„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.
Izrael se odvolal proti zatykači na Netanjahua, řekl v Praze šéf tamní diplomacie Saar
5 minut
Ministr zahraničí Lipavský o vztazích Česka a Izraele
Lipavský na tiskovém brífinku po jednání zdůraznil, že řada izraelských rukojmí je stále v zajetí teroristů. Okamžité propuštění rukojmí unesených teroristickým hnutím Hamás bylo přitom vždy hlavním požadavkem Česka při hlasování o rezolucích, dodal.
Česko dohodu příměří uzavřenou mezi Izraelem a Hizballáhem, která má umožnit návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů, vítá. Je podle Lipavského i nadějí pro zklidnění situace v celém regionu. Pro trvalé, dlouhodobé řešení izraelsko-palestinského konfliktu jsou však potřeba přímá jednání mezi Izraelem a legitimní politickou reprezentací Palestiny, aby se jednou mohlo dospět k dvoustátnímu řešení, dodal.
Příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií vstoupilo v platnost ve středu nad ránem a má mimo jiné umožnit bezpečný návrat desetitisíců obyvatel na obou stranách hranice, které z domovů vyhnalo bezmála čtrnáct měsíců ostřelování a v posledních dvou měsících i pozemní operace izraelské armády v libanonském pohraničí. Návrat obyvatel je však složitý, v příhraničních oblastech zůstávají izraelští vojáci, kteří mají na stažení šedesát dní a Libanonce vyzvali, aby se s ohledem na vlastní bezpečí zatím do obcí v blízkosti hranic nevraceli.
„Přístup k humanitární pomoci je jeden ze základních principů mezinárodního práva, který bude Česko vždy hájit,“ prohlásil politik. Za poslední rok české ministerstvo zahraničí rozhodlo o humanitární pomoci pro Gazu v hodnotě přes 25 milionů korun, dodal ministr Lipavský.
Saar uvedl, že Izrael nezamýšlí v budoucnu kontrolovat život civilistů v Pásmu Gazy. „Budeme se starat o naši bezpečnost, ale musí mít své vlastní vedení,“ řekl. Nesmí to být někdo, kdo podporuje teror, nebo kdo by podněcoval tamní obyvatele k teroru a likvidaci státu Izrael, poznamenal.
Saar odsoudil zatykač na Netanjahua
Saar pak v Praze prohlásil, že Izrael ukončí válku v Pásmu Gazy až po dosažení tří cílů – návratu unesených rukojmí, rozebrání vojenské a vládní infrastruktury teroristického hnutí Hamás a odstranění bezpečnostní hrozby pro Izrael.
Na případné porušení příměří Izrael odpoví okamžitě, nedovolí libanonskému hnutí Hizballáh jít jižně za řeku Lítání či se opět vyzbrojit, avizoval Saar.
Rozhodnutí ICC vydat zatykače na izraelské politiky označil za „nehorázné“. Podkopává podle něj kredibilitu soudu a je nebezpečným precedentem pro demokratické země, které bojují proti teroristům. Izrael se proti rozhodnutí ve středu odvolal.
ICC minulý týden vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. ICC však nemá podle Saara žádné ospravedlnění, aby podnikal kroky proti izraelským občanům, lídrům či vojákům. Izrael je země s nezávislou justicí, řekl.
Se Saarem Lipavský hovořil i obecně o geopolitických otázkách, mimo jiné třeba o roli Íránu na Blízkém východě. „Žijeme v éře globální konfrontace. Posilování vazeb mezi skutečnými přáteli je pro demokratické národy důležitější než kdykoli předtím,“ uvedl Lipavský. Antisemitismus označil za toxickou ideologii. „Nesmí mít v civilizovaném světě žádné místo. Je naší společenskou odpovědností ho vymýtit, než se dokáže více zakořenit.“
Vystrčil: Podporujeme právo Izraele na obranu
Se Saarem se setkal také předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Podporujeme právo Izraele na obranu a na to bránit se proti teroristickým útokům Hamásu, Hizballáhu a dalším útokům, které dnes na Izrael směřují například i z Jemenu nebo Íránu. Na druhé straně Česko obecně uznává mezinárodní právo a je přesvědčeno, že by mělo být dodržováno ve všech případech, kterých se dotýká – tedy i války, kterou aktuálně vede Izrael se svými protivníky,“ uvedl.
