Přesun migrantů z Itálie do Albánie čeká na spuštění

Nahrávám video

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Premiérka Giorgia Meloniová v červnu při návštěvě albánského přístavu Shëngjin oznámila, že italská azylová střediska pro migranty dislokovaná v této zemi přijmou prvních tisíc lidí už 1. srpna. V jednom ze dvou zbrusu nových azylových center pod italskou správou je už vše připraveno.

„Centrum, chcete-li přijímací tábor pro migranty, je beze zbytku nachystán už víc než měsíc a může běžence kdykoli přivítat,“ řekl manažer přístavu v Shëngjinu Sander Marashi.

Druhé centrum čeká ještě hodně práce, místní si zde vydělají

Na dalším místě, které je asi 24 kilometrů na východ od pobřeží, v blízkosti bývalého vojenského letiště v Gjaderu, ještě zbývá hodně práce. Záběry pořízené týmem agentury AP 25. července odhalují jen rozpracovaný komplex. Je vyloučeno, že by se jej mohlo podařit zkolaudovat do poloviny prázdnin i přesto, že staví na prefabrikovaných konstrukcích.

Projekt je pro místní zdrojem obav, ale v kraji s mimořádně vysokou nezaměstnaností také vítanou šancí. „Když to začalo, lidé pochybovali. Ale teď, když si sáhli na lepší živobytí, když dostali zaměstnání (na stavbě), a když je tu nejednou ruch a život, jsou šťastní,“ řekl obyvatel Gjaderu Sander Preka.

Po dokončení a úplném zprovoznění by měla obě italská centra v Albánii současně pojmout až tři tisíce migrantů, které zachytí italská pobřežní stráž v mezinárodních vodách. A to na základě dohody uzavřené mezi Římem a Tiranou na celkem pět let. Zařízení budou fungovat plně v režii italských úřadů. Albánie zajistí jen jejich vnější ostrahu.

Mezinárodní organizace se obávají o životní podmínky azylantů. „Jak všichni víme, pro samotnou Itálii je obtížné uspokojit základní potřeby žadatelů o azyl, kteří přistávají v Itálii a na italské půdě. Bude ještě těžší uspokojit jejich základní potřeby a práva ve třetí zemi,“ domnívá se Sara Bonfantiová z organizace International Rescue Committee.

Kdo neuspěje v azylovém řízení, má být deportován přímo z Albánie

Dohody mezi Albánií a Itálií stanovují, že ve střediscích budou umísťováni jen dospělí a zdraví muži. Zranitelní běženci, tedy ženy, děti a senioři budou transportovaní na Apeninský poloostrov. Ani rodiny by neměly být rozdělovány.

Ti, kdo skončí v Albánii, budou mít možnost žádat o azyl právě v Itálii. Zpracování běžné žádosti by mělo trvat asi měsíc; počet lidí, kteří by v jediném roce mohli projít centry v Albánii, se tak dá odhadnout na celkem 36 tisíc. Těm, jejichž žádosti budou zamítnuty, hrozí deportace přímo z Albánie. Italská vláda odhaduje celkové náklady na pět let provozu na více než sedmnáct miliard korun.

Politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen zmínil, že ekonomická rovina a investice Itálie do dvou albánských regionů jsou hlavním lákadlem, proč Tirana na nabídku Říma přistoupila. Připomněl také detenční centra, která sponzoruje Evropská unie. Jsou například v Srbsku či Bosně a Hercegovině, pokud jde o evropskou půdu. Smlouvu o finanční pomoci má i s Tureckem. Další taková sponzorovaná centra jsou například v Egyptě, Tunisku či Mauretánii. Dlouhodobě pak politiku detenčních center pro migranty mimo své území uplatňuje Austrálie.

Britští labouristé zrušili projekt Rwanda

Italsko-albánský projekt je velmi bedlivě sledován, zvláště když po nástupu nové labouristické vlády v Británii skončil projekt Rwanda.

Plány konzervativců počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie. Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová však již oznámila vládě Rwandy, že tento program ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Administrativa USA představila nová cla na obchodní partnery včetně EU

Americká administrativa večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie.
před 20 mminutami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 6 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 7 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 7 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 7 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.