Pokračují záchranné práce po ztroskotání lodě s migranty u řeckých břehů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ztroskotání lodě s migranty u řeckých břehů
Zdroj: ČT24

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

„Vzhledem k počtu ztroskotaných jde o jednu z nejsložitějších a nejrozsáhlejších záchranných operací, které kdy řecký stát podnikal,“ řekl šéf zdravotnických úřadů v oblasti Giannis Karvelis. Část vyčerpaných zachráněných musela do nemocnice, část mohla zůstat v přístavu.

„Zajišťujeme tu první pomoc a psychologickou podporu. Ti lidé prodělali velmi silné trauma,“ řekla Katerina Tsatová, vedoucí dobrovolníků Červeného kříže v oblasti.

Podle úřadů se na člunu plavilo až 750 lidí. Přežilo jich sto, takže počet obětí může být mnohem vyšší. Tragédii mohla způsobit porucha motoru, došlé palivo nebo chvíle, kdy se cestující nahrnuli na jednu stranu paluby a plavidlo začalo nabírat vodu. Přeplněná loď mířila z libyjského Tobruku do Itálie. Mezi zachráněnými jsou muži z Egypta, Sýrie nebo Afghánistánu. Ženy a děti byly nejspíš v podpalubí.

Řekové tvrdí, že lodi ještě před ztroskotáním nabízeli pomoc. Kapitán ji ale odmítl. Podle neziskových organizací měla pobřežní stráž udělat více, aby tragédii předešla. Prozatímní vláda kvůli rozsahu neštěstí vyhlásila třídenní státní smutek.

„Chceme tak uctít památku obětí této tragické nehody, ale také všech obětí bezohledných pašeráků, kteří zneužívají lidské neštěstí,“ řekl mluvčí řecké prozatímní vlády Ilias Siakantaris.

Reakce světové veřejnosti

„Tento další příklad ukazuje, že členské země musí společně vytvořit řádné a bezpečné trasy pro lidi, kteří jsou nuceni utíkat,“ míní mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Trasu přes Středozemní moře volí drtivá většina migrantů mířících do Evropy a jejich počet stoupá. Loni jich bylo na 160 tisíc, to je více než v předcovidových letech 2018 a 2019. Letos už dorazilo přes sedmdesát tisíc běženců, z toho více než dvě třetiny do Itálie.

„Tato vláda chce hledat pašeráky po celé planetě, na moři, na zemi, protože chceme tento byznys rozbít. A tohle téma musíme povznést na mezinárodní úroveň,“ prohlásila italská premiérka Giorgia Meloniová.

Více pokusů o nebezpečnou pouť znamená i více obětí. Před středeční tragédií u řeckých břehů OSN odhadovala, že jen za letošek na cestě do Evropy zahynulo 1037 lidí.

V letošním roce jsou čísla migrantů z Afriky výrazně vyšší, než tomu bylo v předchozích letech, míní odborník na migraci z Masarykovy univerzity Martin Hrabálek. „Dochází k tomu, že pašeráci více využívají trasy přes otevřené moře, které jsou obecně nebezpečnější. Hrozí tam nebezpečí, že se loď převrhne a že lidé utonou,“ řekl.

Podle něj je o příčinách dané tragédie známé relativně málo, ale posádka lodi údajně nechtěla požádat o pomoc řecké úřady. „Říká nám to, že se lidé na lodi velmi pravděpodobně obávali řeckých autorit. Zároveň jejich cesta neměla vést do Řecka, ale oni měli směřovat do Itálie. To může být další důvod,“ dodal Hrabálek.

Daná tragédie je podle něj však pouze pomyslná špička ledovce, ke které svět obrátil svou pozornost, protože se pravděpodobně jedná o stovky lidí, kteří v rámci ní zemřeli. K podobným ztroskotáním s menším počtem obětí dochází na trase z Afriky do Evropy relativně běžně, dodal Hrabálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 19 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 2 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 5 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...