Přesun migrantů z Itálie do Albánie čeká na spuštění

Nahrávám video
Horizont ČT24: Detenční centra v Albánii pro migranty
Zdroj: ČT24

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Premiérka Giorgia Meloniová v červnu při návštěvě albánského přístavu Shëngjin oznámila, že italská azylová střediska pro migranty dislokovaná v této zemi přijmou prvních tisíc lidí už 1. srpna. V jednom ze dvou zbrusu nových azylových center pod italskou správou je už vše připraveno.

„Centrum, chcete-li přijímací tábor pro migranty, je beze zbytku nachystán už víc než měsíc a může běžence kdykoli přivítat,“ řekl manažer přístavu v Shëngjinu Sander Marashi.

Druhé centrum čeká ještě hodně práce, místní si zde vydělají

Na dalším místě, které je asi 24 kilometrů na východ od pobřeží, v blízkosti bývalého vojenského letiště v Gjaderu, ještě zbývá hodně práce. Záběry pořízené týmem agentury AP 25. července odhalují jen rozpracovaný komplex. Je vyloučeno, že by se jej mohlo podařit zkolaudovat do poloviny prázdnin i přesto, že staví na prefabrikovaných konstrukcích.

Projekt je pro místní zdrojem obav, ale v kraji s mimořádně vysokou nezaměstnaností také vítanou šancí. „Když to začalo, lidé pochybovali. Ale teď, když si sáhli na lepší živobytí, když dostali zaměstnání (na stavbě), a když je tu nejednou ruch a život, jsou šťastní,“ řekl obyvatel Gjaderu Sander Preka.

Po dokončení a úplném zprovoznění by měla obě italská centra v Albánii současně pojmout až tři tisíce migrantů, které zachytí italská pobřežní stráž v mezinárodních vodách. A to na základě dohody uzavřené mezi Římem a Tiranou na celkem pět let. Zařízení budou fungovat plně v režii italských úřadů. Albánie zajistí jen jejich vnější ostrahu.

Mezinárodní organizace se obávají o životní podmínky azylantů. „Jak všichni víme, pro samotnou Itálii je obtížné uspokojit základní potřeby žadatelů o azyl, kteří přistávají v Itálii a na italské půdě. Bude ještě těžší uspokojit jejich základní potřeby a práva ve třetí zemi,“ domnívá se Sara Bonfantiová z organizace International Rescue Committee.

Kdo neuspěje v azylovém řízení, má být deportován přímo z Albánie

Dohody mezi Albánií a Itálií stanovují, že ve střediscích budou umísťováni jen dospělí a zdraví muži. Zranitelní běženci, tedy ženy, děti a senioři budou transportovaní na Apeninský poloostrov. Ani rodiny by neměly být rozdělovány.

Ti, kdo skončí v Albánii, budou mít možnost žádat o azyl právě v Itálii. Zpracování běžné žádosti by mělo trvat asi měsíc; počet lidí, kteří by v jediném roce mohli projít centry v Albánii, se tak dá odhadnout na celkem 36 tisíc. Těm, jejichž žádosti budou zamítnuty, hrozí deportace přímo z Albánie. Italská vláda odhaduje celkové náklady na pět let provozu na více než sedmnáct miliard korun.

Politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen zmínil, že ekonomická rovina a investice Itálie do dvou albánských regionů jsou hlavním lákadlem, proč Tirana na nabídku Říma přistoupila. Připomněl také detenční centra, která sponzoruje Evropská unie. Jsou například v Srbsku či Bosně a Hercegovině, pokud jde o evropskou půdu. Smlouvu o finanční pomoci má i s Tureckem. Další taková sponzorovaná centra jsou například v Egyptě, Tunisku či Mauretánii. Dlouhodobě pak politiku detenčních center pro migranty mimo své území uplatňuje Austrálie.

Britští labouristé zrušili projekt Rwanda

Italsko-albánský projekt je velmi bedlivě sledován, zvláště když po nástupu nové labouristické vlády v Británii skončil projekt Rwanda.

Plány konzervativců počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie. Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová však již oznámila vládě Rwandy, že tento program ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Odlidštění Palestinců“ a dvojí metr. Trest smrti v Izraeli budí vášně

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.
před 19 mminutami

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 2 hhodinami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...