Tripolis

Izraelská armáda a bezpečnostní služba Šin bet v sobotu ve společném vyjádření oznámily zabití dvou vysoce postavených velitelů teroristického hnutí Hamás při útocích na dvou místech v Libanonu. Úmrtí svých velitelů potvrdil i Hamás, uvedly světové agentury. Dál pokračují údery židovského státu na jižním předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, brzy ráno tam byla slyšet série výbuchů. Explozím předcházely výzvy izraelské armády, aby se obyvatelé z dané oblasti evakuovali. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh mezitím oznámilo, že bojuje s izraelskými jednotkami na jihu Libanonu.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Záplavy způsobené přívalovými dešti, které v posledních dnech zasáhly východní Libyi, si jen ve městě Derna vyžádaly možná až dva tisíce lidských životů. V telefonickém rozhovoru to podle agentury AP místní televizi řekl premiér libyjské konkurenční vlády národní stability Usáma Hamád. Voda podle něj v přístavním městě „smetla celé čtvrti“ a tisíce lidí se pohřešují.

Boje mezi armádními frakcemi v libyjském hlavním městě Tripolisu si vyžádaly 55 mrtvých a 146 zraněných, uvedly místní zdravotnické úřady. Zatím není jasné, zda bilance zahrnuje také civilisty. Nejprudší střety v libyjské metropoli za letošní rok vypukly v pondělí večer. Vyvolalo je zatčení velitele jedné z milicí. Po jeho propuštění o den později se situace zklidnila, informovala agentura Reuters.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Boje, které v noci na sobotu vypukly v libyjském hlavním městě Tripolisu a pokračovaly i během dne, vyvolávají obavy z nové války v Libyi. V zemi panuje chaos a vládnou jí dva znepřátelené kabinety. Boje zasáhly šest nemocnic v metropoli, o život přišlo nejméně 23 lidí. Dalších nejméně 140 lidí bylo zraněno, uvedla agentura AFP s odvoláním na libyjské ministerstvo zdravotnictví.

Do budovy libyjského parlamentu v Tobrúku na východě země vtrhl dav demonstrantů, kteří protestují proti zhoršujícím se životním podmínkám a patové politické situaci, napsala agentura AFP s odkazem na libyjská média.

Volební výbor libyjského parlamentu oznámil, že v pátek nebude možné uskutečnit vypsané prezidentské volby. Nad mezinárodně podporovaným mírovým procesem v zemi i osudem prozatímní libyjské vlády tak visí otazník. Nejvyšší volební komise krátce po oznámení parlamentu navrhla, aby se hlasování posunulo o měsíc na 24. ledna. Odložení voleb v severoafrické zemi se očekávalo, dosud ale chybělo oficiální oznámení.

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

V tuniské metropoli v pondělí pod záštitou OSN započala mírová jednání znesvářených libyjských frakcí, informuje agentura AP. Rozhovory, které navazují na dohodu o trvalém příměří v Libyi z minulého měsíce, mají ukončit politický chaos, který zemi zachvátil po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, a připravit cestu k prezidentským a parlamentním volbám.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

Libanonský velvyslanec v Německu Mustafá Adíb by se měl stát novým premiérem Libanonu. Po pondělních konzultacích s prezidentem Michelem Aúnem se na tom shodly hlavní bloky v parlamentu. Prezident Adíba následně pověřil sestavením kabinetu. Informovaly o tom agentury AFP a DPA. Předchozí vláda podala demisi šest dní po ničivé explozi v bejrútském přístavu 4. srpna, při níž přišlo o život kolem 190 lidí, na šest tisíc bylo zraněno a značná část města byla poškozena.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, v pátek oznámily, že získaly kontrolu nad městem Tarhúna. To bylo poslední baštou rivalských jednotek maršála Chalífy Haftara na západě země. Ovládnutí Tarhúny oznámil mluvčí sil vlády národní jednoty (GNA). Znepřátelená armáda maršála Haftara (LNA) se k situaci zatím nevyjádřila.