Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.
Británie chce zpět peníze za „pohřbený plán“, Rwanda to odmítá
„Dohoda, kterou jsme podepsali, nestanovuje, že bychom měli peníze vrátit,“ prohlásil Mukuralinda. Jak přitom podle agentury AFP avizovala nově zvolená britská vláda, Londýn s navrácením peněz počítá.
Nový britský labouristický premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády potvrdil, že s programem deportací migrantů do Rwandy nehodlá pokračovat. Projekt předcházejícího konzervativního kabinetu předseda labouristů označil za trik a prohlásil, že tento plán je „mrtvý a pohřbený“.
Plán na omezení nelegální migrace
Projekt posílání migrantů, kteří do země přišli nelegálně, do Rwandy oznámil v dubnu 2022 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Vláda jeho nástupce Rishiho Sunaka pak projekt prosadila i v parlamentu.
Dohoda měla pomoci vyřešit problém nelegálně přicházejících přistěhovalců. Konkrétně měla odradit africké běžence od překonávání Lamanšského průlivu na malých a vratkých pravidlech. Takové pokusy stály v minulosti život řadu z nich.
Plán britských konzervativců se měl podle serveru BBC týkat asi 52 tisíc migrantů, kteří po přesunu do Rwandy měli požádat legálně o azyl. V případě přijetí žádosti pak mohli v zemi i zůstat. Pokud by jim rwandské úřady azyl odmítly udělit, museli by se žadatelé buď pokusit zůstat v zemi jiným způsobem, nebo získat azyl jinde.
Odpůrci plánu kritizovali především jeho vysoké náklady. Podle odhadů Londýna mělo schéma dohromady vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun). Vyplatilo by se tedy pouze tehdy, kdyby bylo přesídlování pravidelné a ve velkých počtech migrantů, cituje plán britská BBC.
Stížnosti Irska, žaloby migrantů
Nejvyšší soud spojeného království loni v listopadu rozhodl, že je deportační zákon v rozporu s mezinárodním právem. Tehdejší britská vláda reagovala přijetím jiného zákona označujícího Rwandu za bezpečnou zemi. Ten ale podle BBC opět porušoval lidská práva, britské zákony i mezinárodní konvenci o uprchlících.
Se zákonem o povinných deportacích z Velké Británie mělo problém také sousední Irsko. Podle tamní vlády přešlo jen od dubna do země asi šest tisíc běženců ze strachu z přesídlení zpět do Afriky. Dublin už avizoval, že tyto migranty pošle zpět do Británie. Bývalá Sunakova vláda na to reagovala prohlášením, že nemá žádnou povinnost tyto lidi přijmout. Současný Starmerův kabinet se k věci zatím nevyjádřil.
V reakci na schválení zákona letos 22. dubna podali tři běženci u Londýnského vrchního soudu stížnost proti svému vystěhování. Vládní právníci nakonec skutečně potvrdili, že stěžovatelům deportace nehrozí. Další podobnou stížnost charity Asylum Aid britské soudy projednávají dál. Organizace to příliš nechápe, podle jejího vyjádření je postup „překvapivý“.
Stabilní stát s autoritativním prezidentem
Třináctimilionová Rwanda je vnitrozemský stát nacházející se v oblasti afrických velkých jezer. Tamní představitelé označují zemi za jednu z nejstabilnějších zemí kontinentu s moderní infrastrukturou.
Skupiny ochránců lidských práv však obviňují prezidenta Paula Kagameho z potlačování disentu a omezování svobody projevu. To shodou okolností v minulosti kritizovala i tehdejší britská vláda Borise Johnsona. Tedy ta stejná, která s návrhem na deportaci migrantů do Rwandy přišla.
Kagame je u moci už 24 let a pravděpodobně v úřadu zůstane i po letošním patnáctém červenci, kdy budou ve Rwandě prezidentské a parlamentní volby. Kagame a jeho příznivci jsou v nich podle AFP favorité.
