V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.
Afrika zažila v uplynulých letech bouřlivé období vojenských převratů. Po sousedících státech Mali, Burkina Faso a Niger se vojáci chopili moci koncem srpna 2023 rovněž v Gabonu ležícím na západním pobřeží.
Armáda převzala kontrolu nad středoafrickou zemí poté, co se stal vítězem prezidentských voleb už potřetí v řadě Ali Bongo, který v křesle hlavy státu v roce 2009 nahradil svého otce Omara. Ten vládl v Gabonu více než čtyři dekády.
Chudoba ropě navzdory
Opozice žádala změny, protože po desítkách let vlády dynastie Bongo zemi sužovala nesmírná chudoba, a to i přesto, že režim měl značné zisky z ropy i kakaa. Gabonské příjmy z vývozu černého zlata činily v roce 2022 podle amerického Úřadu pro energetické informace šest miliard dolarů (138,3 miliardy korun).
Podle CIA byla v roce 2023 v zemi bez práce pětina lidí v produktivním věku a 36,5 procenta mladých ve věku 15 až 24 let. Tempo růstu hrubého domácí produktu bylo sice v roce 2022 podle Africké rozvojové banky tři procenta, ale zhruba třetina populace, tedy zhruba 800 tisíc lidí žije pod hranicí bídy.
Opozice a vůdci vojenského převratu vinili Bongův režim z rozsáhlé korupce a neefektivního vedení země, píše al-Džazíra. Nedostatek mezinárodních pozorovatelů, pozastavení některých zahraničních vysílání a rozhodnutí úřadů zablokovat během voleb internet a zavést celostátní zákaz nočního vycházení navíc vyvolaly obavy o transparentnost volebního procesu.
Slabý parlament
Vojenská junta okamžitě výsledek hlasování anulovala a rozpustila instituce včetně parlamentu, který byl nahrazen přechodným parlamentem.
„Očekává se, že parlamentní volby proběhnou letos, zřejmě v létě, nicméně v současnosti není přesný termín znám. Jelikož je Gabon prezidentskou republikou, role národního shromáždění jako legislativní větve moci není tak silná a hlavní politickou figurou ve státě je prezident. Tudíž z tohoto hlediska o budoucnosti Gabonu rozhodnou právě prezidentské volby,“ řekl webu ČT24 afrikanista Jakub Zbýtovský z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Volby do národního shromáždění budou podle experta tento výsledek z velké části kopírovat „Jejich výsledek nebude natolik významný, aby dokázal změnit kurz nastavený prezidentem,“ předpokládá.
Nguema jako bojovník proti korupci
Předsedou přechodné vlády určila vojenská junta po převratu bývalého lídra opozice a někdejšího premiéra Raymonda Ndonga Simu. Nový vojenský vůdce Nguema, bývalý velitel Republikánské gardy, se stal dočasným prezidentem. Obyvatelům tehdy slíbil vybudování lepší infrastruktury, zlepšení zdravotního a vzdělávacího systému a pokojné období návratu k demokracii a obnovení ústavního pořádku.
Týden poté, co se Nguema ujal kontroly nad Gabonem, nařídil šéfům veřejných agentur, aby do dvou dnů vrátily veškeré ukradené peníze. Zásah vedl k zatčení několika vedoucích pracovníků společností a svědectvím vládních úředníků před komisí vyšetřující úplatky, připomíná agentura Reuters.
Vůdce junty ovšem sám čelil otázkám ohledně financí. Vyšetřování investigativní novinářské organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) v roce 2020 dospělo k závěru, že koupil tři nemovitosti v americkém státě Maryland za celkovou částku přesahující milion dolarů v hotovosti. Nguema se k aféře odmítl vyjádřit s tím, že by měl být respektován jeho soukromý život, uvádí Reuters.
Odstranění funkce premiéra
Jedním ze zásadních kroků nového vojenského vedení bylo vypsání referenda o nové ústavě. V tom si loni v listopadu Gaboňané drtivou většinou odhlasovali významné změny. Nová ústava má podle vládnoucí junty zabránit předávání moci v rámci jedné dynastie.
Prezident může být zvolen maximálně dvakrát, ovšem vždy na celých sedm let. Nová ústava také nepočítá s funkcí premiéra, pouze se dvěma místopředsedy vlády. Zakazuje zároveň členům prezidentovy rodiny ucházet se o nejvyšší funkci a vyžaduje, aby kandidáti byli výhradně Gabonci a měli gabonského manžela nebo manželku. Tím je podle BBC vyřazen ze hry sesazený Bongo, jehož choť je Francouzka.
Někteří pozorovatelé se podle al-Džazíry obávají, že vládnoucí vojenská junta může změny využít k udržení u moci. Letos v lednu byl navíc odsouhlasen nový volební zákon, jenž umožnil za určitých podmínek kandidovat i vojenským představitelům.
