Libye

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

Nejméně 61 migrantů, včetně žen a dětí, se pravděpodobně utopilo při nehodě jejich plavidla u břehů Libye. Dalších 25 lidí se podařilo zachránit. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.

V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Těla obětí povodně, která zničila část východolibyjského přístavu Derna, vyplavuje moře na pláže vzdálené více než 100 kilometrů. Serveru BBC News to řekli místní svědci. Libyjská pobočka organizace Červený půlměsíc uvedla, že z moře jsou vytahovány stovky těl, které tam smetla záplavová vlna. Po obětech pátrají záchranné týmy také v troskách domů a ve vrstvách bahna přímo ve mestě Derna. Východolibyjské úřady do města nevpouštějí civilisty, aby práci záchranářů usnadnily, informovala v pátek agentura AP. Počet obětí záplav v Derně stoupl ve čtvrtek podle Červeného půlměsíce na 11 300 a dalších 10 100 lidí se stále pohřešuje. Kolem 30 tisíc lidí je podle odhadů místních úřadů bez střechy nad hlavou.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

Záplavy způsobené přívalovými dešti, které v posledních dnech zasáhly východní Libyi, si jen ve městě Derna vyžádaly možná až dva tisíce lidských životů. V telefonickém rozhovoru to podle agentury AP místní televizi řekl premiér libyjské konkurenční vlády národní stability Usáma Hamád. Voda podle něj v přístavním městě „smetla celé čtvrti“ a tisíce lidí se pohřešují.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Boje mezi armádními frakcemi v libyjském hlavním městě Tripolisu si vyžádaly 55 mrtvých a 146 zraněných, uvedly místní zdravotnické úřady. Zatím není jasné, zda bilance zahrnuje také civilisty. Nejprudší střety v libyjské metropoli za letošní rok vypukly v pondělí večer. Vyvolalo je zatčení velitele jedné z milicí. Po jeho propuštění o den později se situace zklidnila, informovala agentura Reuters.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Ve všech 498 státních muzeích v Itálii probíhá zevrubná inventura sbírek. Cílem není jen podrobně zmapovat rozsáhlé sklady a stav exponátů, úřady se také snaží zjistit jejich původ. Za koloniální a fašistické éry země uloupila velké množství vzácných památek v cizině.