Převrat

Thajský parlament zvolil novou šéfkou vlády Petongtán Šinavatrovou. Pochází z mocenské rodiny bývalých premiérů. Po své tetě se stane jako druhá žena v premiérském křesle nejmladší předsedkyní vlády království v jihovýchodní Asii. Její zvolení přichází pouhé dva dny po odvolání dosavadního premiéra kvůli porušení ústavy. Poslední vývoj v Thajsku ilustruje přetrvávající vliv monarchie v zemi.

Bolivijský prezident Luis Arce odmítl, že by stál za středečním nezdařeným pokusem o převrat. Pučistický generál jednal ze své vlastní vůle a nikoliv na pokyn hlavy státu, uvedl podle agentury AP Arce. Generál Juan José Zuňiga tvrdil, že ho o pokus o puč požádal právě prezident, prý aby zvýšil svou popularitu.

Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

Za velkého zájmu médií a za značných bezpečnostních opatření v úterý ve Frankfurtu nad Mohanem začala druhá z celkem tří větví rozsáhlého procesu se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Reusse, kteří podle obžaloby chtěli násilně převzít moc nad Německem. V započaté části procesu se zodpovídá devět lidí včetně Reusse, které státní zastupitelství označilo jako vedení spiklenců.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Dočasným prezidentem Gabonu se v pondělí z rozhodnutí tamního ústavního soudu stal generál Brice Oligui Nguema, vůdce vojenské junty, která minulý týden po volbách sesadila prezidenta Aliho Bonga. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o další krok, který má upevnit moc vojáků v zemi. Hospodářské společenství středoafrických států (ECCAS) se v pondělí v reakci na převrat rozhodlo pozastavit členství Gabonu v alianci.

Vojenský převrat v Gabonu je po Nigeru nebo Burkina Fasu další v řadě. Vyvolává tak otázky, co způsobuje nestabilitu režimů v subsaharské Africe. V posledních třiatřiceti letech se tam odehrálo sedmadvacet pokusů o puč. Naprostou většinu z nich zažily bývalé francouzské kolonie. Ty se od získání nezávislosti nedokázaly zbavit ozbrojených skupin ani vymanit z chudoby. Kritiku za to sklízí i francouzské firmy a armáda.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

V Česku získalo na oblibě celosvětové hnutí, které se nazývá Suverénními občany. Kořeny má ve Spojených státech, jeho příznivci zpochybňují existenci států a jejich orgánů, které prohlašují za „firmy“. V USA jsou zodpovědni především za útoky na policisty, v Německu se loni skupina vycházející z myšlenek Suverénních občanů pokusila naplánovat státní převrat. V Česku stojí místní odnož hnutí za nedávným vylomením dveří a přetlačováním s policisty u soudu, který rozhodoval v případu bývalé novinářky Jany Peterkové – která se k Suverénním občanům také hlásí. O hnutí Suverénních občanů v Česku a jeho zahraniční inspiraci natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a David Sebíň.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

Myanmarská junta propustila 3113 vězňů, včetně 98 cizinců. S odvoláním na prohlášení vojenské vlády to v pondělí uvedla agentura Reuters, podle níž krok přišel na myanmarský Nový rok. Teprve před pár dny armáda při leteckém útoku na odpůrce nedemokratické vlády zabila kolem sta lidí.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu prohlásila, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.