Přesun migrantů z Itálie do Albánie čeká na spuštění

Nahrávám video

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Premiérka Giorgia Meloniová v červnu při návštěvě albánského přístavu Shëngjin oznámila, že italská azylová střediska pro migranty dislokovaná v této zemi přijmou prvních tisíc lidí už 1. srpna. V jednom ze dvou zbrusu nových azylových center pod italskou správou je už vše připraveno.

„Centrum, chcete-li přijímací tábor pro migranty, je beze zbytku nachystán už víc než měsíc a může běžence kdykoli přivítat,“ řekl manažer přístavu v Shëngjinu Sander Marashi.

Druhé centrum čeká ještě hodně práce, místní si zde vydělají

Na dalším místě, které je asi 24 kilometrů na východ od pobřeží, v blízkosti bývalého vojenského letiště v Gjaderu, ještě zbývá hodně práce. Záběry pořízené týmem agentury AP 25. července odhalují jen rozpracovaný komplex. Je vyloučeno, že by se jej mohlo podařit zkolaudovat do poloviny prázdnin i přesto, že staví na prefabrikovaných konstrukcích.

Projekt je pro místní zdrojem obav, ale v kraji s mimořádně vysokou nezaměstnaností také vítanou šancí. „Když to začalo, lidé pochybovali. Ale teď, když si sáhli na lepší živobytí, když dostali zaměstnání (na stavbě), a když je tu nejednou ruch a život, jsou šťastní,“ řekl obyvatel Gjaderu Sander Preka.

Po dokončení a úplném zprovoznění by měla obě italská centra v Albánii současně pojmout až tři tisíce migrantů, které zachytí italská pobřežní stráž v mezinárodních vodách. A to na základě dohody uzavřené mezi Římem a Tiranou na celkem pět let. Zařízení budou fungovat plně v režii italských úřadů. Albánie zajistí jen jejich vnější ostrahu.

Mezinárodní organizace se obávají o životní podmínky azylantů. „Jak všichni víme, pro samotnou Itálii je obtížné uspokojit základní potřeby žadatelů o azyl, kteří přistávají v Itálii a na italské půdě. Bude ještě těžší uspokojit jejich základní potřeby a práva ve třetí zemi,“ domnívá se Sara Bonfantiová z organizace International Rescue Committee.

Kdo neuspěje v azylovém řízení, má být deportován přímo z Albánie

Dohody mezi Albánií a Itálií stanovují, že ve střediscích budou umísťováni jen dospělí a zdraví muži. Zranitelní běženci, tedy ženy, děti a senioři budou transportovaní na Apeninský poloostrov. Ani rodiny by neměly být rozdělovány.

Ti, kdo skončí v Albánii, budou mít možnost žádat o azyl právě v Itálii. Zpracování běžné žádosti by mělo trvat asi měsíc; počet lidí, kteří by v jediném roce mohli projít centry v Albánii, se tak dá odhadnout na celkem 36 tisíc. Těm, jejichž žádosti budou zamítnuty, hrozí deportace přímo z Albánie. Italská vláda odhaduje celkové náklady na pět let provozu na více než sedmnáct miliard korun.

Politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen zmínil, že ekonomická rovina a investice Itálie do dvou albánských regionů jsou hlavním lákadlem, proč Tirana na nabídku Říma přistoupila. Připomněl také detenční centra, která sponzoruje Evropská unie. Jsou například v Srbsku či Bosně a Hercegovině, pokud jde o evropskou půdu. Smlouvu o finanční pomoci má i s Tureckem. Další taková sponzorovaná centra jsou například v Egyptě, Tunisku či Mauretánii. Dlouhodobě pak politiku detenčních center pro migranty mimo své území uplatňuje Austrálie.

Britští labouristé zrušili projekt Rwanda

Italsko-albánský projekt je velmi bedlivě sledován, zvláště když po nástupu nové labouristické vlády v Británii skončil projekt Rwanda.

Plány konzervativců počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie. Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová však již oznámila vládě Rwandy, že tento program ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, šestnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla z Česka dva lidé. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena ve večerních hodinách. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo. Informuje o tom agentura Reuters. Trump páteční rozhodnutí soudu uvítal.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Polská policie zatkla muže, který prý plánoval atentát na čelné politiky

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoIzraelští osadníci se vrátili do vyklizených vesnic na Západním břehu

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.
před 7 hhodinami

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 10 hhodinami

Rakousko a Finsko vyzvaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl

Po Německu a Švýcarsku také Rakousko a Finsko požádaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl v souladu s ustanoveními nového Paktu o migraci a azylu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.