O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.
Syn Kaddáfího Sajf al-Islám kandiduje na libyjského prezidenta, o post bude usilovat i Haftar
Horizont ČT24: Sajf al-Islám Kaddáfí kandiduje na prezidenta (zdroj: ČT24)
Sajf al-Islám Kaddáfí ohásil kandidaturu na nejvyšší politickou funkci v Libyi slovy: Bůh nechť vnese pravdu mezi nás a náš lid ať vyvolí ctihodného. Sám se tak změnil ze lva salonů v dobře padnoucím obleku v pokorného a zbožností překypujícího politika v tradičním libyjském kroji.
Sajf al-Islám je nositel jména, které v překladu znamená „meč islámu“. Získal doktorát na prestižní Lodon School of Economics a na první pohled se ničím nelišil od západních elit. Osvojil si jejich slovník a zdálo se, že dobře rozumí jejich prioritám.
Na začátku milénia mu ještě nebylo třicet, ale už plnil významné úkoly a staral se o mezinárodní rehabilitaci vlády svého otce. Účastnil se mimo jiné vyjednávání, která ukončila libyjský jaderný zbrojní program a zprostředkoval i odškodnění za některé teroristické útoky sponzorované Tripolisem v závěru osmdesátých let.
Mluvil o demokracii už před lety
Doma byl považován za dvojku režimu. Když v roce 2008 naznačil záměr odejít z politiky, režim v centru metropole zrežíroval demonstraci na jeho podporu. Korunní princ z rodu Kaddáfí se věnoval dokonce i múzám a když v Moskvě slavnostně zahajoval výstavu svých pláten, nebál se mluvit o úsvitu demokracie v arabském světě i v samotné Libyi.
„Demokracie je spíše prostředkem než cílem a my chceme demokracii, protože je tou nejlepší formou vlády na světě,“ řekl v roce 2010 Sajf.
O necelý rok později si ale o demokracii v ozvěnách arabského jara řekli Libyjci sami, narazili však na brutální odpor Kaddáfího bezpečnostních složek. Palba do demonstrantů i vlny zatýkání a vraždění měly nečekaného vykonavatele i advokáta.
Ze Sajfa se totiž stal skutečný meč, který vedl boj za udržení režimu. Boj, který prohrál, a z něhož musel uprchnout. Dokázal se skrývat ještě celý měsíc po smrti svého otce v odlehlé pouštní oblasti kontrolované nomády. Byl ale vyzrazen a dopaden. Souzen byl v Libyi, i když o jeho vydání usiloval a dál usiluje mezinárodní tribunál v Haagu. Trest smrti, který nakonec dostal, byl později zrušen a po šesti letech byl propuštěn na svobodu.
Teď se prvorozený syn z druhého manželství Muammara Kaddáfího vrací v nové nečekané roli. Kalkul, který podle politologů může v prosincových prezidentských volbách přinést zisky. Vítězství ale sotva. Přesto, že je rozdrobená země sužovaná násilím a zmatky, řada lidí na zločiny Kaddáfího klanu nedokáže zapomenout. A dnes zarostlá, dříve hladce oholená tvář je stále jejich živým symbolem.
Kandidaturu na prezidenta oznámil i Haftar
Kandidaturu do voleb hlavy státu oficiálně v úterý rovněž oznámil polní maršál Chalífa Haftar. „Kandiduji v prezidentských volbách nikoliv proto, že bych usiloval o moc, ale abych vedl náš národ ke slávě, pokroku a prosperitě,“ uvedl podle AFP v projevu přenášeném televizí. „Volby jsou jedinou cestou z hluboké krize, ve které se naše země ocitla,“ dodal Haftar podle Reuters.
Polní maršál Haftar vedl Libyjskou národní armádu (LNA) za občanské války, která před rokem skončila. Jeho vláda sídlící v Benghází na východě země měla podporu Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta a Jordánska. Na druhé straně konfliktu stály jednotky mezinárodně uznávané vlády Fáize Sarrádže z Tripolisu, podporované OSN, Tureckem či Katarem. V Libyi dodnes působí stovky zahraničních žoldnéřů.
Maršál Chalífa Haftar
Kandidatury pro volby prezidenta lze podávat do 22. listopadu, pro parlamentní volby se registrace uzavřou 7. prosince, uvedla agentura AP. Podle ní ale nad konáním voleb ještě visí otazník. Minulý měsíc libyjská státní rada, jež plní funkci horní komory parlamentu, zamítla volební zákon, který předtím přijala dolní komora.
Libye má za sebou roky chaosu, který pomohla ukončit loňská dohoda o příměří a letošní sjednocení institucí pod jednu vládu. Do letoška měla země dvě administrativy, jež se opíraly o podporu různých států. Zástupci libyjské společnosti na pařížské konferenci minulý týden slíbili, že budou respektovat výsledek voleb bez ohledu na to, jaký bude.