Tobruk

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Těla obětí povodně, která zničila část východolibyjského přístavu Derna, vyplavuje moře na pláže vzdálené více než 100 kilometrů. Serveru BBC News to řekli místní svědci. Libyjská pobočka organizace Červený půlměsíc uvedla, že z moře jsou vytahovány stovky těl, které tam smetla záplavová vlna. Po obětech pátrají záchranné týmy také v troskách domů a ve vrstvách bahna přímo ve mestě Derna. Východolibyjské úřady do města nevpouštějí civilisty, aby práci záchranářů usnadnily, informovala v pátek agentura AP. Počet obětí záplav v Derně stoupl ve čtvrtek podle Červeného půlměsíce na 11 300 a dalších 10 100 lidí se stále pohřešuje. Kolem 30 tisíc lidí je podle odhadů místních úřadů bez střechy nad hlavou.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Do budovy libyjského parlamentu v Tobrúku na východě země vtrhl dav demonstrantů, kteří protestují proti zhoršujícím se životním podmínkám a patové politické situaci, napsala agentura AFP s odkazem na libyjská média.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán Bernard Papánek, v uniformě československé zahraniční armády bojoval u Tobruku a Dunkerku. Byl jedním z posledních pamětníků těchto bitev. Po válce ho až do emigrace pronásledovala Státní bezpečnost. Dostihly ho komplikace spojené s covidem-19 v nemocnici ve Skalici na Slovensku. ČT to sdělil dokumentarista Jan Plachý.

Na pražském židovském hřbitově se v pátek příbuzní i známí rozloučili s válečným veteránem a jedním z posledních bojovníků od Tobruku Viktorem Welleminem. Zemřel ve středu ve věku 97 let. Kromě Tobruku za druhé světové války bojoval i například u Dunkerque. Na Nový židovský hřbitov na pražské Olšany se přišlo s hrdinou z druhé světové války rozloučit několik desítek lidí.

Zemřel československý voják bojující u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války Viktor Wellemín. Informoval o tom ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Wellemínovi bylo 97 let.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Nejméně 121 obětí na životech si vyžádaly boje, které 4. dubna propukly v Libyi. Dalších 561 lidí bylo zraněno. Oznámila to podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejnovější vlnu násilí v zemi rozpoutal polní maršál Chalífa Haftar, když dal minulý týden své samozvané Libyjské národní armádě příkaz pochodovat na hlavní město Tripolis.