 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 21 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 23 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...