Policisté v Súdánu při protestu proti armádě zastřelili čtyři demonstranty. Vláda odstřihla internet a telefonní signál

Bezpečnostní složky v súdánském městě Omdurmán, které sousedí s metropolí Chartúm, zastřelily čtyři účastníky protestů proti vojenské vládě. S odvoláním na sdružení súdánských lékařů o tom informovala agentura AFP. Súdánská policie už předtím k rozehnání demonstrace použila slzný plyn. Podle agentury Reuters jde o jedenáctý velký protest od říjnového převratu, jímž vojáci svrhli civilní vládu. Počet obětí demonstrací se tak nyní vyšplhal už na 52.

Bližší okolnosti úmrtí čtveřice demonstrantů zatím agentury neuvedly. Sdružení lékařů bez dalších podrobností na sociálních sítích napsalo, že na místě byly i desítky zraněných. Policie podle nich bránila sanitkám v přístupu k nim.

Tisíce lidí se ve čtvrtek sešly severně od Chartúmu a vydaly se k mostu vedoucímu do hlavního města. Podle Reuters jsou zataraseny všechny mosty do Chartúmu až na jeden, kde ale hlídkuje armáda s obrněným vozidlem. Právě tam demonstranti zamířili.

Armáda před protestem umístila zátarasy po celém Chartúmu, byl také přerušen internet a telefonní signál. Nad hlavní chartúmské ulice byly umístěny kamery. Podle agentury AFP to lidi neodradilo a do ulic vyšli s voláním „Ne vojenské moci“ nebo „Vojáci do kasáren!“. Protesty se konaly také ve městech Kasala nebo Búr Súdán a Madani.

Při minulých protestech přišlo o život podle zdravotnických zdrojů dohromady osmačtyřicet lidí a americké velvyslanectví v Chartúmu vyzvalo ke zdrženlivosti.

Armáda v říjnu zatkla většinu ministrů včetně premiéra Abdalláha Hamduka. S ním se pak v listopadu dohodla, že se do úřadu vrátí. Vojsko si ale ponechalo svůj podíl na vládnutí, což se lidem nelíbí a požadují čistě civilní vládu.

Súdán spravovala dočasná vláda od svržení bývalého prezidenta Umara Bašíra v roce 2019 do letošního října. Politici se o moc dělili s armádou, která měla letos na podzim moc předat civilistům. Místo toho však provedla převrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 3 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 12 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 40 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...