Muslimové

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Amsterdam zažil v noci na úterý nové násilné protesty proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy. Místní policie mezitím zatkla dalších pět lidí podezřelých z podílu na lynčování izraelských fotbalových fanoušků minulý čtvrtek. Celkem jich už zadržela sedm desítek. Většina je zpátky na svobodě. Zvláštní vyšetřovací tým zatím dál prochází videozáznamy a vyslýchá svědky.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Papež František se vydal na dvanáctidenní cestu po jihovýchodní Asii. První zastávkou je Jakarta, kde vyzval k posílení mezináboženského dialogu a varoval před netolerancí a náboženským extremismem. Z Indonésie se hlava katolické církve vydá do Papuy Nové Guiney, Singapuru a Východního Timoru. Křesťané jsou na většině regionu menšinou. Kvůli podlomenému zdraví papež od loňského září neopustil Itálii.

Saúdské úřady varují před náročnými podmínkami při letošní náboženské pouti do Mekky. Muslimy, kteří se rozhodnou pro dlouhou pěší pouť pod žhnoucím sluncem Arabského poloostrova, čeká nedostatek odpočinku a vody. Většinou kvůli přehřátí organismu na cestě zemřelo již třináct set poutníků. Většina z nich v rozporu s přísnými předpisy neměla zajištěný servis, který zahrnuje například klimatizované stany či lékařská stanoviště.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Izrael volá po zpřísnění mezinárodních sankcí proti Íránu, hlavně v oblasti vývoje raketových projektů. Spojené státy už nová opatření plánují, jednat o nich má Kongres. Západní spojenci zároveň odrazují židovský stát od vojenské odpovědi na útok Íránu. Útok Teheránu z noci na neděli ovšem vystavil zvýšenému riziku beduínské obyvatele.

Muslimský svátek ramadán skončil. Tento měsíc dlouhý půst se završil 9. dubna svátkem Íd al-Fitr neboli svátkem přerušení půstu. Ten se slaví jeden až tři dny v závislosti na dané zemi a je znám například dobročinností, kdy se chudým a potřebným vyplácejí peníze jako gesto soucitu.

Muslimové po celém světě slaví od 10. března ramadán, což je jeden z měsíců islámského lunárního kalendáře. Jedná se o nejsvětější měsíc v muslimském světě. Během celého období muslimové drží speciální půst, jenž je má více přiblížit duchovní podstatě islámu.

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Aktivistka Nela Lisková čelí další obžalobě kvůli podněcování k nenávisti. Kauza se týká internetových příspěvků, ve kterých měla manipulativně psát o členech Pirátů, muslimech nebo sexuálních menšinách. ČT to zjistila z obžaloby, kterou projednává Okresní soud v Ostravě. Ten stíhání Liskové původně zastavil, krajský soud mu ale případ nařídil projednat. Soud ho bude řešit společně s kauzou, v níž žena čelí obvinění kvůli výzvě k deukrajinizaci a denacifikaci Česka. Vinu odmítá.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Po nedělních protiizraelských násilnostech, které dočasně zastavily provoz na letišti v Machačkale na jihu Ruska, zadržela policie šedesát lidí. Devět policistů utrpělo zranění, dva z nich skončili v nemocnici. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija prohlásila, že přesměrovává lety směřující z Tel Avivu do Machačkaly na jiná ruská letiště.

V Machačkale na ruském severním Kavkaze obývaném dagestánskými muslimy se odehrály antisemitské nepokoje. Asi dvacet lidí utrpělo při incidentu zranění. Dav mladých mužů se sešel u tamního letiště a zjišťoval, zda cestující odjíždějících aut nejsou Židé. Poté vtrhl do letiště i na ranvej a chtěl se dostat do letadla z Tel Avivu. Teprve tam je zastavila policie. Motivací davu byla zřejmě touha po pomstě za izraelskou vojenskou akci proti teroristům z Hamásu v Gaze. Prokuratura poté zahájila trestní stíhání účastníků pokusu o pogrom, informuje ruský opoziční web Meduza. Později úřady oznámily, že je situace pod kontrolou a osoby bez patřičného oprávnění už se na letišti nezdržují.

Muslimové tvoří největší náboženskou menšinu v Izraeli – žijí jich tam skoro dva miliony. Útoky Hamásu na jejich zemi odsuzují, rakety z Gazy dopadají i na jejich domovy. Sounáležitost ale cítí i s Palestinci.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Pákistánská policie zatkla více než sto muslimů v reakci na středeční útoky na křesťanskou menšinu. Tisícihlavý dav muslimů v provincii Paňdžáb na severovýchodě země podpálil nejméně čtyři kostely, poničil křesťanský hřbitov a zaútočil na domy křesťanů, kteří jsou v této převážně muslimské zemi dvouprocentní menšinou. Místní křesťané se už vracejí do svých domovů a střeží je vojáci, píše agentura AP.

Sedm dánských opozičních stran ve čtvrtek vydalo společné prohlášení, v němž protestují proti snahám vlády kriminalizovat pálení koránu. Podle opozice by takový krok znamenal nepřijatelné omezení svobody projevu.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.