Řecké úřady omezují pohyb přeživších po ztroskotání lodi s migranty

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Devět egyptských občanů, které úřady podezřívají, že způsobili jedno z nejhorších námořních neštěstí ve Středozemním moři, předstoupilo před soud ve městě Kalamata. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a zavinění ztroskotání lodi. Všichni před soudem popřeli, že by se jakkoli provinili, uvedla agentura Reuters. Jeden z právních zástupců u soudu také tvrdil, že jeho klient není pašerák, nýbrž člověk, co s vidinou lepšího života v Evropě zaplatil za převoz do Itálie. Všech devět podezřelých bylo následně vzato do předběžné vazby.

Na lodi, která minulý týden ztroskotala u pobřeží Řecka, se podle dostupných informací v době katastrofy nacházelo sedm až osm stovek lidí. Zhruba sto přeživších převezla řecká policie do tábora u přístavu Kalamata nebo do nemocnice, pokud to vyžadoval zdravotní stav zachráněných. 

Úřady ale tento tábor podle svědectví médií opevnily natolik, že zadržení nemohou komunikovat s novináři a dalšími lidmi mimo svou rodinu. Následně byli migranti převezeni do tábora nedaleko Atén.

Španělskému deníku popsal podmínky v táboře Syřan Ahmad, který žije ve Velké Británii a jehož příbuzný je mezi migranty, kteří přežili. „V táboře je mu dobře, je tam v dobrých podmínkách. Nemůže ale odejít a je neustále pod kontrolou,“ řekl deníku. Potvrdil, že mohou volat jen rodinným příslušníkům.

Pobřežní stráž neříká pravdu, stěžují si přeživší

V uplynulých dnech rovněž mezinárodní média publikovala výpovědi přeživších, které zpochybňují tvrzení řecké pobřežní stráže. Hovoří o tom, že řecká strana se měla snažit odtáhnout loď do vod pod italskou správou. 

Zmínila to například trojice migrantů, se kterými mluvil deník Kathimerini. Tažný pohyb podle nich loď krátce před potopením destabilizoval. V podobném smyslu doplnilo o víkendu své výpovědi i několik dalších přeživších. 

Řecká pobřežní stráž však odmítá, že by se pokusila loď odtáhnout do italských vod. Změnila však svá předchozí tvrzení a uvedla, že se snažila upevnit na loď s migranty lano. To se podle ní nepodařilo, protože ho odvázali samotní migranti. 

Média na základě analýzy pohybu lodí v oblasti také zpochybnila tvrzení řecké pobřežní stráže, že loď plynule plula. Podle tisku během více než deseti hodin uplula sotva tři námořní míle (zhruba 5,5 kilometru). To je zhruba desetina délky, o které mluví řecké úřady. Podle nich loď s migranty jakoukoliv pomoc odmítla. 

Pokračuje pátrání po obětech neštěstí

Pátrání po obětech či možných přeživších z potopené lodi u ostrova Peloponés pokračuje už sedmým dnem. Dosud se podle tamních úřadů našlo 81 obětí. Ze ztroskotané lodi bylo dosud zachráněno 104 lidí.

Šance na nalezení přeživších jsou týden po ztroskotání velmi nízké, uvedla agentura AP, podle níž se stále zhruba pět stovek lidí pohřešuje. Na místě podle agentury AMNA hlídkuje fregata řeckého námořnictva spolu se čtyřmi dalšími plavidly. 

Devět Egypťanů podezřelých, že neštěstí způsobili, předstoupilo v úterý před soud ve městě Kalamata, jejich výpovědi ale média nepřinesla. Čelí obvinění ze členství v pašerácké skupině, zabití a ztroskotání lodi.

Jeden z přeživších sedmero pašeráků identifikoval na základě fotografií, další lidé ve svých výpovědích popsali otřesné podmínky na lodi. Většině cestujících byla odepřena voda a potraviny a byli zavření v podpalubí. Ti, kteří neměli prostředky na podplacení převáděčů, neměli šanci se dostat na horní palubu, posádka jim v tom bránila bitím, uvedla AP.

Pákistánská policie v úterý rovněž zadržela čtrnáct lidí, kteří se podle ní podíleli na pašování lidí ze ztroskotaného plavidla. Řada zemřelých i přeživších pocházela z jednoho regionu v pákistánské části Kašmíru, uvedla tamní policie. Pákistánské úřady začaly podle agentury Reuters sbírat vzorky DNA od příbuzných kvůli identifikaci obětí. Většina osob na lodi byla podle řeckých úřadů z Pákistánu, Egypta a Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
před 1 hhodinou

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 3 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...