Řecké úřady omezují pohyb přeživších po ztroskotání lodi s migranty

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Devět egyptských občanů, které úřady podezřívají, že způsobili jedno z nejhorších námořních neštěstí ve Středozemním moři, předstoupilo před soud ve městě Kalamata. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a zavinění ztroskotání lodi. Všichni před soudem popřeli, že by se jakkoli provinili, uvedla agentura Reuters. Jeden z právních zástupců u soudu také tvrdil, že jeho klient není pašerák, nýbrž člověk, co s vidinou lepšího života v Evropě zaplatil za převoz do Itálie. Všech devět podezřelých bylo následně vzato do předběžné vazby.

Na lodi, která minulý týden ztroskotala u pobřeží Řecka, se podle dostupných informací v době katastrofy nacházelo sedm až osm stovek lidí. Zhruba sto přeživších převezla řecká policie do tábora u přístavu Kalamata nebo do nemocnice, pokud to vyžadoval zdravotní stav zachráněných. 

Úřady ale tento tábor podle svědectví médií opevnily natolik, že zadržení nemohou komunikovat s novináři a dalšími lidmi mimo svou rodinu. Následně byli migranti převezeni do tábora nedaleko Atén.

Španělskému deníku popsal podmínky v táboře Syřan Ahmad, který žije ve Velké Británii a jehož příbuzný je mezi migranty, kteří přežili. „V táboře je mu dobře, je tam v dobrých podmínkách. Nemůže ale odejít a je neustále pod kontrolou,“ řekl deníku. Potvrdil, že mohou volat jen rodinným příslušníkům.

Pobřežní stráž neříká pravdu, stěžují si přeživší

V uplynulých dnech rovněž mezinárodní média publikovala výpovědi přeživších, které zpochybňují tvrzení řecké pobřežní stráže. Hovoří o tom, že řecká strana se měla snažit odtáhnout loď do vod pod italskou správou. 

Zmínila to například trojice migrantů, se kterými mluvil deník Kathimerini. Tažný pohyb podle nich loď krátce před potopením destabilizoval. V podobném smyslu doplnilo o víkendu své výpovědi i několik dalších přeživších. 

Řecká pobřežní stráž však odmítá, že by se pokusila loď odtáhnout do italských vod. Změnila však svá předchozí tvrzení a uvedla, že se snažila upevnit na loď s migranty lano. To se podle ní nepodařilo, protože ho odvázali samotní migranti. 

Média na základě analýzy pohybu lodí v oblasti také zpochybnila tvrzení řecké pobřežní stráže, že loď plynule plula. Podle tisku během více než deseti hodin uplula sotva tři námořní míle (zhruba 5,5 kilometru). To je zhruba desetina délky, o které mluví řecké úřady. Podle nich loď s migranty jakoukoliv pomoc odmítla. 

Pokračuje pátrání po obětech neštěstí

Pátrání po obětech či možných přeživších z potopené lodi u ostrova Peloponés pokračuje už sedmým dnem. Dosud se podle tamních úřadů našlo 81 obětí. Ze ztroskotané lodi bylo dosud zachráněno 104 lidí.

Šance na nalezení přeživších jsou týden po ztroskotání velmi nízké, uvedla agentura AP, podle níž se stále zhruba pět stovek lidí pohřešuje. Na místě podle agentury AMNA hlídkuje fregata řeckého námořnictva spolu se čtyřmi dalšími plavidly. 

Devět Egypťanů podezřelých, že neštěstí způsobili, předstoupilo v úterý před soud ve městě Kalamata, jejich výpovědi ale média nepřinesla. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a ztroskotání lodi.

Jeden z přeživších sedmero pašeráků identifikoval na základě fotografií, další lidé ve svých výpovědích popsali otřesné podmínky na lodi. Většině cestujících byla odepřena voda a potraviny a byli zavření v podpalubí. Ti, kteří neměli prostředky na podplacení převáděčů, neměli šanci se dostat na horní palubu, posádka jim v tom bránila bitím, uvedla AP.

Pákistánská policie v úterý rovněž zadržela čtrnáct lidí, kteří se podle ní podíleli na pašování lidí ze ztroskotaného plavidla. Řada zemřelých i přeživších pocházela z jednoho regionu v pákistánské části Kašmíru, uvedla tamní policie. Pákistánské úřady začaly podle agentury Reuters sbírat vzorky DNA od příbuzných kvůli identifikaci obětí. Většina osob na lodi byla podle řeckých úřadů z Pákistánu, Egypta a Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 1 hhodinou

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 2 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...