Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Podle RFE/RL informaci nebylo možné bezprostředně ověřit oficiálně. O rozhodnutí Budapešti informoval také novinář Szabolcs Panyi, podle kterého země ICC opustí ještě během středy. „Maďarsko ve středu opustí Mezinárodní trestní soud,“ napsal Panyi, rovněž s odvoláním na diplomatické zdroje.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu Netanjahua pozval do Budapešti krátce poté, co ICC na izraelského předsedu vlády vydal zatykač. Orbán prohlásil, že bude zatykač ignorovat. „Pokud přijede, zaručuji mu, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nebude mít v Maďarsku žádný účinek,“ prohlásil Orbán.

Vymahatelnost zatykače

Maďarsko má jako člen ICC povinnost Netanjahua zatknout, ale vnitrostátní právní situace země je komplikovaná a dává vládě dostatek prostoru k tomu, aby izraelského premiéra přijala, píše RFE/RL. Maďarsko ratifikovalo Římský statut a stalo se tak členem ICC v roce 2001 za první Orbánovy vlády. Nikdy však neprovedlo druhý krok, kterým by statut začlenilo do vnitrostátního právního řádu.

„Tato otázka je složitá, protože Maďarsko má z hlediska mezinárodního práva povinnost to dodržovat. Ale maďarské vnitrostátní právo to (úřadům) neumožňuje,“ řekl Tamás Ádány, maďarský odborník na mezinárodní právo.

Tuto argumentaci uplatňují i maďarské orgány. „Díky někdejšímu prezidentovi Jánosi Áderovi jsme měli rozum a nikdy jsme (statut) nezačlenili do vnitrostátního práva,“ uvedl 13. března vládní mluvčí Gergely Gulyás.

Situace je podle Ádányho nejasná, protože Netanjahu je obviněn ze zločinů, které jsou od 40. let 20. století považovány za součást mezinárodního zvykového práva. „Jsem plně přesvědčen, že ty části Římského statutu, které většina států považuje za mezinárodní zvykové právo, by mělo Maďarsko vymáhat i bez formálního schválení,“ řekl Ádány.

Netanjahu do Budapešti podle serveru The Times of Israel (ToI) odletí ve středu večer. Očekává se, že izraelský premiér bude na návštěvě Maďarska jednat se svým maďarským protějškem Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.

ToI: Zemím za nedodržení zatykače hrozí pouze výtka

Zatykač je vydán nejen na Netanjahua, ale také na bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Jedná se o nezávislou instituci, nikoliv soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájila vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Soud má nyní podporu 125 zemí, včetně Česka, například ale Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

ICC se v roce 2023 zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač například na ruského vůdce Vladimira Putina.

Lidem, na které soud vydal zatykač, teoreticky hrozí zatčení, pokud navštíví některou ze zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel (ToI) v podstatě jen slovní výtka. Putin navštívil od vydání zatykače několik členských zemí ICC, nikdo ho ale nezatknul. V minulosti například bez postihu navštívil země sdružené v Mezinárodním trestním soudu také tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...