Saharu čekají mohutné deště. Meteorolog vysvětluje příčiny

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Příčinou suchého počasí je dominující role pásu vysokého tlaku vzduchu, který se nad Saharou rozprostírá prakticky po celý rok. V této oblasti tlakové výše pak vlivem dynamiky atmosféry vznikají sestupné pohyby, které vysušují vzduch a zabraňují vzniku oblačnosti a srážek. Sahara ale nebyla pouští vždycky, vlivem kombinace různých faktorů se před více než šesti tisíci lety jednalo o region podstatně deštivější – s jezery, řekami a bujnou vegetací.

V současnosti ale zhruba polovina pouště obdrží za rok méně než pětadvacet litrů vody na metr čtvereční. Jižní části pouště občas ovlivní intertropická zóna konvergence (jde o pásmo bouřkové činnosti, které se přesouvá během roku v rámci tropického pásma z jižní polokoule na severní a zpět), která tam přinese více vody. Nicméně situace, že by srážky zasáhly většinu Sahary v rámci krátké doby několika týdnů, je něco, co se stává maximálně jednou za několik let nebo i dekádu.

Očekávané množství srážek za týden do úterý 10. září
Zdroj: tropicaltidbits.com

Teplá moře ovlivňují oblohu nad pouští

A právě tato situace nyní nastává. Zejména západní a centrální části Sahary mají v následujících dnech zasáhnout (a částečně už zasáhly) četnější srážky s úhrny místy překračujícími hranici pětadvacet milimetrů, výjimečně i padesát milimetrů. Místy tak může za deset až čtrnáct dnů spadnout tolik vody, co jindy spadne za několik let.

Nad centrálními oblastmi Sahary se nyní v atmosféře navíc nachází více než pětinásobné množství srážkové vody ve srovnání s dlouhodobým normálem. Ta sice zpravidla celá nezkondenzuje a nevypadne ve formě deště na zem, jde ale o situaci zcela mimořádnou – podle některých údajů je pravděpodobnost výskytu takového množství vody v atmosféře nad Saharou jednou za několik stovek let. A podle některých modelů by mohlo v následujících týdnech spadnout i kolem pěti set procent obvyklého normálu, který je ale samozřejmě sám o sobě velmi malý.

Očekávaná odchylka srážek za 45denní období do 13. října 2024
Zdroj: weathermodels.com

Co je příčinou vzniku této vskutku výjimečné situace? Na jedné straně nezvykle severní poloha takzvané intertropické zóny konvergence. S ní spojené bouřkové systémy proto vznikají a putují severněji než obvykle a přinášejí více srážek do jindy vyprahlých oblastí v jižní polovině Sahary, zejména pásma Sahelu. Tento posun je podle loni zveřejněné studie spojený s vlivem nadprůměrně teplé vody v Atlantském oceánu a ve Středomoří – pokud se tyto faktory společně potkají, vede to k výraznějšímu posunu intertropické zóny na sever a následně vydatnějším srážkám.

Během letošního léta byly jak Atlantik, tak i Středozemní moře mimořádně teplé, s odchylkami plus dva až čtyři stupně, v případě Středozemního moře lokálně dokonce až kolem plus pěti stupňů Celsia. Ačkoliv je vliv nadprůměrně teplé vody největší v zemích Sahelu, i v ostatních částech Sahary může být poměrně významný.

Odchylka teploty vody na konci srpna ukazuje výrazně teplejší vodu v obou významných oblastech – Atlantiku i Středomoří
Zdroj: severe-weather.eu

Možné globální dopady

Pokud vyjdou současné předpoklady a předpovědi, dá se očekávat, že se letošní dešťová epizoda nad Saharou zapíše do historie jako nejintenzivnější od roku 1994. Ta tehdy zasáhla především západní oblasti pouště, kdežto v tomto roce by deště měly zkropit podstatně rozsáhlejší části Sahary.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že i když půjde v daném regionu o mimořádnou událost, nelze na většině území počítat s tím, že by to mělo vést ke vzniku významnějších povodní.

Historická reanalýza srážek v oblasti Sahary od roku 1970 (srovnání vůči průměru 1991–2020) ukazuje, že pouze v roce 1994 nastala významnější epizoda s kladnými odchylkami
Zdroj: severe-weather.eu

Přesto takto výrazná anomálie může znamenat potenciálně významnější narušení globálního chování atmosféry, které se může projevit v následujících týdnech a měsících. Na konkrétní dopady v jiných částech světa si ale zatím budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 8 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 11 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 13 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
včera v 14:00

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
včera v 08:00

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...