Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru
9 minut
Horizont ČT24: Konflikt mezi Indií a Pákistánem
Pákistánský Senát zároveň v pátek jednomyslně odsoudil jako nepodložená obvinění ze strany Indie, která svého severního souseda viní z účasti na úterním útoku s více než dvaceti mrtvými v převážně muslimském indickém Kašmíru.
Členové horní komory pákistánského parlamentu vydali prohlášení, ve kterém „odmítají veškeré zbytečné a nepodložené pokusy spojující Pákistán s útokem“, „odsuzují zlomyslnou kampaň zinscenovanou indickými představiteli“ a „jsou připraveni bránit svou suverenitu a územní integritu“.
„Neférová kampaň indické vlády pomlouvá Pákistán a řídí se známým vzorcem zneužívání tématu terorismu v účelové politické hře,“ prohlásil pákistánský ministr zahraničí a místopředseda vlády Išak Dar.
Kašmír je vysokohorské území na hranicích Pákistánu, Indie a Číny a je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 svedly dvě ze svých tří válek. V indické části Kašmíru žije přibližně osm milionů obyvatel, v části spravované Pákistánem žije asi 4,5 milionu lidí a v oblasti Gilgit-Baltistán, která má částečnou autonomii a nachází se rovněž v Pákistánu, žije zhruba 1,2 milionu obyvatel.
Indie zničila domy domnělých pachatelů
Indická armáda mezitím zničila dva domy, které pravděpodobně patřily rodinám pachatelů úterního útoku. Při incidentu zahynulo 26 indických turistů a jeden Nepálec. Jde o jeden z nejhorších útoků za poslední roky namířených proti civilistům v regionu. Přihlásilo se k němu málo známé uskupení Kašmírský odpor.
Právě tento útok, který Indie označila za „teroristický“, je příčinou současného napětí mezi ní a Pákistánem. Indická reakce naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Islámábád. Země proto s okamžitou platností přerušila vízové služby pro Pákistánce a ruší všechna stávající víza. Svého souseda rovněž vyzvala, aby přestal podporovat terorismus.
Pákistán odmítá podíl na útoku
Dillí také odstoupilo od dohody o sdílení vody v řece Indus, která byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly. Islámábád v reakci zavedl podobná odvetná opatření. „Uzurpace práva (na vodu) na dolním toku bude považována za válečný akt a budeme na ni reagovat plnou silou,“ zdůraznil mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Šafkat Alí Chán.
V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.
Konflikt již nastal, říká expert
Situace v Kašmíru se velmi změnila v roce 2019, kdy indická vláda zrušila jeho zvláštní status, který mu zajišťoval velkou míru autonomie, poznamenal indolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Hříbek. „V části, která je problematická, tedy v současném svazovém teritoriu Džammú a Kašmír, byla v minulém roce obnovena vnitřní demokracie – má tedy opět svoji vládu, kterou pět let neměl,“ přiblížil indolog.
Loni to tedy podle něj vypadlo, že se situace uklidňuje, i když pod silnými protiteroristickými zákony, policejním dohledem a vojenskou přítomností. „Ale úterní teroristický čin, největší na civilisty v Kašmíru od roku 2002 a největší v celé Indii od roku 2008, přišel pro současnou vládu jako studená sprcha,“ konstatoval Hříbek.
Na dotaz, jaké je nyní riziko konfliktu mezi Pákistánem a Indií, odpověděl, že již v podstatě nastal – nejen v rovině diplomatické. „Už dochází k přeshraničním přestřelkám na linii kontroly (název hranice, která de facto odděluje indickou a pákistánskou část, pozn. red.). Znepokojující je, že Indie řekla svým občanům, aby odjeli z Pákistánu a to, že všichni pákistánští občané musejí opustit Indii do 48 hodin,“ upozornil expert. To je podle něj jistým znamením, že nezůstane jen u diplomatických reakcí. Zmíněné pozastavení dohody o sdílení vody v řece Indus je rovněž dle Hříbka významnou eskalací.
Pokud by v konfliktu promluvily zbraně, může jít o hodně. Indie disponuje podle odhadů téměř sto sedmdesáti jadernými hlavicemi a srovnatelný počet může mít k dispozici i Pákistán. Ten měl v uplynulých letech udržovat ve zbrani zhruba 650 tisíc mužů a žen, Indie více než dvojnásobek. Obě země ale mají srovnatelné konvenční arzenály.
V jakémkoliv střetu, ať už konvenčním nebo jaderném, by byli mimořádně ohroženi civilisté. Obě země mají dohromady výrazně přes dvě a půl miliardy obyvatel a patří mezi nejhustěji osídlené ve světě.
„Přítomnost jaderných zbraní ve veřejném diskursu v souvislosti s tímto teroristickým útokem je výraznější, než byla při podobných incidentech dříve,“ podotkl Hříbek. Podle něj existuje studie z roku 2019, která simuluje situaci, která se „shodou okolností letos odehrává“. „Kdy na základě teroristického útoku v Indii Nové Dillí obviní Pákistán a celá situace se pohybuje po takové spirále, až dojde k jaderné konfrontaci. Studie odhaduje, že podle síly zbraní by mrtvých bylo padesát až 125 milionů,“ upozornil.