Sahara

Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly meteorologické modely. Může tak snížit očekávané maximální teploty, které se mají pohybovat okolo 25 stupňů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Od pondělí meteorologové varují také před vznikem požárů na jihozápadě Moravy, postupně se však výstraha rozšíří na další území Česka.

Řecké Athény se opět potýkají se saharským prachem, který město zahalil v podobě oranžového oparu už na přelomu března a dubna. Koncentrace podle úřadů je nejvyšší od roku 2018. Kvůli písečnému prachu nebyla vidět ani athénská Akropole. Lidé mají omezit pobyt venku a nosit respirátory. Sahara každoročně uvolňuje do ovzduší až dvě stě milionů tun minerálního prachu. Ten může urazit s pomocí větru velké vzdálenosti a dostat se tak na starý kontinent.

V Česku bylo i v pondělí nebývale horko. Nejtepleji bylo v Praze na Karlově, kde naměřili 28,5 stupně. Šlo také o nejteplejší 8. duben v historii měření. Po velmi teplém začátku týdne se má v Česku z úterý na středu výrazně ochladit. Přechod studené fronty srazí teploty i o víc než deset stupňů a v noci na čtvrtek se mohou místy objevit přízemní mrazíky, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.

Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.

Vpády saharského prachu do střední Evropy přinášejí nejen zhoršenou viditelnost a malebné západy slunce, ale mohou také zhoršovat zdravotní stav lidí, zejména astmatiků. Oproti znečištění z průmyslu je ale riziko jen malé.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Smog kvůli saharskému písku, který se dostal do ovzduší, trvá v Moravskoslezském kraji a v Brně. Český hydrometeorologický ústav postupně odvolává smogovou situaci, která ráno ještě platila v celých Čechách i na některých dalších místech na Moravě. Přes den se mrak písečného prachu přesouval na sever, kde se odpoledne objevil déšť a bouřky, které pomáhají vzduch pročistit.

V celých Čechách a části Moravy a Slezska platí kvůli písku ze Sahary smogová situace. Podle Českého hydrometeorologického ústavu může být písek, jenž zvyšuje koncentraci prachových částic v ovzduší, v tuzemsku až do pondělí. Koncentrace polétavého prachu byla v neděli před půl devátou ranní podle webu ČHMÚ stále na řadě míst nad prahovou hodnotou sta mikrogramů na metr krychlový.

Do Česka se od sobotní noci dostalo velké množství saharského prachu. Zhoršil ovzduší a zamlžil oblohu. Největší problémy způsobil prach na jihu Čech, kde meteorologové vyhlásili smogovou situaci. Ta platí také na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, večer ji vyhlásili meteorologové také v Brně. Podle meteorologů můžou v atmosféře zůstávat vysoké koncentrace prachu i v dalších dnech, smogová situace tedy může nastat i v jiných krajích.

Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber. Podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech. A to jim lov komplikuje.

Na vyschlé Sahaře před dvěma tisíci lety existovala stabilní bohatá říše, která dokázala přežít, a dokonce prosperovat v místech, kde netekla žádná povrchová voda. Byla to první civilizace, která existovala bez přítomnosti řek. Vědci teď popsali, proč garamantské království zaniklo.

Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.

Nejméně 49 civilistů a patnáct vojáků zabili na severovýchodě Mali islamisté při útoku na vojenský tábor a plavidlo. S odvoláním na tamní prozatímní vládu o tom informovala agentura Reuters. Mnoho dalších lidí bylo zraněno. Vláda, která vyhlásila třídenní národní smutek, v prohlášení v televizi zdůraznila, že počet obětí je předběžný. Při odvetě zemřelo přibližně padesát útočníků.

V centrálním Mali v sobotu zemřelo při útoku dosud neznámých ozbrojenců nejméně 21 civilistů. Uvedly to zdroje agentury Reuters, která zároveň poznamenala, že informaci nebyla schopna nezávisle ověřit. Uvedený region Mopti se dlouhodobě potýká s povstáním islamistů.

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Nová studie ukazuje, že nemoc známá jako Dupuytrenova choroba je částečně neandertálského původu. Vědci už dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u severoevropanů než u lidí s africkými předky, teď ale našli její pravěký původ.

Mor se podle dosavadního historického poznání zastavil na Sahaře. Jenže nové náznaky z více oborů ukazují, že to nemusí být pravda.

Vločky, které se snášejí z nebe, kdysi připomínaly lidem andělské peří. Dnes se ví, že jsou to zmrzlé krystalky vody. A ty jsou nesmírně zajímavé.

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Vědci z Mendelovy univerzity testují speciální bakterie z africké pouště, které dokážou produkovat velké množství antibiotik. Ta by mohla účinkovat proti onemocněním révy vinné, jako je například Petriho choroba nebo takzvaná ESCA. Jejich následky stojí vinohradníky ročně 150 milionů korun. To ještě umocňují období sucha.