Súdánské ozbrojené síly rozháněly protesty střelbou, zabily deset lidí

Súdánské ozbrojené síly podporující strůjce říjnového vojenského převratu zastřelily nejméně deset účastníků protestů proti vojenské vládě. Podle informací agentury Reuters rozhánějí ozbrojené síly na řadě míst protesty ostrou střelbou a slzným plynem. Zranily přitom desítky lidí a někteří z nich jsou v kritickém stavu. Před další vlnou demonstrací svolaných na středu byl v Súdánu podle Reuters přerušen mobilní telefonní signál.

Podle očitých svědků, které cituje Reuters, se do protestů zapojily tisíce lidí v Chartúmu i několika dalších městech. Na jedné z hlavních chartúmských ulic pálili protestující pneumatiky a skandovali: „Lidé jsou silnější, ústup není možný.“ Další do protestů vyšli s fotografiemi zabitých při předchozích protestech a s heslem: „O legitimitě rozhoduje ulice, ne děla.“

Bezpečnostní síly zatím informace o obětech nijak nekomentovaly. Vůdce pučistů Fattáh Burhán dříve prohlásil, že poklidné protesty jsou povolené a armáda protestující nezabíjí.

Puč

Armáda provedla převrat 25. října, kdy rozpustila přechodnou vládu a zatkla většinu jejích členů včetně premiéra Abdalláha Hamduka, který je nyní v domácím vězení. Od převratu v zemi nefungují mobilní internetové služby. To komplikuje snahy prodemokratických skupin pořádat protesty, stávky a další akce občanské neposlušnosti.

Súdán měl přechodnou vládu od svržení bývalého prezidenta Umara Bašíra v roce 2019. Byli v ní zastoupeni civilisté i armáda, která měla v těchto dnech vedení předat civilistům.

Burhán převrat odůvodnil tím, že tak armáda zabránila občanské válce, jež hrozila kvůli množícím se sporům politiků. Burhán slíbil, že co nejdříve jmenuje novou přechodnou vládu a že dodrží původní termín voleb, které se mají konat v roce 2023. Nadále ale pokračuje v krocích, jimiž navzdory výzvám opozice i Západu upevňuje svou moc.

Protestující požadují, aby armáda předala moc civilním úřadům a aby vůdci převratu byli postaveni před soud. Stejně jako při předchozích protestních akcích i dnes bezpečnostní síly uzavřely mosty přes řeku Nil, které spojují Chartúm s městem Ummdurmán.

Od říjnového převratu si protesty v Súdánu vyžádaly už téměř třicet obětí a přes tři sta zraněných. Naposledy vyšly desítky tisíc lidí do ulic v sobotu, kdy proti nim bezpečnostní síly zakročily slzným plynem i ostrou střelbou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 2 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 11 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...