Vojenský převrat v Gabonu je po Nigeru nebo Burkina Fasu další v řadě. Vyvolává tak otázky, co způsobuje nestabilitu režimů v subsaharské Africe. V posledních třiatřiceti letech se tam odehrálo sedmadvacet pokusů o puč. Naprostou většinu z nich zažily bývalé francouzské kolonie. Ty se od získání nezávislosti nedokázaly zbavit ozbrojených skupin ani vymanit z chudoby. Kritiku za to sklízí i francouzské firmy a armáda.
Vojenské převraty v Africe postihly především bývalé francouzské kolonie
7 minut
Horizont ČT24: Situace v subsaharské Africe
Pro Gabon je to největší zlom od vyhlášení nezávislosti. Pro západní Afriku až příliš povědomá situace. Civilní prezident ztratil podporu armády i mnoha obyvatel. Ti teď vítají vojáky jako osvoboditele.
„Je to osvobození celé země. Je to něco, o čem jsem snil,“ řekl obyvatel hlavního města Libreville Max Beni.
Převrat ale neslaví Francie, pod jejíž vládu Gabon dříve spadal. Požaduje uznání výsledků posledních voleb, které už potřetí v řadě vyhrál prezident Ali Bongo. A to i přesto, že podle šéfa evropské diplomacie byly plné nesrovnalostí a opozice si stěžovala na nedostatek svých volebních lístků.
„Francie odsuzuje vojenský státní převrat, který se odehrává v Gabonu. Vývoj situace budeme pozorně sledovat,“ sdělil mluvčí francouzské vlády Olivier Véran. Paříž si udržela vliv ve svých bývalých koloniích i po vzniku nových států, hlavně prostřednictvím vládnoucích elit. V některých zemích donedávna působily nebo stále působí francouzské jednotky.
Převraty v bývalých francouzských koloniích
Největší manganový důl v Gabonu provozují Francouzi. Jiné francouzské podniky dobývají uran, ropu a další suroviny v Nigeru, Burkina Fasu nebo Súdánu. Právě těmito státy v posledních letech otřásly puče. Mnoho tamních obyvatel vinilo Paříž, že z Afriky vytěžila příliš velké bohatství.
„Určitě vliv Francie jako bývalé koloniální mocnosti je zřejmě tím hlavním pojítkem. Došlo k takzvanému dominovému efektu, kdy se tyto problémy přesunuly z jedné země do další. Protifrancouzské nálady dlouhodobě rostou v těchto zemích, je to spojeno i se sílící propagandou, především z ruské strany,“ řekl afrikanista Jakub Zbýtovský z Univerzity Hradec Králové.
Podle něj dopady afrických pučů pro Evropu „nebudou tak vážné, jak si můžeme představovat“. Nicméně Francie ztrácí svůj vliv v Africe a to ji může poškodit na mezinárodní politické scéně, dodal.
Situace v Nigeru
„Francie si musí uvědomit, že koloniální éra už pominula. Teď jsme v jednadvacátém století a Francie se musí naučit respektovat naše myšlení,“ řekl podporovatel puče v Nigeru Moussa Stable.
Armáda tam svrhla demokraticky zvoleného prezidenta. Někteří obyvatelé se po převratu dobrovolně hlásili do zbraně, protože se obávali vojenské intervence Francie a západoafrických států.
„Informace, které máme k dispozici, naznačují, že se síly cizí moci připravují k útoku na Niger a jeho obyvatele,“ prohlásil mluvčí nigerských ozbrojených sil Amadou Abdramane po převratu.
Boj proti džihádistům
Posledních několik převratů se odehrálo v zemích, kde francouzští a jiní západní vojáci pomáhali v boji proti islamistickým skupinám. Když útoky džihádistů neustaly, tak hněv místních dopadl na dosavadní vládce i na Francouze.
„Ano, Francie byla naším spojencem, který nám měl pomáhat bojovat s terorismem. Ale protože se od roku 2016 nic nezměnilo, myslíme si, že si Francie nezaslouží naši důvěru,“ míní účastník protifrancouzského protestu v Burkina Fasu Lassane Sawadogo.
Západní země, včetně Francie, jsou v subsaharské Africe kritizovanější než dřív, přestože se z oblasti stahují. Uvolněné místo může zaplnit Čína nebo Rusko. To v Africe nemá pověst koloniální ani imperiální země – navzdory jeho probíhající invazi na Ukrajině.
