Přesun migrantů z Itálie do Albánie čeká na spuštění

8 minut
Horizont ČT24: Detenční centra v Albánii pro migranty
Zdroj: ČT24

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Premiérka Giorgia Meloniová v červnu při návštěvě albánského přístavu Shëngjin oznámila, že italská azylová střediska pro migranty dislokovaná v této zemi přijmou prvních tisíc lidí už 1. srpna. V jednom ze dvou zbrusu nových azylových center pod italskou správou je už vše připraveno.

„Centrum, chcete-li přijímací tábor pro migranty, je beze zbytku nachystán už víc než měsíc a může běžence kdykoli přivítat,“ řekl manažer přístavu v Shëngjinu Sander Marashi.

Druhé centrum čeká ještě hodně práce, místní si zde vydělají

Na dalším místě, které je asi 24 kilometrů na východ od pobřeží, v blízkosti bývalého vojenského letiště v Gjaderu, ještě zbývá hodně práce. Záběry pořízené týmem agentury AP 25. července odhalují jen rozpracovaný komplex. Je vyloučeno, že by se jej mohlo podařit zkolaudovat do poloviny prázdnin i přesto, že staví na prefabrikovaných konstrukcích.

Projekt je pro místní zdrojem obav, ale v kraji s mimořádně vysokou nezaměstnaností také vítanou šancí. „Když to začalo, lidé pochybovali. Ale teď, když si sáhli na lepší živobytí, když dostali zaměstnání (na stavbě), a když je tu nejednou ruch a život, jsou šťastní,“ řekl obyvatel Gjaderu Sander Preka.

Po dokončení a úplném zprovoznění by měla obě italská centra v Albánii současně pojmout až tři tisíce migrantů, které zachytí italská pobřežní stráž v mezinárodních vodách. A to na základě dohody uzavřené mezi Římem a Tiranou na celkem pět let. Zařízení budou fungovat plně v režii italských úřadů. Albánie zajistí jen jejich vnější ostrahu.

Mezinárodní organizace se obávají o životní podmínky azylantů. „Jak všichni víme, pro samotnou Itálii je obtížné uspokojit základní potřeby žadatelů o azyl, kteří přistávají v Itálii a na italské půdě. Bude ještě těžší uspokojit jejich základní potřeby a práva ve třetí zemi,“ domnívá se Sara Bonfantiová z organizace International Rescue Committee.

Kdo neuspěje v azylovém řízení, má být deportován přímo z Albánie

Dohody mezi Albánií a Itálií stanovují, že ve střediscích budou umísťováni jen dospělí a zdraví muži. Zranitelní běženci, tedy ženy, děti a senioři budou transportovaní na Apeninský poloostrov. Ani rodiny by neměly být rozdělovány.

Ti, kdo skončí v Albánii, budou mít možnost žádat o azyl právě v Itálii. Zpracování běžné žádosti by mělo trvat asi měsíc; počet lidí, kteří by v jediném roce mohli projít centry v Albánii, se tak dá odhadnout na celkem 36 tisíc. Těm, jejichž žádosti budou zamítnuty, hrozí deportace přímo z Albánie. Italská vláda odhaduje celkové náklady na pět let provozu na více než sedmnáct miliard korun.

Politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen zmínil, že ekonomická rovina a investice Itálie do dvou albánských regionů jsou hlavním lákadlem, proč Tirana na nabídku Říma přistoupila. Připomněl také detenční centra, která sponzoruje Evropská unie. Jsou například v Srbsku či Bosně a Hercegovině, pokud jde o evropskou půdu. Smlouvu o finanční pomoci má i s Tureckem. Další taková sponzorovaná centra jsou například v Egyptě, Tunisku či Mauretánii. Dlouhodobě pak politiku detenčních center pro migranty mimo své území uplatňuje Austrálie.

Britští labouristé zrušili projekt Rwanda

Italsko-albánský projekt je velmi bedlivě sledován, zvláště když po nástupu nové labouristické vlády v Británii skončil projekt Rwanda.

Plány konzervativců počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie. Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová však již oznámila vládě Rwandy, že tento program ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 53 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 2 hhodinami

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 2 hhodinami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 6 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 7 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 9 hhodinami
Načítání...