Burkina Faso

Část ruských žoldáků, kteří v Burkina Fasu podporují tamní vojenskou juntu, se kvůli ukrajinské operaci v ruské Kurské oblasti stáhla do ruského pohraničí. S odkazem na vyjádření velitele žoldáků v africké zemi Viktora Jermolajeva pro agenturu AFP to píše web The Moscow Times. Podle zdrojů AFP se do Ruska přesunula z Burkina Fasa asi třetina žoldáků.

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

Do hlavního města Burkina Fasa Ouagadougou dorazil kontingent ruských vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje ze zahraničí. Jde o první významné ruské nasazení v této zemi. Nová ozbrojená skupina by mohla navázat na činnost wagnerovců, kteří prosazovali ruský vliv v Africe.

Mali, Burkina Faso a Niger s okamžitou platností odcházejí z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které doposud sdružovalo patnáct zemí. Ve společném prohlášení přečteném v nigerské státní televizi to oznámily vojenské junty vládnoucí v těchto třech západoafrických státech. ECOWAS pozastavilo této trojici členství po vojenských převratech. Vedení organizace uvedlo, že trojice států společenství o vystoupení oficiálně neinformovala.

Volby v Burkina Fasu se budou konat ve chvíli, kdy to dovolí bezpečnostní situace. Uvedl to prozatímní prezident země Ibrahim Traoré, který se k moci dostal přesně před rokem po státním převratu. V hlavním městě Ougadougou se mezitím k příležitosti prvního výročí sešly tisíce jeho příznivců, napsala agentura AFP.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Vojenský převrat v Gabonu je po Nigeru nebo Burkina Fasu další v řadě. Vyvolává tak otázky, co způsobuje nestabilitu režimů v subsaharské Africe. V posledních třiatřiceti letech se tam odehrálo sedmadvacet pokusů o puč. Naprostou většinu z nich zažily bývalé francouzské kolonie. Ty se od získání nezávislosti nedokázaly zbavit ozbrojených skupin ani vymanit z chudoby. Kritiku za to sklízí i francouzské firmy a armáda.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje. Představitelé jiných afrických zemí jsou však nespokojení, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Podle agentury AP na dvoudenní akci dorazilo méně hlav státu, než organizátoři čekali.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Česká armáda v pátek ukončila velení výcvikové mise EU v Mali. Funkci velitele EUTM zastával od června brigádní generál Radek Hasala. Velení předal španělskému brigádnímu generálu Santiagovi Fernandezovi Ortiz-Repisovi. Čeští vojáci se zároveň z mise po téměř desetiletém působení do konce letošního roku stáhnou. Armáda to oznámila na svém webu. V zemi zůstane několik českých vojáků v rámci mise Spojených národů MINUSMA.

Prezident Burkina Fasa Paul-Henri Damiba, který byl sesazen při pátečním převratu zorganizovaném vojáky, souhlasil, že oficiálně podá demisi. Dříve to přitom odmítal. S odkazem na prohlášení náboženských a místních vůdců, kteří zprostředkovali jednání mezi pučisty a Damibou, to uvedla agentura AFP. Podle agentury Reuters šéf pučistů, kapitán armády Ibrahim Traoré, demisi přijal.

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavírají pozemní i vzdušné hranice země, přestává platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Nejméně 59 lidí zemřelo po výbuchu ve zlatém dole na jihozápadě Burkina Fasa a více než stovka dalších utrpěla zranění. Předběžný počet obětí poskytly regionální úřady po explozi v obci Gbomblora. Podle agentury AP se předpokládá, že výbuch způsobily chemikálie používané k úpravě zlata, které byly na místě uskladněné.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).