Kašmír

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Pákistánská armáda v sobotu oznámila, že cvičně odpálila balistickou raketu, informují agentury. Pákistán zkoušku podnikl v době zvýšeného napětí ve vztazích s Indií po útoku v Kašmíru – území, které si obě regionální mocnosti nárokují.

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Indie a Pákistán proti sobě už druhý den v řadě zahájily palbu. K incidentům došlo podél hranice pákistánské a indické části Kašmíru. Indická armáda prohlásila, že její vojáci pouze reagovali na pákistánskou střelbu. Napětí mezi dvěma jadernými velmocemi se zvýšilo po úterním útoku ozbrojenců na skupinu turistů, při kterém zemřelo přes dvacet lidí.

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

Počet obětí střelby na turisty v indickém státě Džammú a Kašmír se zvýšil na nejméně 26, napsala agentura Reuters s odvoláním na policii. Ta čin označila za terorismus. Podle indických úřadů je to největší útok na civilisty v posledních letech. Prvotní údaje hovořily o pěti obětech a mnoha zraněných. V poslední době přitom počet násilných činů na tomto převážně muslimském území klesal. Kašmír usiluje o nezávislost na Indii.

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.

Obyvatelé indické části Kašmíru jdou poprvé po deseti letech k volbám, které regionu umožní vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění. Řada obyvatel dosud hlasování bojkotovala, nyní ale avizovala svou účast, aby zabránila Indické lidové straně (BJP) premiéra Naréndry Módího vytvořit v převážně muslimském regionu správu.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Nejméně 37 lidí zahynulo a 18 dalších utrpělo zranění při nehodě autobusu v indické části Kašmíru. Autobus sjel ze silnice v himálajské oblasti a zřítil se z prudkého svahu, informovala agentura AP.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Podzemní stavba dlouhá necelých sedm kilometrů dostala své označení podle silnice, která ve tvaru písmene „Z“ překonává horskou oblast zvanou Baltal. Tunel se stane důležitou spojnicí mezi horskou oblastí u města Kargil a podnebně odlišným subtropickým regionem u města Šrínagar. Hlavním záměrem stavby bylo zpřístupnit horské oblasti v Ladaku, které jsou zhruba sedm měsíců v roce nedostupné. Indičtí stavaři začali náročnou práci v roce 2015 a očekává se, že částečně tunel otevřou v listopadu letošního roku. Spojnice má i strategický význam a umožní celoroční přístup ke sporným hranicím s Pákistánem.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků. S odvoláním na indickou armádu o tom informovala agentura Reuters. Předchozí zprávy agentury hovořily o dvanácti mrtvých. Indický ministr zahraničí si ohledně konfliktu volal se svým čínským protějškem a shodli se na diplomatickém řešení.