Převrat strana 2 z 4

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Brazilská policie zasahovala po celé zemi v souvislosti s vyšetřováním údajného pokusu o převrat během nepokojů vyvolaných stoupenci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten na konci října ve druhém kole voleb prohrál s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a v úřadu na konci roku skončí. S tím se řada jeho stoupenců nechce smířit.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

V Peru pokračují demonstrace a silniční blokády proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla. Státní zastupitelství v pondělí Castilla oficiálně obvinilo. On sám se ale stále považuje za hlavu státu a vazbu označuje za únos. Současná prezidentka Dina Boluarteová protestujícím vyšla vstříc, když ohlásila, že vyhlásí na duben roku 2024 předčasné volby. Původně chtěla prezidentka vládnout do řádného termínu voleb v roce 2026. Při střetech s policií zemřeli už čtyři demonstranti.

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, píše britský deník The Guardian. Dalším podezřelým je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.

Kazachstánské úřady ve čtvrtek oznámily, že zabránily pokusu o převrat, který chystali příznivci opozičního vůdce Muchtara Abljazova žijícího v exilu. Sedm lidí bylo zadrženo, napsala agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. V Kazachstánu se v neděli konají předčasné prezidentské volby. Favoritem je současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který hlasování vypsal.

Prezident Burkina Fasa Paul-Henri Damiba, který byl sesazen při pátečním převratu zorganizovaném vojáky, souhlasil, že oficiálně podá demisi. Dříve to přitom odmítal. S odkazem na prohlášení náboženských a místních vůdců, kteří zprostředkovali jednání mezi pučisty a Damibou, to uvedla agentura AFP. Podle agentury Reuters šéf pučistů, kapitán armády Ibrahim Traoré, demisi přijal.

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavírají pozemní i vzdušné hranice země, přestává platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Soud v Myanmaru, kde po loňském převratu vládne vojenská junta, odsoudil k pětiletému vězení svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné údajné přečiny. Zástupci legitimně zvolené vlády i nezávislí experti považují proces za vykonstruovaný.

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Vzbouření vojáci v Burkina Fasu ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili také platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle vyjádření obešlo bez násilí a zadržené osoby se nacházejí na bezpečném místě.

Bezpečnostní složky v súdánském městě Omdurmán, které sousedí s metropolí Chartúm, zastřelily čtyři účastníky protestů proti vojenské vládě. S odvoláním na sdružení súdánských lékařů o tom informovala agentura AFP. Súdánská policie už předtím k rozehnání demonstrace použila slzný plyn. Podle agentury Reuters jde o jedenáctý velký protest od říjnového převratu, jímž vojáci svrhli civilní vládu. Počet obětí demonstrací se tak nyní vyšplhal už na 52.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním projevu prohlásil, že má informace o chystaném státním převratu na Ukrajině s ruskou účastí. K současnému napětí na ukrajinsko-ruské hranici řekl, že Kyjev je plně připraven na případnou agresi Moskvy. Kreml jakoukoliv účast na údajném puči popřel.

Svržený premiér Súdánu Abdalláh Hamduk se vrátí do čela země a povede úřednický kabinet. Po jednání armády a politických stran se na tom dohodl s generálem, který vedl říjnový puč. Vojáci podle dohody rovněž propustí všechny politické činitele, které zatkli po svržení Hamdukova kabinetu. Sám premiér už není v domácím vězení. Dohoda má své odpůrce – policie slzným plynem rozháněla tisíce demonstrantů.

O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru vyzval šéfa súdánské armády Abdala Fattáha Burhána k propuštění všech zadržovaných politiků a navázání dialogu, který by obnovil civilní vládu. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí USA. Armáda minulý týden v Súdánu provedla převrat.

Silnice v Súdánu jsou po pondělním armádním převratu zablokované, obchody jsou zavřené, nefungují telefony a lidé stojí ve frontách na pečivo, informuje agentura Reuters. Nepokoje, které puč provázely, si vyžádaly životy nejméně sedmi lidí. Noc se po střetech obešla bez větších incidentů. Navzdory relativnímu klidu však situace zůstává velmi napjatá.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Šéf guinejské junty, která v září sesadila prezidenta Alphu Condého, složil přísahu a stal se prezidentem. Plukovník Mamady Doumbouya povede západoafrickou zemi v přechodném období, jehož délka není přesně stanovena.

Guinea po nedělním sesazení prezidenta Alphy Condého znovu otevřela vzdušné i pozemní hranice pro humanitární dopravu a obchod. Zvláštní armádní jednotka, která v neděli prezidenta zajala, v pondělí zakázala všem vládním představitelům vycestovat ze země. Musejí také armádě odevzdat své automobily.

V Guineji se zřejmě odehrál další převrat. Vzbouřenci z řad speciálních jednotek této západoafrické země tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit.