Přesun migrantů z Itálie do Albánie čeká na spuštění

8 minut
Horizont ČT24: Detenční centra v Albánii pro migranty
Zdroj: ČT24

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Premiérka Giorgia Meloniová v červnu při návštěvě albánského přístavu Shëngjin oznámila, že italská azylová střediska pro migranty dislokovaná v této zemi přijmou prvních tisíc lidí už 1. srpna. V jednom ze dvou zbrusu nových azylových center pod italskou správou je už vše připraveno.

„Centrum, chcete-li přijímací tábor pro migranty, je beze zbytku nachystán už víc než měsíc a může běžence kdykoli přivítat,“ řekl manažer přístavu v Shëngjinu Sander Marashi.

Druhé centrum čeká ještě hodně práce, místní si zde vydělají

Na dalším místě, které je asi 24 kilometrů na východ od pobřeží, v blízkosti bývalého vojenského letiště v Gjaderu, ještě zbývá hodně práce. Záběry pořízené týmem agentury AP 25. července odhalují jen rozpracovaný komplex. Je vyloučeno, že by se jej mohlo podařit zkolaudovat do poloviny prázdnin i přesto, že staví na prefabrikovaných konstrukcích.

Projekt je pro místní zdrojem obav, ale v kraji s mimořádně vysokou nezaměstnaností také vítanou šancí. „Když to začalo, lidé pochybovali. Ale teď, když si sáhli na lepší živobytí, když dostali zaměstnání (na stavbě), a když je tu nejednou ruch a život, jsou šťastní,“ řekl obyvatel Gjaderu Sander Preka.

Po dokončení a úplném zprovoznění by měla obě italská centra v Albánii současně pojmout až tři tisíce migrantů, které zachytí italská pobřežní stráž v mezinárodních vodách. A to na základě dohody uzavřené mezi Římem a Tiranou na celkem pět let. Zařízení budou fungovat plně v režii italských úřadů. Albánie zajistí jen jejich vnější ostrahu.

Mezinárodní organizace se obávají o životní podmínky azylantů. „Jak všichni víme, pro samotnou Itálii je obtížné uspokojit základní potřeby žadatelů o azyl, kteří přistávají v Itálii a na italské půdě. Bude ještě těžší uspokojit jejich základní potřeby a práva ve třetí zemi,“ domnívá se Sara Bonfantiová z organizace International Rescue Committee.

Kdo neuspěje v azylovém řízení, má být deportován přímo z Albánie

Dohody mezi Albánií a Itálií stanovují, že ve střediscích budou umísťováni jen dospělí a zdraví muži. Zranitelní běženci, tedy ženy, děti a senioři budou transportovaní na Apeninský poloostrov. Ani rodiny by neměly být rozdělovány.

Ti, kdo skončí v Albánii, budou mít možnost žádat o azyl právě v Itálii. Zpracování běžné žádosti by mělo trvat asi měsíc; počet lidí, kteří by v jediném roce mohli projít centry v Albánii, se tak dá odhadnout na celkem 36 tisíc. Těm, jejichž žádosti budou zamítnuty, hrozí deportace přímo z Albánie. Italská vláda odhaduje celkové náklady na pět let provozu na více než sedmnáct miliard korun.

Politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen zmínil, že ekonomická rovina a investice Itálie do dvou albánských regionů jsou hlavním lákadlem, proč Tirana na nabídku Říma přistoupila. Připomněl také detenční centra, která sponzoruje Evropská unie. Jsou například v Srbsku či Bosně a Hercegovině, pokud jde o evropskou půdu. Smlouvu o finanční pomoci má i s Tureckem. Další taková sponzorovaná centra jsou například v Egyptě, Tunisku či Mauretánii. Dlouhodobě pak politiku detenčních center pro migranty mimo své území uplatňuje Austrálie.

Britští labouristé zrušili projekt Rwanda

Italsko-albánský projekt je velmi bedlivě sledován, zvláště když po nástupu nové labouristické vlády v Británii skončil projekt Rwanda.

Plány konzervativců počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie. Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová však již oznámila vládě Rwandy, že tento program ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 4 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 13 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 13 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 18 hhodinami
Načítání...