Nguema se tak smí ucházet o prezidentské křeslo. „Jsem budovatel a potřebuji vaši odvahu, vaši sílu, abych vybudoval tuto zemi,“ uvedl podle BBC padesátiletý vůdce převratu. Mluvčí Nguemy sdělil, že lídr junty se musel po dobu kandidatury vzdát své vojenské uniformy. Pokud zvítězí, bude muset armádu opustit natrvalo, píše BBC.
Osm prezidentských kandidátů
Gabonský ústavní soud schválil seznam celkem osmi kandidátů, kteří se mohou účastnit hlasování, uvedl Reuters. Předním rivalem Nguemy je expremiér Alain Claude Bilie By Nze, který vládl v době převratu a kandiduje stejně jako Nguema jako nezávislý.
Šanci má i bývalý člen Bongovy Gabonské demokratické strany Stephane Germain Iloko Boussengui, který má nyní vlastní hnutí, či daňový inspektor Joseph Lapensee Essigone. Jedinou ženskou kandidátkou je podnikatelka Gninga Chaning Zenabaová, shrnuje Reuters. Prezidentské volby jsou dvoukolové. Pokud jeden z kandidátů nezíská v kole prvním nadpoloviční počet hlasů, do druhého kola postupují dva nejúspěšnější.
Nguema se aktuálně těší oblibě velké části společnosti. „Pozice dočasného prezidenta je poměrně silná a má i významnou podporu veřejnosti, která stále očekává změnu k lepšímu oproti režimu Ali Bonga. Nicméně tato podpora může poměrně rychle vyprchat, nebudou-li patrná výrazná zlepšení, která Nguema slíbil například v oblasti korupce či zajištění stabilních dodávek elektřiny,“ podotkl Zbýtovský.
Prezident sousední Rovníkové Guineje Obiang Nguema Mbasogo vyzval obyvatele Gabonu, aby podpořili Nguemu a zajistili tak lepší budoucnost své země. Některé opoziční skupiny v Gabonu ale vyvíjely tlak na vůdce junty, aby splnil svůj slib a předal moc civilní vládě.
Od jedné autokracie k jiné
Podle Afrického centra pro strategická studia si vůdce junty vypěstoval image reformátora, jenž těží z odporu společnosti vůči prostopášnosti a represím Bongova režimu, přitom byl sám důvěrníkem této dynastie, a dokonce je bratrancem svrženého vládce. Když vedl Republikánskou gardu, značně rozšířil její řady a rozpočet, což mu následně usnadnilo puč.
Podle afrického centra tak jde spíše o pokračování statu quo. Protiústavní převzetí moci je navíc varováním před riziky spojenými se zpolitizováním armády, která se stává nedílnou součástí udržení autokratického režimu u moci, soudí americká instituce.
Rovněž podle Zbýtovského volby nejspíš pouze legitimizují současného prezidenta Nguemu, který po sesazení Bonga provedl sérií kroků k upevnění své pozice včetně ovládnutí legislativní i soudní moci a prosazení nové ústavy. „Tento scénář částečně následuje příklad cesty k moci Mahamaty Débyho v Čadu, a právě vítězství v prezidentských volbách je tím posledním krokem,“ upozornil afrikanista.
Každé hlasování, které se v Gabonu konalo od návratu země k systému více politických stran v roce 1990, skončilo násilím. Při střetech mezi vládními silami a demonstranty po volbách v roce 2016 byli podle oficiálních údajů zabiti čtyři lidé. Opozice tehdy tvrdila, že počet obětí je mnohem vyšší.
Budoucnost francouzských sil v zemi
Výsledek voleb je klíčový i pro zahraniční hráče, zejména Francii. Ta v roce 1886 přičlenila zemi k Francouzskému Kongu, od roku 1910 až do nezávislosti v roce 1960 patřil k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky.
Řada afrických států v posledních letech rozhodla o ukončení působení francouzských sil na svém území. Paříži jako bývalé koloniální velmoci tak významně poklesl vliv na kontinentu, a to často na úkor Ruska.
Největší francouzský kontingent nyní působí v Džibutsku, v Gabonu vojenské angažmá západní země sahá až do doby vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kdy došlo k podpisu obranných dohod. Ty zůstávají v platnosti i po převratu v roce 2023. V současné době je v Gabonu rozmístěno asi 350 francouzských vojáků, napsala v lednu agentura Anadolu.
Nguema mluví o blízkém vztahu s prezidentem Emmanuelem Macronem a několikrát navštívil Francii. „Máme velmi dobré vztahy a Francie je naším historickým partnerem,“ prohlásil vůdce junty v nedávném vyjádření pro stanici RFI.
Volby tak situaci nejspíš nezmění, míní Zbýtovský. „Nguema na rozdíl od vůdců po převratech v sahelských zemích neomezil styky se Západem, naopak dal jasně najevo historické spojení Gabonu s Francií. Ani v širším měřítku se nezdá, že by se objevovaly jakékoliv tendence výrazně měnit směr gabonské zahraniční politiky, tudíž se domnívám, že z tohoto hlediska by neměly mít volby výraznější mezinárodní dopad,“ uvedl expert.
