Řecké úřady omezují pohyb přeživších po ztroskotání lodi s migranty

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Devět egyptských občanů, které úřady podezřívají, že způsobili jedno z nejhorších námořních neštěstí ve Středozemním moři, předstoupilo před soud ve městě Kalamata. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a zavinění ztroskotání lodi. Všichni před soudem popřeli, že by se jakkoli provinili, uvedla agentura Reuters. Jeden z právních zástupců u soudu také tvrdil, že jeho klient není pašerák, nýbrž člověk, co s vidinou lepšího života v Evropě zaplatil za převoz do Itálie. Všech devět podezřelých bylo následně vzato do předběžné vazby.

Na lodi, která minulý týden ztroskotala u pobřeží Řecka, se podle dostupných informací v době katastrofy nacházelo sedm až osm stovek lidí. Zhruba sto přeživších převezla řecká policie do tábora u přístavu Kalamata nebo do nemocnice, pokud to vyžadoval zdravotní stav zachráněných. 

Úřady ale tento tábor podle svědectví médií opevnily natolik, že zadržení nemohou komunikovat s novináři a dalšími lidmi mimo svou rodinu. Následně byli migranti převezeni do tábora nedaleko Atén.

Španělskému deníku popsal podmínky v táboře Syřan Ahmad, který žije ve Velké Británii a jehož příbuzný je mezi migranty, kteří přežili. „V táboře je mu dobře, je tam v dobrých podmínkách. Nemůže ale odejít a je neustále pod kontrolou,“ řekl deníku. Potvrdil, že mohou volat jen rodinným příslušníkům.

Pobřežní stráž neříká pravdu, stěžují si přeživší

V uplynulých dnech rovněž mezinárodní média publikovala výpovědi přeživších, které zpochybňují tvrzení řecké pobřežní stráže. Hovoří o tom, že řecká strana se měla snažit odtáhnout loď do vod pod italskou správou. 

Zmínila to například trojice migrantů, se kterými mluvil deník Kathimerini. Tažný pohyb podle nich loď krátce před potopením destabilizoval. V podobném smyslu doplnilo o víkendu své výpovědi i několik dalších přeživších. 

Řecká pobřežní stráž však odmítá, že by se pokusila loď odtáhnout do italských vod. Změnila však svá předchozí tvrzení a uvedla, že se snažila upevnit na loď s migranty lano. To se podle ní nepodařilo, protože ho odvázali samotní migranti. 

Média na základě analýzy pohybu lodí v oblasti také zpochybnila tvrzení řecké pobřežní stráže, že loď plynule plula. Podle tisku během více než deseti hodin uplula sotva tři námořní míle (zhruba 5,5 kilometru). To je zhruba desetina délky, o které mluví řecké úřady. Podle nich loď s migranty jakoukoliv pomoc odmítla. 

Pokračuje pátrání po obětech neštěstí

Pátrání po obětech či možných přeživších z potopené lodi u ostrova Peloponés pokračuje už sedmým dnem. Dosud se podle tamních úřadů našlo 81 obětí. Ze ztroskotané lodi bylo dosud zachráněno 104 lidí.

Šance na nalezení přeživších jsou týden po ztroskotání velmi nízké, uvedla agentura AP, podle níž se stále zhruba pět stovek lidí pohřešuje. Na místě podle agentury AMNA hlídkuje fregata řeckého námořnictva spolu se čtyřmi dalšími plavidly. 

Devět Egypťanů podezřelých, že neštěstí způsobili, předstoupilo v úterý před soud ve městě Kalamata, jejich výpovědi ale média nepřinesla. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a ztroskotání lodi.

Jeden z přeživších sedmero pašeráků identifikoval na základě fotografií, další lidé ve svých výpovědích popsali otřesné podmínky na lodi. Většině cestujících byla odepřena voda a potraviny a byli zavření v podpalubí. Ti, kteří neměli prostředky na podplacení převáděčů, neměli šanci se dostat na horní palubu, posádka jim v tom bránila bitím, uvedla AP.

Pákistánská policie v úterý rovněž zadržela čtrnáct lidí, kteří se podle ní podíleli na pašování lidí ze ztroskotaného plavidla. Řada zemřelých i přeživších pocházela z jednoho regionu v pákistánské části Kašmíru, uvedla tamní policie. Pákistánské úřady začaly podle agentury Reuters sbírat vzorky DNA od příbuzných kvůli identifikaci obětí. Většina osob na lodi byla podle řeckých úřadů z Pákistánu, Egypta a Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 21 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 2 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 4 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 6 hhodinami
Načítání...