Atmosféra

Nad Českem se objevil saharský prach. V následujících dnech to podle meteorologů ovlivní počasí. Obloha bude zakalenější, nebude tak modrá. Východy a západy Slunce budou barevnější.

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA na Marsu na svůj mikrofon poprvé zaznamenalo hřmění a signály charakteristické pro elektrické výboje. Informuje o tom vědecký časopis Nature. Marsovské blesky podle expertů patrně vznikají třením prachových částic.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Lidská činnost zásadně mění globální klima, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů, kde klíčovou roli hraje oxid uhličitý (CO₂). To je už dlouho známá věc. Nicméně nová studie posouvá tento poznatek ještě dále: pokud by vědci měli k dispozici současné možnosti měření atmosférických parametrů, mohli změny v teplotě atmosféry související s činností člověka poprvé detekovat už během 80. let 19. století, tedy o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo.

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Řada obyvatel Středočeského kraje viděla ve čtvrtek po třetí hodině odpolední na obloze výjimečný jev, který mohl připomínat vizuálně tornáda nebo hurikán, na rozdíl od nich ale nebyl nebezpečný.

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.