Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.
Pokračují záchranné práce po ztroskotání lodě s migranty u řeckých břehů
9 minut
Horizont ČT24: Ztroskotání lodě s migranty u řeckých břehů
„Vzhledem k počtu ztroskotaných jde o jednu z nejsložitějších a nejrozsáhlejších záchranných operací, které kdy řecký stát podnikal,“ řekl šéf zdravotnických úřadů v oblasti Giannis Karvelis. Část vyčerpaných zachráněných musela do nemocnice, část mohla zůstat v přístavu.
„Zajišťujeme tu první pomoc a psychologickou podporu. Ti lidé prodělali velmi silné trauma,“ řekla Katerina Tsatová, vedoucí dobrovolníků Červeného kříže v oblasti.
Podle úřadů se na člunu plavilo až 750 lidí. Přežilo jich sto, takže počet obětí může být mnohem vyšší. Tragédii mohla způsobit porucha motoru, došlé palivo nebo chvíle, kdy se cestující nahrnuli na jednu stranu paluby a plavidlo začalo nabírat vodu. Přeplněná loď mířila z libyjského Tobruku do Itálie. Mezi zachráněnými jsou muži z Egypta, Sýrie nebo Afghánistánu. Ženy a děti byly nejspíš v podpalubí.
Řekové tvrdí, že lodi ještě před ztroskotáním nabízeli pomoc. Kapitán ji ale odmítl. Podle neziskových organizací měla pobřežní stráž udělat více, aby tragédii předešla. Prozatímní vláda kvůli rozsahu neštěstí vyhlásila třídenní státní smutek.
„Chceme tak uctít památku obětí této tragické nehody, ale také všech obětí bezohledných pašeráků, kteří zneužívají lidské neštěstí,“ řekl mluvčí řecké prozatímní vlády Ilias Siakantaris.
Reakce světové veřejnosti
„Tento další příklad ukazuje, že členské země musí společně vytvořit řádné a bezpečné trasy pro lidi, kteří jsou nuceni utíkat,“ míní mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Trasu přes Středozemní moře volí drtivá většina migrantů mířících do Evropy a jejich počet stoupá. Loni jich bylo na 160 tisíc, to je více než v předcovidových letech 2018 a 2019. Letos už dorazilo přes sedmdesát tisíc běženců, z toho více než dvě třetiny do Itálie.
„Tato vláda chce hledat pašeráky po celé planetě, na moři, na zemi, protože chceme tento byznys rozbít. A tohle téma musíme povznést na mezinárodní úroveň,“ prohlásila italská premiérka Giorgia Meloniová.
Více pokusů o nebezpečnou pouť znamená i více obětí. Před středeční tragédií u řeckých břehů OSN odhadovala, že jen za letošek na cestě do Evropy zahynulo 1037 lidí.
V letošním roce jsou čísla migrantů z Afriky výrazně vyšší, než tomu bylo v předchozích letech, míní odborník na migraci z Masarykovy univerzity Martin Hrabálek. „Dochází k tomu, že pašeráci více využívají trasy přes otevřené moře, které jsou obecně nebezpečnější. Hrozí tam nebezpečí, že se loď převrhne a že lidé utonou,“ řekl.
Podle něj je o příčinách dané tragédie známé relativně málo, ale posádka lodi údajně nechtěla požádat o pomoc řecké úřady. „Říká nám to, že se lidé na lodi velmi pravděpodobně obávali řeckých autorit. Zároveň jejich cesta neměla vést do Řecka, ale oni měli směřovat do Itálie. To může být další důvod,“ dodal Hrabálek.
Daná tragédie je podle něj však pouze pomyslná špička ledovce, ke které svět obrátil svou pozornost, protože se pravděpodobně jedná o stovky lidí, kteří v rámci ní zemřeli. K podobným ztroskotáním s menším počtem obětí dochází na trase z Afriky do Evropy relativně běžně, dodal Hrabálek.
