Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Podle RFE/RL informaci nebylo možné bezprostředně ověřit oficiálně. O rozhodnutí Budapešti informoval také novinář Szabolcs Panyi, podle kterého země ICC opustí ještě během středy. „Maďarsko ve středu opustí Mezinárodní trestní soud,“ napsal Panyi, rovněž s odvoláním na diplomatické zdroje.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu Netanjahua pozval do Budapešti krátce poté, co ICC na izraelského předsedu vlády vydal zatykač. Orbán prohlásil, že bude zatykač ignorovat. „Pokud přijede, zaručuji mu, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nebude mít v Maďarsku žádný účinek,“ prohlásil Orbán.

Vymahatelnost zatykače

Maďarsko má jako člen ICC povinnost Netanjahua zatknout, ale vnitrostátní právní situace země je komplikovaná a dává vládě dostatek prostoru k tomu, aby izraelského premiéra přijala, píše RFE/RL. Maďarsko ratifikovalo Římský statut a stalo se tak členem ICC v roce 2001 za první Orbánovy vlády. Nikdy však neprovedlo druhý krok, kterým by statut začlenilo do vnitrostátního právního řádu.

„Tato otázka je složitá, protože Maďarsko má z hlediska mezinárodního práva povinnost to dodržovat. Ale maďarské vnitrostátní právo to (úřadům) neumožňuje,“ řekl Tamás Ádány, maďarský odborník na mezinárodní právo.

Tuto argumentaci uplatňují i maďarské orgány. „Díky někdejšímu prezidentovi Jánosi Áderovi jsme měli rozum a nikdy jsme (statut) nezačlenili do vnitrostátního práva,“ uvedl 13. března vládní mluvčí Gergely Gulyás.

Situace je podle Ádányho nejasná, protože Netanjahu je obviněn ze zločinů, které jsou od 40. let 20. století považovány za součást mezinárodního zvykového práva. „Jsem plně přesvědčen, že ty části Římského statutu, které většina států považuje za mezinárodní zvykové právo, by mělo Maďarsko vymáhat i bez formálního schválení,“ řekl Ádány.

Netanjahu do Budapešti podle serveru The Times of Israel (ToI) odletí ve středu večer. Očekává se, že izraelský premiér bude na návštěvě Maďarska jednat se svým maďarským protějškem Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.

ToI: Zemím za nedodržení zatykače hrozí pouze výtka

Zatykač je vydán nejen na Netanjahua, ale také na bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Jedná se o nezávislou instituci, nikoliv soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájila vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Soud má nyní podporu 125 zemí, včetně Česka, například ale Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

ICC se v roce 2023 zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač například na ruského vůdce Vladimira Putina.

Lidem, na které soud vydal zatykač, teoreticky hrozí zatčení, pokud navštíví některou ze zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel (ToI) v podstatě jen slovní výtka. Putin navštívil od vydání zatykače několik členských zemí ICC, nikdo ho ale nezatknul. V minulosti například bez postihu navštívil země sdružené v Mezinárodním trestním soudu také tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
před 28 mminutami

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 1 hhodinou

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...