Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.
Obětí záplav v Libyi může být dvacet tisíc. Derna čelila množství srážek jako za celé dva roky
Libye má zničenou infrastrukturu v důsledku letitého ozbrojeného konfliktu, mimořádná katastrofa si ale žádá spolupráci. „Obě vlády požádaly mezinárodní společenství o pomoc,“ uvedl Tauhíd Paša z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v pořadu BBC. „Vláda národní jednoty (na západě země) rozšířila žádost o pomoc pro celou zemi a spolupracuje v této věci s vládou na východě,“ dodal.
Na 11 300 zatím vystoupil počet obětí po ničivých záplavách ve východolibyjském přístavním městě Derna, oznámil podle agentury AP Červený půlměsíc. Dalších zhruba 10 tisíc lidí je podle něj stále pohřešováno. Naposledy libyjské úřady informovaly o 5500 potvrzených úmrtích a 9000 pohřešovaných.
„Máme zprávy, že živel zničil celé městské čtvrti i celé vesnice, tisíce rodin přišly rázem o všechno,“ řekl BBC mluvčí mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce Tommaso Della Longa. Mnozí záchranáři podle něj uvedli, že postižené oblasti vypadají, jako by je najednou zasáhlo zemětřesení a bombardování. Místní úřady se obávají také šíření nemocí kvůli špatné hygieně, napsala agentura Reuters.
Mezi oběťmi je i osm desítek egyptských migrantů, jejichž těla už byla převezena do vlasti. Mezi mrtvými budou zřejmě i další cizinci z afrických zemí, napsal deník The National. Podle tohoto deníku, který vychází ve Spojených arabských emirátech, je Libye navzdory chaosu a bojům stále magnetem pro pracovníky, kteří si chtějí vydělat v jejím ropném průmyslu.
Na Sahaře se po bouři objevila velká jezera
Libyi v neděli zasáhlo bezprecedentní množství srážek v souvislosti s bouří Daniel. V oblasti zasaženého města Derna obvykle přes léto skoro neprší. „Za 24 hodin napršelo na některých místech i přes čtyři sta litrů na každý metr čtvereční, a to do krajiny, která je z větší části tvořena pouští, tedy severní Saharou a takzvaným zeleným pohořím, kde naprší zhruba každý rok v průměru asi 250 až 300 litrů na metr čtvereční,“ nastínil Piskala z vědecké redakce ČT.
Nikdo podle něj nepočítal s tím, že mohou v průběhu léta přijít povodně. „Během minulého týdne zaznamenali meteorologové 414 litrů na metr čtvereční. To je tolik vody, co obvykle naprší za jeden a půl až dva roky,“ upozornil Piskala. Na Sahaře se náhle objevila obří jezera a vyrýsovala se říční síť. „Voda se v podstatě nevsakuje a povodňová vlna pokračuje extrémní rychlostí. Z úplně vyprahlého koryta se stává během několika minut divoká řeka. Čas na reakci je tak velmi krátký,“ vysvětluje Piskala.
Na rozsahu katastrofy měl podíl i tvar povodí řeky Derna. „Všechna voda, která napršela v pohoří, stékala do jednoho kaňonu, jedné řeky, která protéká středem města Derna. Před povodněmi měly chránit město dvě přehrady, protože se tu povodně často opakují během zimních měsíců. Přehrady ale nebyly dimenzovány na tak obrovské množství vody, nejprve se protrhla jedna, poté druhá a následovala katastrofa,“ popisuje sled událostí Piskala.
Město možná zasáhlo podle odhadů až 300 milionů kubíků vody, což je zhruba objem jedné z nádrží Nové Mlýny na jižní Moravě. „Když se takové množství vody protrhne během několika minut, tak není čas na útěk, na evakuaci, protože ta přehrada je prakticky přímo ve městě,“ konstatoval Piskala. Zmizely tak domy i celé čtvrti.
Humanitární pomoc z Blízkého východu i Unie
Derna leží asi 300 kilometrů východně od Benghází, kam začala v úterý mířit mezinárodní pomoc, napsal server deníku The National. Humanitární pomoc či záchranáře poskytly už sousední Egypt, Tunisko i Alžírsko a také Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar, Turecko, Španělsko či Itálie. Rovněž Británie, Německo, Rumunsko či Finsko poslaly přikrývky, stany, filtry na vodu a generátory. Evropská unie uvedla, že na humanitární pomoc Libyi vyčlenila zatím 500 tisíc eur (asi 12 milionů korun).
České ministerstvo zahraničí vyčlenilo na pomoc Libyi a také zemětřesením zasaženému Maroku dohromady deset milionů korun, z toho zhruba polovina půjde do Libye přes Mezinárodní červený kříž, řekl ve středu mluvčí Černínského paláce Daniel Drake. České neziskové organizace finanční sbírky na pomoc Libyi nyní neplánují.
Rozdělování humanitární pomoci, včetně potravin, zajišťuje v Libyi mimo jiné Světový potravinový program (WFP).