Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.
Krůček od kritiky k antisemitismu je snadný, říká předseda židovské obce
Čtvrteční fotbalový zápas mezi Francií a Izraelem doprovázela kvůli násilnostem, ke kterým došlo minulý týden v Amsterdamu po utkání týmu Maccabi Tel Aviv s domácím Ajaxem, mimořádná bezpečnostní opatření. Izraelští fanoušci měli v Paříži silnou policejní ochranu. Právě ve zvýšené přítomnosti ve veřejném prostoru se policie poučila po útocích na židy v Amsterdamu.
Šabatová na základě zprávy Evropské agentury pro liská práva potvrdila, že antisemitismus je v Evropě na vzestupu, nicméně stoupá i islamofobie, podotkla. Projevů nenávisti vůči židům nejvýrazněji přibývá od útoku teroristů z Hamásu na Izrael loni v říjnu a následné izraelské vojenské operace v Gaze. V době, kdy je konflikt na Blízkém východě v akutní fázi, se situace zhoršuje, dodává Šabatová.
Případ násilností v Amsterdamu je podle ní komplikovanější a byla zřízena i vyšetřovací komise, podotýká. Upozornila, že násilnostem vůči židům předcházely i fyzické útoky radikálních fanoušků telavivského fotbalového klubu Maccabi a protipalestinské genocidní popěvky. „Přesto samozřejmě neschvaluji násilí, které následovalo,“ zdůraznila Šabatová.
Bányai pohledu Šabatové oponuje a tvrdí, že amsterdamský útok měl znaky pogromu. Někteří fanoušci se podle něj při útěku snažili najít úkryt a nikdo je nepustil do domu. „Pogrom se neprojevuje jen tím, že se bojí židé, ale že se bojí i okolí,“ vysvětlil.
Podle Bányaie se v Evropě něco pokazilo. „Společnost je naplněna nenávistí, která se projevuje různě. Antisemitismus je jen jedním z jejích projevů a je nejsnadněji naplnitelný, protože má svoji tradici,“ míní.
Antisemitské projevy je třeba odsoudit, zdůrazňují europoslanci
Na úrovni EU je nejdůležitější podobné projevy hlavně odsoudit a kořeny antisemitismu potírat, uvedl europoslanec Krutílek. Nárůst antisemitismu v Evropě je podle něj do značné míry dán tím, že „západní státy podceňovaly situaci s migrací, s nelegální migrací a řídily se ideologií multikulturalismu,“ prohlásil.
Míní, že je třeba hájit demokracii a lidská práva, tedy základní hodnoty západní civilizace. Uznává, že bezprostřední řešení není, je ale třeba pracovat se vzděláváním, sociálním systémem a pracovat s muslimskými a arabskými komunitami, které západní pravidla nepřijímají. „Je potřeba integrovat ty, kteří se v současnosti integrovat nechtějí,“ řekl.
Šafařík souhlasí s tím, že je nutné projevy antisemitismu pojmenovat a odsoudit. V případě amsterdamského incidentu k tomu podle něj nedošlo ani na půdě Evropského parlamentu. „Ne všichni z politické elity jsou připraveni odsoudit takový čin a pojmenovat ho jako jednoznačně antisemitský. Tam máme ještě rezervy,“ sdělil. Klíčová je kromě zmíněného vzdělání, sociální politiky a integrace i bezpečnost a zjištění, zda na daném území nepůsobí radikalizované skupiny, například ty islámské, které takové výroky šíří, podotkl.
„Free Palestine“ vnímá Bányai jako „genocidní“
Bányai míní, že násilí a hesla, která k němu vyzývají, jsou při fotbale v podstatě tradicí. „Fanoušci často ani nevědí, co pokřik znamená,“ tvrdí. Často se tak podle něj nejedná o vědomý antisemitismus, ale „klanový“. V Amsterdamu však podle něj šlo o zcela jiný případ, kdy bylo prostředí fotbalu, kde je zdánlivě možné všechno, využito pro šíření ideologie.
Heslo „Free Palestine“ lze chápat různě, židy je ale často vnímáno jako heslo Hamásu, které vyzývá k osvobození Palestiny, tedy zničení Izraele, vysvětluje. „Z mého pohledu je to naprosto genocidní heslo,“ prohlásil Bányai. Šabatová poukazuje na to, ze pro mnoho lidí však znamená výzvu ke svobodě, spravedlnosti a rovným právům pro Palestince.
I podle Šabatové je prostředí fotbalu násilné a rasistické po desetiletí. Upozornila však na to, že telavivský klub Maccabi, jehož fanoušci byli terčem amsterdamských útoků, ale sami také páchali výtržnosti, je znám „mimořádným protiarabským rasismem, včetně velmi vulgárních výroků a genocidálního popěvku“.
Že ještě před utkáním řádili izraelští hooligans, potvrdila i starostka Amsterdamu. „Zazněly hrozné věci jako ‚smrt Arabům‘, i tohle jsem slyšela. Ale ‚hon na Židy‘ je ještě o krok dál,“ podotkla Halsemová.
Na dotaz, zda je Izrael schopen oddělit kritiku své vlády za to, že způsobila v Gaze humanitární katastrofu, a antisemitismus, Bányai říká, že výzvu, aby se Izrael stáhl z Gazy, považuje za naprosto oprávněné heslo. „Pokud ho ale napíšete na papír a ten nalepíte na synagogu v Praze, tak už je to antisemitismus,“ říká.
Vysvětluje to tím, že počínání vlády státu nemá nic společného s modlitebnou v Praze. Polovina nebo možná i dvě třetiny Izraelců si přejí, aby se vojska z Gazy vrátila, podotýká. Tuto kritiku označuje jako jeden ze symbolů demokratického státu. „Ten krůček od kritiky vlády k antisemitismu je ale velice snadný,“ upozorňuje.
Šabatová v tomto souhlasí s Bányaiem a poukazuje na to, že židé v Evropě nenesou za politiku Izraele žádnou odpovědnost.