Prezidentka Peru slíbila demonstrantům předčasné volby. Sesazený Castillo tvrdí, že byl unesen

V Peru pokračují demonstrace a silniční blokády proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla. Státní zastupitelství v pondělí Castilla oficiálně obvinilo. On sám se ale stále považuje za hlavu státu a vazbu označuje za únos. Současná prezidentka Dina Boluarteová protestujícím vyšla vstříc, když ohlásila, že vyhlásí na duben roku 2024 předčasné volby. Původně chtěla prezidentka vládnout do řádného termínu voleb v roce 2026. Při střetech s policií zemřeli už čtyři demonstranti.

Demonstrující v pondělí blokovali silniční síť na nejméně 25 místech, píše agentura EFE. Nejsilnější jsou protesty v jižním regionu Arequipa. Zhruba dva tisíce lidí vstoupily do areálu místního letiště, které je druhé největší v zemi, a obsadily jeho dráhu, kvůli čemuž byl přerušen provoz. Po několika hodinách se podařilo provoz obnovit za pomoci armády, uvedlo vedení letiště. Blokády působí problémy v silniční dopravě.

Demonstranti se v regionu Apurímac střetli s policií při pohřbu dvou mladých mužů, kteří zemřeli při protestech v neděli. Při demonstracích v pondělí zemřeli další dva lidé, z nichž jeden znovu v regionu Apurímac, uvedly agentury EFE a AFP. Místní vláda vyzvala policii, aby používala sílu přiměřeně.

Kromě rozpuštění parlamentu a předčasných voleb demonstranti požadují také okamžité propuštění exprezidenta Castilla, který je podezřelý z pokusu o převrat, a nové parlamentní i prezidentské volby.

Bývalý prezident je obviněn ze vzpoury a spiknutí

Pokusu o převrat se měl bývalý venkovský učitel Castillo, který byl prezidentem od loňského července, dopustit ve středu oznámením, že chce rozpustit parlament, vyhlásit předčasné volby a do nich vládnout s prozatímním kabinetem pomocí dekretů. Řekl to krátce před plánovaným jednáním poslanců o jeho odvolání kvůli „morální nezpůsobilosti“.

Castillo čelí několika vyšetřováním kvůli korupci. Poslanci ho posléze odvolali a v úřadu ho nahradila Boluarteová z pozice viceprezidentky.

Parlament v pondělí hlasováním umožnil, aby státní zástupce podal obvinění, což se také stalo. Generální prokurátorka Patricia Benavides obvinila bývalého prezidenta ze vzpoury a spiknutí. Podle prokurátorky jednal proti ústavnímu pořádku. Obvinění čelí také bývalí premiéři Betssy Chávezová a Aníbal Torres. Castillo je ve vazbě a hrozí mu deset až dvacet let vězení.

Byl jsem unesen a ponížen, tvrdí Castillo

V dopise zveřejněném na Twitteru Castillo tvrdí, že byl unesen a ponížen. Dodal, že se stále považuje za prezidenta a Boluarteovou nazval uzurpátorkou. Požaduje okamžité propuštění a svolání ústavodárného sněmu, který by nahradil stávající parlament.

Boluarteová v noci na pondělí oznámila, že do několika dní pošle parlamentu návrh na předčasné volby, k čemuž podle ní bude potřeba schválit i „ústavní reformu“. Podle deníku La República by se měl parlament sejít k této otázce 14. prosince.

Boluarteová, která je první ženou v historii země v nejvyšším úřadu, rovněž v noci na pondělí oznámila, že její úřednická vláda, kterou sestavila v sobotu, vyhlásila výjimečný stav ve třech regionech – Ica, Arequipa a Apurímac. Protesty v Peru vypukly ve středu po sesazení Castilla parlamentem a o víkendu ještě zesílily.

Několik odborových organizací vyhlásilo od úterka neomezenou stávku, požadují rozpuštění parlamentu, předčasné volby a také novou ústavu. Podle nich se Castillo žádného převratu nedopustil. Podle listopadového průzkumu veřejného mínění není spokojeno se současným parlamentem na 86 procent Peruánců, uvedla agentura AFP. Míra nespokojenosti s prezidentem tehdy dosahovala šedesáti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...