Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.
Příčinou suchého počasí je dominující role pásu vysokého tlaku vzduchu, který se nad Saharou rozprostírá prakticky po celý rok. V této oblasti tlakové výše pak vlivem dynamiky atmosféry vznikají sestupné pohyby, které vysušují vzduch a zabraňují vzniku oblačnosti a srážek. Sahara ale nebyla pouští vždycky, vlivem kombinace různých faktorů se před více než šesti tisíci lety jednalo o region podstatně deštivější – s jezery, řekami a bujnou vegetací.
V současnosti ale zhruba polovina pouště obdrží za rok méně než pětadvacet litrů vody na metr čtvereční. Jižní části pouště občas ovlivní intertropická zóna konvergence (jde o pásmo bouřkové činnosti, které se přesouvá během roku v rámci tropického pásma z jižní polokoule na severní a zpět), která tam přinese více vody. Nicméně situace, že by srážky zasáhly většinu Sahary v rámci krátké doby několika týdnů, je něco, co se stává maximálně jednou za několik let nebo i dekádu.
Teplá moře ovlivňují oblohu nad pouští
A právě tato situace nyní nastává. Zejména západní a centrální části Sahary mají v následujících dnech zasáhnout (a částečně už zasáhly) četnější srážky s úhrny místy překračujícími hranici pětadvacet milimetrů, výjimečně i padesát milimetrů. Místy tak může za deset až čtrnáct dnů spadnout tolik vody, co jindy spadne za několik let.
Nad centrálními oblastmi Sahary se nyní v atmosféře navíc nachází více než pětinásobné množství srážkové vody ve srovnání s dlouhodobým normálem. Ta sice zpravidla celá nezkondenzuje a nevypadne ve formě deště na zem, jde ale o situaci zcela mimořádnou – podle některých údajů je pravděpodobnost výskytu takového množství vody v atmosféře nad Saharou jednou za několik stovek let. A podle některých modelů by mohlo v následujících týdnech spadnout i kolem pěti set procent obvyklého normálu, který je ale samozřejmě sám o sobě velmi malý.
Co je příčinou vzniku této vskutku výjimečné situace? Na jedné straně nezvykle severní poloha takzvané intertropické zóny konvergence. S ní spojené bouřkové systémy proto vznikají a putují severněji než obvykle a přinášejí více srážek do jindy vyprahlých oblastí v jižní polovině Sahary, zejména pásma Sahelu. Tento posun je podle loni zveřejněné studie spojený s vlivem nadprůměrně teplé vody v Atlantském oceánu a ve Středomoří – pokud se tyto faktory společně potkají, vede to k výraznějšímu posunu intertropické zóny na sever a následně vydatnějším srážkám.
Během letošního léta byly jak Atlantik, tak i Středozemní moře mimořádně teplé, s odchylkami plus dva až čtyři stupně, v případě Středozemního moře lokálně dokonce až kolem plus pěti stupňů Celsia. Ačkoliv je vliv nadprůměrně teplé vody největší v zemích Sahelu, i v ostatních částech Sahary může být poměrně významný.
Možné globální dopady
Pokud vyjdou současné předpoklady a předpovědi, dá se očekávat, že se letošní dešťová epizoda nad Saharou zapíše do historie jako nejintenzivnější od roku 1994. Ta tehdy zasáhla především západní oblasti pouště, kdežto v tomto roce by deště měly zkropit podstatně rozsáhlejší části Sahary.
Na druhou stranu je nutné podotknout, že i když půjde v daném regionu o mimořádnou událost, nelze na většině území počítat s tím, že by to mělo vést ke vzniku významnějších povodní.
Přesto takto výrazná anomálie může znamenat potenciálně významnější narušení globálního chování atmosféry, které se může projevit v následujících týdnech a měsících. Na konkrétní dopady v jiných částech světa si ale zatím budeme muset počkat.