Předseda horní komory ocenil, že se Izrael jednoznačně postavil na stranu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. „Shodli jsme se na tom, že Rusko s podporou i Korejské lidově demokratické republiky a Číny a nakonec Íránu je nebezpečím nejen pro Ukrajinu, ale i vlastně pro celý svět,“ prohlásil. Se Saarem debatoval Vystrčil také o možnostech dalšího rozvoje spolupráce v hospodářství, vědě, výzkumu a třeba i vývoji některých pokročilých technologií.
Proti Saarově návštěvě v Česku protestovalo několik desítek lidí u budovy ministerstva zahraničních věcí. Žádali přerušení vztahů s židovským státem a také to, aby Česká republika podpořila v Evropské unii sankce proti této zemi. Lidé s palestinskými vlajkami se u budovy začali scházet před polednem. Policie okolí vchodu do Černínského paláce uzavřela. Demonstranti nejprve na chodník napsali hesla na podporu Palestiny a později také jména dětí, které podle nich při izraelské vojenské ofenzivě zemřely. Poté v angličtině skandovali hesla jako Osvoboďte Palestinu, Přestaňte zabíjet děti nebo Izrael je teroristický stát.
Příměří je křehké, míní čeští politici
Příměří s Hizballáhem a podmínky konce války v Gaze nastíněné Saarem byly také tématem čtvrtečních Událostí, komentářů. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) má současné vyjednané příměří za velmi křehké. Zdůraznila, že Hizballáh je teroristická organizace a že je nutné respektovat právo Izraele se bránit.
„Když Saar tvrdí, že jsou tři podmínky (návrat rukojmí, rozebrání vojenské a vládní infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby pro Izrael – pozn. red.) a vezmeme si podle mě dlouhodobou neproveditelnost dvou z nich, pak to nemůžu číst jinak než tak, že nehodlá válku ukončit nikdy,“ řekla dále Gregorová k prohlášení Saara v Praze o případném míru. Podle ní tedy stanovené podmínky nejsou splnitelné a „Izrael to ví“. EU potřebuje slyšet racionální a splnitelné politické cíle, které může podpořit, prohlásila.
27 minut
Události, komentáře: Křehké příměří Izraele a hnutí Hizballáh
Naopak člen zahraničního sněmovního výboru Marek Benda (ODS) podmínky Izraele za realistické považuje. „Co čekám? Že stát, který byl napaden, mi řekne v nějakou chvíli: ‚Jsem připraven, že budu za čtyři měsíce napaden znovu‘? To se přece nikdy nestane,“ podotkl. Podle něj se Izrael zřejmě tedy bude muset obejít bez podpory „evropské levice“. „Ale myslím, že to ví od začátku,“ dodal.
Benda také míní, že nové příměří Izraele a Hizballáhu v zásadě vynutitelné je. „Je důležité, že se radikálové začínají dostávat do situace, kdy jim zbytek světa říká: takhle to dál nejde, vy obětujete životy tisíců lidí, jen abyste se dál mohli tvářit, jak jste radikální,“ řekl.
Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček má za to, že pevnost dohody o příměří bude záviset i na vnitřní situaci v Libanonu. Připomněl, že Hizballáh z konfliktu vychází oslaben, zabita byla řada čelných představitelů jeho vojenského křídla. „Myslím, že i v očích řady Libanonců jeho legitimita výrazně poklesla, což by mohlo ovlivnit i vnitropolitický vývoj,“ odhaduje.
Požadavky Izraele na ukončení války jsou legitimní, myslí si také Petříček. Podle něj jsou nicméně nastaveny hodně obecně. Skeptický je k tomu, že by Jeruzalém svých cílů dosáhl ryze vojensky. „Myslím, že nakonec to půjde diplomatickou cestou, takovou, která musí vést Hamás do totální izolace tak, aby si Palestinci v Pásmu Gazy hledali jinou alternativu,“ dodal. Otázkou také třeba zůstává, co bude Izrael ochotný nabídnout na oplátku, například za svá rukojmí, podotkl.
