Atmosféra

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA na Marsu na svůj mikrofon poprvé zaznamenalo hřmění a signály charakteristické pro elektrické výboje. Informuje o tom vědecký časopis Nature. Marsovské blesky podle expertů patrně vznikají třením prachových částic.

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Lidská činnost zásadně mění globální klima, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů, kde klíčovou roli hraje oxid uhličitý (CO₂). To je už dlouho známá věc. Nicméně nová studie posouvá tento poznatek ještě dále: pokud by vědci měli k dispozici současné možnosti měření atmosférických parametrů, mohli změny v teplotě atmosféry související s činností člověka poprvé detekovat už během 80. let 19. století, tedy o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo.

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Řada obyvatel Středočeského kraje viděla ve čtvrtek po třetí hodině odpolední na obloze výjimečný jev, který mohl připomínat vizuálně tornáda nebo hurikán, na rozdíl od nich ale nebyl nebezpečný.

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v sedmdesátých letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.

Při náhlém oteplení ve vyšších vrstvách atmosféry se často rozvlní polární vír, což vede ke vpádům arktického vzduchu na jih – včetně Česka. Přestože bulvární média varují před touto „bestií z východu“, v únoru zřejmě nic takového nehrozí.

Sedmý zkušební let kosmické lodi Starship společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska skončil neúspěchem. Krátce po startu, který se uskutečnil ve čtvrtek pozdě večer SEČ, společnost ztratila kontakt s kosmickou lodí, která měla na palubě deset maket simulujících satelity Starlink. Nosná raketa se však vrátila na odpalovací rampu v areálu Boca Chica u mexických hranic, což se při předchozím testu nepodařilo. Podle agentury AP se jednalo o zatím nejsložitější testovací let systému.

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

V noci ze čtvrtka na pátek se na několik sekund nad oblohou v Česku objevil velmi výrazný záblesk. Šlo o takzvaný bolid, tedy jev způsobený hořením vesmírného tělesa v atmosféře Země.