Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.
Konflikt v převážně muslimském regionu Kašmír, kde ozbrojenci 22. dubna zaútočili na turisty, trvá již od roku 1947. Britská Indie se tehdy rozdělila na dva nezávislé státy – Indii a Pákistán. „Od roku 1972 jsou domluvení na hranici, která prochází zhruba půlkou území,“ řekl webu ČT24 Krejčík z Filosofického ústavu Akademie věd.
Rozdělený region zůstává jedním z nejvíce militarizovaných míst na světě. V indické části Kašmíru v současnosti působí půl milionu vojáků, kteří bojují proti dekády trvajícímu povstání, jež má desetitisíce civilních obětí.
Ztráta autonomie
Separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k Pákistánu. Současný prohinduistický kabinet indického premiéra Naréndry Módího přitom v roce 2019 učinil krok opačným směrem, když zrušil částečnou autonomii svazového státu Džammú a Kašmír. „Módího vláda jednostranně zrušila článek 370 (indické ústavy) a území byla degradována na svazová teritoria, takže teď jsou spravována z centra,“ upozornil Krejčík.
Podle indologa bylo cílem Dillí vrátit silně militarizovaný Kašmír, kde docházelo k častým teroristickým útokům, k normálnímu životu. „Zrušením autonomie se tam otevřela spousta dalších možností. Do té doby tam například směli vlastnit půdu jen občané tohoto svazového státu, teď to může být jakýkoliv občan indické unie. Jeden ze záměrů byl přitáhnout do Kašmíru investice a turisty, čímž se pozvedne místní ekonomika,“ vysvětluje Krejčík.
Módího kabinet tak podle něj chtěl povzbudit loajalitu tamních občanů, aby přestali požadovat větší a větší míru autonomie. „Počítalo se, že by mohlo dojít k migraci, demografickým změnám a do Kašmíru se dostane víc hinduistů z nížin, takže časem, za dvě generace, by konečně mohlo dojít k referendu (o budoucnosti indické části regionu), což je něco, k čemu se Indie zavázala už v roce 1948,“ poznamenal indolog.
Nejnovější incident ale uštědřil této myšlence velkou ránu. „Byl to teroristický útok, který nebyl vedený na nějaká vojska nebo bezpečnostní personál, ale přímo na turisty,“ konstatoval Krejčík. „Jedna z motivací (útočníků) bude velmi pravděpodobně zvrátit tyto procesy a vyvolat v Kašmíru násilnější hnutí odporu a zlomit loajalitu k indické vládě, která tam pořád je, i když si přejí větší míru autonomie,“ poznamenal expert.
Obyvatelé Kašmíru se podle něj nechtěli vzdát autonomie, a navíc jim vadí, že s nimi Nové Dillí věci nekonzultuje. „Cítí se odstrčení, chtěli by větší podíl na rozhodování,“ popsal smýšlení druhé strany indolog.
Ozbrojenci z Kašmírského odporu
K útoku na převážně indické turisty v přírodní oblasti u Pahalgamu, jíž se přezdívá „indické Švýcarsko“, se přihlásila nepříliš známá ozbrojená skupina Kašmírský odpor, známá také jako Fronta odporu, která v regionu začala působit v roce 2019, kdy v oblasti po změně statusu vládla mimořádná opatření. „Virtuální fronta“ tak nejprve fungovala hlavně přes sociální sítě, popisuje katarská televize al-Džazíra.
Kašmírský odpor se mimo jiné postavil proti zmíněnému povolení pobytu pro „cizince“, jež podle kritiků může pomoci indické vládě změnit složení obyvatelstva sporného regionu. „V důsledku toho bude násilí namířeno proti těm, kteří se pokoušejí o nelegální usazení,“ zmínila skupina na sociální síti Telegram.
Módího vláda v Kašmíru po útoku uzavřela více než polovinu turistických destinací v údolí, úřady prověřují bezpečnostní situaci a provádějí pátrací operace, píše britská BBC s tím, že mezi turisty v oblasti zavládla panika. Řada Indů pracujících v cestovním ruchu se navíc obává o živobytí, jelikož turismus je základní zdroj jejich příjmů. Jen loni Kašmír navštívilo asi 23 milionů lidí. Teď se ale turisté obávají, že začne válka. Nejistota by navíc mohla odradit také investory, které postupně začal region lákat.
