Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Podle RFE/RL informaci nebylo možné bezprostředně ověřit oficiálně. O rozhodnutí Budapešti informoval také novinář Szabolcs Panyi, podle kterého země ICC opustí ještě během středy. „Maďarsko ve středu opustí Mezinárodní trestní soud,“ napsal Panyi, rovněž s odvoláním na diplomatické zdroje.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu Netanjahua pozval do Budapešti krátce poté, co ICC na izraelského předsedu vlády vydal zatykač. Orbán prohlásil, že bude zatykač ignorovat. „Pokud přijede, zaručuji mu, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nebude mít v Maďarsku žádný účinek,“ prohlásil Orbán.

Vymahatelnost zatykače

Maďarsko má jako člen ICC povinnost Netanjahua zatknout, ale vnitrostátní právní situace země je komplikovaná a dává vládě dostatek prostoru k tomu, aby izraelského premiéra přijala, píše RFE/RL. Maďarsko ratifikovalo Římský statut a stalo se tak členem ICC v roce 2001 za první Orbánovy vlády. Nikdy však neprovedlo druhý krok, kterým by statut začlenilo do vnitrostátního právního řádu.

„Tato otázka je složitá, protože Maďarsko má z hlediska mezinárodního práva povinnost to dodržovat. Ale maďarské vnitrostátní právo to (úřadům) neumožňuje,“ řekl Tamás Ádány, maďarský odborník na mezinárodní právo.

Tuto argumentaci uplatňují i maďarské orgány. „Díky někdejšímu prezidentovi Jánosi Áderovi jsme měli rozum a nikdy jsme (statut) nezačlenili do vnitrostátního práva,“ uvedl 13. března vládní mluvčí Gergely Gulyás.

Situace je podle Ádányho nejasná, protože Netanjahu je obviněn ze zločinů, které jsou od 40. let 20. století považovány za součást mezinárodního zvykového práva. „Jsem plně přesvědčen, že ty části Římského statutu, které většina států považuje za mezinárodní zvykové právo, by mělo Maďarsko vymáhat i bez formálního schválení,“ řekl Ádány.

Netanjahu do Budapešti podle serveru The Times of Israel (ToI) odletí ve středu večer. Očekává se, že izraelský premiér bude na návštěvě Maďarska jednat se svým maďarským protějškem Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.

ToI: Zemím za nedodržení zatykače hrozí pouze výtka

Zatykač je vydán nejen na Netanjahua, ale také na bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Jedná se o nezávislou instituci, nikoliv soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájila vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Soud má nyní podporu 125 zemí, včetně Česka, například ale Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

ICC se v roce 2023 zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač například na ruského vůdce Vladimira Putina.

Lidem, na které soud vydal zatykač, teoreticky hrozí zatčení, pokud navštíví některou ze zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel (ToI) v podstatě jen slovní výtka. Putin navštívil od vydání zatykače několik členských zemí ICC, nikdo ho ale nezatknul. V minulosti například bez postihu navštívil země sdružené v Mezinárodním trestním soudu také tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...