V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
Libyjská pobřežní stráž oznámila nález dvou těl utonulých migrantů na pláži nedaleko Ras Lanufu. Uprchlíci pravděpodoně zahynuli při pokusu dostat se na malých člunech ze severní Afriky do Evropy. K obdobné tragédii na stejné migrační trase pak došlo před dvěma týdny. Jihovýchodně od Malty se převrhla loď s bezmála 60 lidmi na palubě. Zachránit se podařilo 48 trosečníků, jedenáct utonulo.
Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že od roku 2014, kdy začala vést systematické statistiky, zemřelo na migračních trasách přes Středozemní moře do Evropy nebo je pohřešováno více než 30 tisíc lidí. Skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší. Řada ztroskotání totiž zůstává zcela bez povšimnutí.
Na nehody reagoval i papež Lev XIV. „Kéž nás historie neobviní z toho, že bolest trpících považujeme na našich březích za běžný pohled,“ řekl mimo jiné.
Pokud ohledně nelegální migrace ze severní Afriky přicházejí nějaké dobré zprávy, tak jen dílčí. Podle agentury Frontex v letošním prvním čtvrtletí počet pokusů o překročení námořních hranic v centrálním a východním Středomoří ve srovnání se stejným obdobím loni klesl o nižší desítky procent. V západním Středomoří, přesněji u španělských břehů, ale ve stejném období vyskočil o plných 66 procent.
Frontex odhaduje, že se situace může ještě podstatně zhoršit s válečnými konflikty a krizemi jak na Blízkém východě, tak v africkém Sahelu. Podle aktuální zprávy Amnesty International ale nebezpečí na moři není jedinou výzvou, které migranti čelí. Konkrétně v Libyi mají být terčem represí v podobě odpírání azylu, dlouhodobého zadržování i otevřeného násilí jak ze strany mezinárodně uznané vlády, tak i povstalců.
Právě Libye se v posledních letech stala jedním z hlavních tranzitních uzlů pro migranty směřující do Evropy. V zemi vznikly rozsáhlé sítě převaděčů, které zneužívají nestability v oblasti a pašují lidi přes hranice se šesti sousedními státy. Řecko proto v posledních měsících posiluje spolupráci s některými africkými zeměmi a jedná s nimi o zřízení zařízení pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropě zamítnuty.
Řecko chce v přísném přístupu pokračovat
Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris dle agentury ČTK podotkl, že jeho země uplatňuje jedny z nejpřísnějších migračních pravidel v Evropě a hodlá v tom pokračovat. „Dovolte mi, abych vám něco řekl: Doby, kdy se byrokraté z Bruselu nebo OSN mohli jen tak objevit a diktovat, jak má Řecko zvládat migrační krizi, jsou pryč,“ prohlásil Plevris.
Odmítl, že by se na tvorbě migrační politiky měli podílet zástupci lidskoprávních organizací či charitativních spolků. Vzkázal také, že kritika ze strany OSN či nevládních organizací jeho postoj jen utvrzuje. „Kdykoli zástupci OSN vyjádří znepokojení kvůli mým zákonům, považuji to za důvod k hrdosti,“ zdůraznil Plevris. „Čím více jsou Amnesty International, vysoký komisař OSN pro uprchlíky nebo vyslanci OSN podrážděni naší migrační politikou, tím více to vnímám jako poctu,“ dodal.