Tisíce lidí v Kašmíru a Džammú odsoudily násilí, zatímco v Dillí a několika dalších městech vypukly protipákistánské protesty, které vyvolaly obavy z podněcování protikašmírských a protimuslimských nálad, uvedla americká stanice CNN.
Dillí dosud zjistilo totožnost dvou ozbrojenců, kteří útok na turisty údajně provedli. Podle indických úřadů jde o Pákistánce. Indičtí činitelé tvrdí, že skupina Kašmírský odpor je pouze odnoží pákistánské ozbrojené fronty Lashkar-e-Taiba (Armáda spravedlivých) a že Islámábád podporuje ozbrojené povstání v Kašmíru.
Pákistán ale útok odsoudil a tvrdí, že obyvatelům sporného regionu poskytuje pouze diplomatickou a morální podporu. Vyzval také k „neutrálnímu“ vyšetřování vražd a uvedl, že „zůstává odhodlán k míru“.
Zrušení víz i obchodování
Obě země od krvavého incidentu z minulého týdne zavedly řadu sankcí, včetně pozastavení víz pro občany svého souseda, kteří mají do konce dubna opustit jejich území. Pákistán uzavřel svůj vzdušný prostor indickým leteckým společnostem.
Konfederace indických obchodníků (CAIT) mezitím oznámila dohodu o úplném zastavení obchodu s Pákistánem. Ten se rovněž rozhodl pozastavit veškeré obchodní styky s Indií – včetně tras přes třetí země a tranzitu zboží do jiných zemí. Učinil tak poté, co Indie o den dříve uzavřela kontrolní stanoviště Attari, přes které vede klíčová obchodní trasa, píše agentura Reuters.
To bude mít podle šéfa Pákistánské obchodní rady dopad hlavně na pákistánský farmaceutický sektor, protože Indie vyváží do sousedního státu zejména léčiva. V roce 2019 Dillí zrušilo Islámábádu výhody, jež umožňovaly nižší sazby, což často vedlo k tomu, že obchodování probíhalo přes třetí země.
Server The Economic Times uvádí, že po teroristickém incidentu v Pulwamě v roce 2019 se navíc obchodní vztahy mezi zeměmi výrazně zhoršily, což vedlo k prudkému poklesu bilaterálního obchodu. Ten ještě v roce 2018 dosáhl téměř tří miliard dolarů, do roku 2024 ale klesl podle CAIT na zhruba 1,2 miliardy dolarů.
Pozastavená dohoda o vodě i míru
Dillí v reakci na nejnovější incident v Kašmíru také pozastavilo dohodu o sdílení vody v řece Indus, jež byla ratifikována v roce 1960 a dosud nikdy nebyla zpochybňována navzdory válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.
Islámábád zdůraznil, že jakýkoli pokus Indie omezit zásobování řeky Indus vodou bude považovat za válečný akt. „Indie stejně nemá žádné kapacity na to, aby Pákistán od té vody odstřihla. Nemá na to žádné přehrady a vybudované zavlažovací kanály, aby vodu přečerpala jinam. Vybudování té infrastruktury by trvalo třeba deset let. Takže je to spíš symbolický krok,“ dodává kontext Krejčík.
Dillí by mohlo podle něj tento krok použít jako páku při jednáních. Důležitější je však krok Islámábádu, jenž pozastavil platnost dohody z roku 1972, soudí indolog. „Říká tím, že neuznává linii kontroly, hranici uprostřed Kašmíru,“ upozornil expert.
Obavy z indické invaze
V posledních dnech došlo mezi vojáky obou států opakovaně k přestřelce z ručních palných zbraní v Kašmíru. Islámábád oznámil, že v úterý sestřelil nad oblastí indický průzkumný dron. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif v pondělí bez bližších podrobností varoval před možným vojenským vpádem Indie. „Posílili jsme naše síly, protože je to nyní něco bezprostředního,“ uvedl.
