Převrat strana 3 z 4

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Malijský prezident a předseda vlády, které v pondělí zatkla armáda, rezignovali na své funkce. Podle agentury AFP provedla armáda po devíti měsících druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V čele země stojí nyní viceprezident a velitel junty Assimi Goita. Mnoho států a organizací zadržení vrcholných politiků odsoudilo.

Myanmarská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší myanmarské premiérky a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách, v nichž Národní liga pro demokracii (NLD) vedená Su Ťij jasně zvítězila. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na myanmarská média.

Sto dnů po puči vyšly v Myanmaru znovu do ulic tisíce lidí a demonstrovaly proti vojenské juntě, která po převratu sesadila civilní vládu. Armáda nasadila v posledních třech měsících proti demonstrantům bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Myanmarské bezpečnostní složky během soboty ve městě Bago, které se nachází v centrální části země, zabily více než osmdesát protestujících. Ti demonstrovali proti únorovému vojenskému převratu v zemi. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom napsala agentura Reuters.

Spojené státy v úterý nařídily kvůli nepokojům odjezd z Myanmaru všem americkým diplomatům, jejichž přítomnost v místě není nezbytně nutná, informovala agentura Reuters. V zemi panuje chaos od únorového převratu, kdy armáda svrhla civilní vládu. Při krvavém potlačování následných protestů už podle myanmarské neziskové organizace AAPP zemřelo nejméně 521 lidí z řad civilního obyvatelstva.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči v Myanmaru zemřelo nejméně 38 lidí, informovala agentura Reuters s odkazem na neziskovou Asociaci pro pomoc politickým vězňům (AAPP). Přes 20 obětí si podle tohoto zdroje vyžádaly zásahy bezpečnostních oddílů proti demonstrantům v dělnické čtvrti největšího barmského města Rangúnu, kde docházelo ke žhářským útokům na továrny financované Čínou. Ve čtvrti bylo posléze vyhlášeno stanné právo, informovala barmská státní televize.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

V Myanmaru pokračují každodenní protesty proti vojenskému převratu a bezpečnostní síly již během zákroků zabily více než 60 demonstrantů. Ne všichni policisté jsou ale ochotni plnit rozkazy pučistů. Než aby zabíjeli pokojné protestující, někteří z nich raději ze země utekli.

Myanmarská vojenská junta, která v únoru provedla převrat, obvinila zadržovanou premiérku Do Aun Schan Su Ťij, že přijala nelegální platbu 600 tisíc dolarů (13,1 milionu korun) a 11 kilogramů zlata. Při pokračujících protestech proti puči ve městě Myain zemřelo nejméně šest lidí, jednu oběť policejního násilí hlásí média v Rangúnu, píší agentury Reuters a DPA. Rada bezpečnosti odsoudila násilí, neshodla se však na kritice puče.

Nejméně osmnáct lidí v neděli zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Myanmaru, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Novou bilanci mrtvých oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Zprávy o protestech z minulých dní hovořily podle agentury AP o osmi mrtvých, takže dohromady už mají nepokoje přes dvacet obětí.

Lidé se sešli na Václavském náměstí v Praze, aby si připomněli 25. únor 1948. Na shromáždění požadovali rozbití informačního monopolu, debolševizaci veřejného života a uznání 3. odboje. Poslechněte si, co znamenal Vítězný únor pro politického vězně Čestmíra Čejku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.

Myanmarská policie vznesla druhé obvinění vůči bývalé vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž vládu 1. února svrhla armáda při vojenském převratu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jejího právníka. Podle něj se obvinění týká porušení zákona o zvládání katastrof.

Myanmarská policie v úterý zadržela nejméně 27 lidí, kteří ve městě Mandalaji protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Demonstranti vyšli znovu do ulic navzdory úřednímu zákazu shromažďování. V Mandalaji a v metropoli Neipyijto policie ve snaze rozehnat protestující použila vodní děla. Agentura Reuters z hlavního města s odvoláním na očité svědky hlásí také střelbu policistů do vzduchu. Podle OSN si zásahy policie vyžádaly mnoho zraněných.

Myanmarská policie zasáhla v metropoli Neipyijtu vodním dělem proti demonstrantům, kteří vyšli do ulic na protest proti vojenskému převratu a proti zadržování zvolené předsedkyně civilní vlády Do Aun Schan Su Ťij. Policisté následně vyzvali demonstranty, aby se rozešli, nebo je rozeženou silou. Vůdce vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí v prvním prohlášení k národu od převratu slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně.

Několik stovek učitelů a studentů se sešlo před univerzitou v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti pondělnímu vojenskému převratu. Při něm byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Jednalo se o zatím největší protestní shromáždění od puče. Menší demonstrace se uskutečnily i v dalších myanmarských městech, včetně přísně střežené metropole Neipyijto.

K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.

Malijští vojenští vzbouřenci oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. To bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, které povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.

V Turecku pokračuje další vlna zatýkání v souvislosti s pokusem o převrat, který se v zemi odehrál už před čtyřmi lety a který podle Ankary zorganizovali příznivci nyní zakázaného hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura vydala zatykače na 414 lidí, především z prostředí armády, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Anadolu je část z nich zapletena do podvodů u náborů do armádního letectva.