Migrační krize

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Členové Visegrádské skupiny (V4) v debatě o podpoře Ukrajiny stojí na rozdílných stranách barikády. Protichůdné postoje však neznamenají konec spolupráce, která dovedla Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko do evropských integračních struktur. Jejich hlas však už nezní tak silně jako dřív, míní experti.

Mrtvý či na pokraji kolapsu, tak označují americká média návrh, který má pomoci zmírnit migrační krizi na americko-mexické hranici a zároveň uvolnit peníze pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan. Návrh sice společně připravili a v neděli představili vyjednávači demokratů i republikánů, přesto ale zřejmě nemá u republikánů dostatečnou podporu. Proti je také bývalý republikánský prezident Donald Trump, který si drží ve straně stále značný vliv. Současný demokratický šéf Bílého domu Joe Biden navržený kompromis podporuje.

Papež František ostře kritizoval zacházení s migranty u evropských břehů. Odpírání vstupu migrantům označil za skandální, nechutné a hříšné. Jeho postoj je v rozporu s přístupem nastupující italské pravicové vlády, napsala agentura Reuters.

Policisté od začátku června zadrželi na území České republiky už devět a půl tisíce migrantů, kteří zde byli nelegálně. Nejčastěji šlo o Syřany utíkající před tamním režimem. Jejich počet se v posledních týdnech rapidně zvyšuje. Jen za poslední týden jich bylo na dva tisíce. Skupina syrských migrantů momentálně přebývá i na pražském hlavním nádraží. Policie vazebně stíhá dva převaděče.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Tomio Okamura (SPD) se bude muset omluvit lidoveckým politikům Tomáši Zdechovskému a Pavlu Svobodovi, o kterých nepravdivě prohlásil, že v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Rozhodl tak pražský městský soud, u nějž se předseda SPD snažil zvrátit prvoinstanční rozsudek, ale neuspěl. Nyní již je verdikt pravomocný, i když Okamura tvrdí, že na svém výroku dál trvá.

Nebezpečná migrační cesta přes Středozemní moře do Evropy vypadala v podání dvou mladých tuniských influencerek jako příjemný výlet – a na dívky se za publikaci zavádějících videí svalila vlna kritiky. Jen za loňský rok totiž kdesi ve Středomoří zmizelo přes dva tisíce lidí.

Poloostrov Krym se právně i fakticky stal součástí Ruské federace po tamním referendu na jaře 2014, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který v úterý zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Bělorusko, tradičně blízký spojenec Ruska, až dosud anexi ukrajinského poloostrova neuznávalo. Lukašenko zároveň slíbil vyřešit migrační krizi do konce roku.

Na převráceném člunu v Lamanšském průlivu bylo 33 migrantů, 31 jich nehodu nepřežilo, uvedl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Dva zachránění jsou nadále v ohrožení života. Migranti se pokoušeli dostat z Francie do Británie. Policie už zatkla čtyři osoby. Podezírá je z přímého zapojení do této převaděčské operace, která skončila smrtí většiny zúčastněných.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli vyzvala politické strany, aby byly po parlamentních volbách při jednání o sestavení vlády otevřené dialogu a byly připraveny přenést se přes vzájemné rozdíly. Ve svém emotivním projevu v Halle u příležitosti 31 let od znovusjednocení Německa, v němž zároveň bilancovala svoje šestnáctileté působení v úřadu kancléře, také připomněla zásadní moment své politické kariéry, kdy se v roce 2015 rozhodla přijmout zhruba milion uprchlíků.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Polsko poslalo víc než devět set vojáků, aby zajistilo hranici s Běloruskem. Reaguje na zvýšený počet nelegálních migrantů, kteří se tudy snaží dostat do Evropské unie. Stejný problém mají pobaltské státy. O situaci mimořádně jednali ministři vnitra sedmadvacítky. Litevská pohraniční stráž tvrdí, že dvanáct členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji překročilo hranici a vstoupilo na území pobaltské země.

Litevští pohraničníci začali v noci na úterý na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy, uvedl zpravodajský server Delfi. Hraniční stráž, která má povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátila od hranic několik skupin běženců.

Ústavní soud se zastal Iráčana, kterého loni v Česku zadržela policie. Tvrdil, že je nezletilý, úřady na to však nepřistoupily a jednaly s ním jako s dospělým. Podle soudu měl proces určení věku nedostatky. Jeho případ vrátil obecným soudem.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím v úterý zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států. EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.

Přesně po měsíci je u konce krize na řecko-turecké hranici. S odvoláním na pandemii koronaviru Ankara oznámila, že nechala vyklidit tábor pro posledních šest tisíc běženců. Řecké zdroje tvrdí, že jich ve skutečnosti bylo několikrát míň. Migranti, kteří se týdny pokoušeli dostat do Evropské unie, se nyní stěhují zpět do uprchlických zařízení v tureckém vnitrozemí.

Od začátku nejhorší části migrační krize v Evropě uplynuly čtyři roky. V září 2015 proudily do Německa denně desetitisíce lidí, tisíce z nich se dodnes pokoušejí najít nový život i v česko-německém příhraničí. Podaří se to ale jen zhruba polovině z nich.