Dillí podle něj vyostřuje svou rétoriku vůči Islámábádu, a proto pákistánská armáda informovala vládu o možnosti intervence. Indie už 24. dubna zahájila rozsáhlá letecká a námořní cvičení, která by podle analytiků mohla připravit cestu k vojenské akci, všímá si Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Pákistánské vojenské vedení se pravděpodobně domnívá, že další konflikt s Indií by mohl zničit jeho armádu, ne-li celý stát, uvádí americká CIA v čerstvě odtajněné zprávě z roku 1993. Možnost rozpoutání války v té době odhadovala na dvacet procent, píší Economic Times. Zpráva amerického ministerstva zahraničí z roku 1989 tvrdí, že ačkoli je válka mezi oběma zeměmi nepravděpodobná, avšak existuje „vysoké“ riziko, že by se konvenční konflikt mohl zvrhnout v „jadernou výměnu“.
Podle Krejčíka ale odtajněné zprávy nejsou příliš relevantní, jelikož Pákistán tehdy ani neměl nukleární bombu. Indie uskutečnila první jaderný test v roce 1974, další pak v roce 1998. O pár týdnů později se přidal Pákistán, připomíná časopis Time.
Srovnání vojenské síly
K otevřené válce mezi zeměmi nejspíš tentokrát nedojde a záležitost skončí „diplomatickou přestřelkou“, myslí si indolog. „K vypovězení diplomatů čas od času dojde. Jednotky po sobě střílí přes hranice, ale pořád ještě nedošlo k tomu, co se stalo v roce 2019, kdy byl útok na vojenský konvoj a Indie poté zaútočila přímo na pákistánské území. Zatím se ostřelují jen v rámci Kašmíru,“ uvedl Krejčík.
Pokud by přece jen vypukl konvenční konflikt, Pákistán podle něj nemá šanci. „Indická armáda je víc než dvakrát větší. Pokud by došlo na jaderný konflikt, tak tam je to otázka. Pákistán měl dlouhou dobu hlavic o malinko víc než Indie, teď by jich Indie měla mít o malinko víc. Pákistán jich má asi 170, Indie asi 180. Indie by na základě své politiky neměla udeřit první, ale v posledních letech vysílá signály, že pokud by Pákistán použil chemické nebo biologické zbraně, tak by použití jaderné zbraně zvážila,“ řekl Krejčík.
Stávající situace však nesplňuje tato kritéria, zdůraznil expert. „Nebojím se, že by Indie zaútočila jaderně na Pákistán, pokud by nedošlo k nějaké další eskalaci, a zároveň si nemyslím, že Pákistán by měl nějaký důvod útočit na Indii. Pro něj je dlouhodobě výhodné nějakým způsobem infiltrovat protiindický odpor v Kašmíru a spojovat se ad hoc s místními militantními skupinami,“ vysvětluje Krejčík.
Podle Ásifa je Pákistán v pohotovosti, ale použití jaderných zbraní představuje krajní možnost v případě, že tu je „přímá hrozba pro existenci“ státu. Ásif také podle al-Džazíry uvedl, že důležitou roli při vyšetřování útoku v Pahalgamu „by mohlo sehrát Rusko, Čína nebo i západní země“.
Zájmy Číny a Íránu
V médiích se mezitím objevily spekulace o narychlo dodaných čínských pokročilých raketách vzduch-vzduch PL-15 s velmi dlouhým doletem Pákistánu. Podle serveru Clash Report pákistánské letectvo zveřejnilo snímky, na nichž jsou vidět jejich stroje vybavené těmito střelami, píše web EurAsian Times s tím, že oficiální zdroje tyto zprávy nepotvrdily.
Podle Krejčíka se Čína snaží situaci spíše uklidnit, jelikož má v regionu své ekonomické zájmy. „Buduje přes Pákistán koridor do Arabského moře, takže má úplně nejmenší zájem na tom, aby se mezi sebou mlátili Indové s Pákistánci,“ konstatoval expert.
Vztahy mezi Pekingem a Islámábádem se nicméně v poslední době upevňují. Letos v únoru navštívil pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí i v souvislosti se zmíněným koridorem Čínu, aby prohloubil spolupráci v oblasti obrany a hospodářství, připomíná magazín Newsweek.
Z eskalace může těžit diplomaticky Írán, jenž se nabídl jako zprostředkovatel, podotkl Krejčík. Saúdská Arábie mezitím uvedla, že podniká „kroky k zamezení eskalace“ a Rada bezpečnosti OSN vyzvala obě země k „maximální zdrženlivosti“.
