Po Marsu se prohánějí tisíce rudých tornád

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Podívat se znovu na staré fotografie pomáhá lidem pocítit opět staré emoce, připomenout si „staré dobré časy“ nebo zavzpomínat na ztracené přátele. Když se ale na staré snímky podívají vědci, dokáží z nich získat ještě mnohem víc.

Tentokrát to udělali astronomové z Evropské kosmické agentury, kteří pomocí nových metod prostudovali snímky Marsu, jež vznikly před dvaceti lety. Fotografie prozradily, že se na nich ukrývalo přes tisíc vzdušných vírů připomínajících tornáda. Jejich přítomnost odhalily masivní trychtýře zvířeného prachu, které vědci rozeznali.

Snímky pocházejí z kosmických sond Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter. Analýza ukázala, že tyto silné větry jsou na rudé planetě ještě silnější a rychlejší, než se předpokládalo. A také je jich více, než se očekávalo: tisíc tornád nasnímaných za poměrně krátkou dobu naznačuje, že jde o poměrně častý jev.

Tento objev má důsledky nejen vědecké, ale týkají se také budoucích misí na Mars. Jejich plánovači teď musí počítat s ještě větší mírou rizika než dříve. Na druhou stranu, vědci mohou výsledky využít i pozitivně –například pro lepší předpovědi těchto jevů nebo na opatření pro ochranu citlivých solárních panelů proti prachu.

Marsovské počasí

Že se po povrchu Marsu prohánějí prachové víry, jimž se na Zemi říká rarášci, se ví už desítky let. Ale šlo vždy jen o izolovaná pozorování, tento výzkum dokázal vytvořit jejich katalog. „Prachové víry zviditelňují normálně neviditelný vítr,“ vysvětlil hlavní autor studie Valentin Bickel. „Měřením jejich rychlosti a směru pohybu jsme začali mapovat vítr po celém povrchu Marsu. Dříve to nebylo možné, protože jsme neměli dostatek dat k provedení tohoto druhu měření v globálním měřítku.“

Mapa zobrazuje aktivní prachové víry během jara a léta na severní a jižní polokouli Marsu: červeně jsou vyznačené víry na jihu v létě, bíle na jihu na jaře, šedě na severu v létě a černě na severu na jaře. Barevné tečky označují 1039 prachových vírů, u nichž jsou známé jen údaje o poloze, šipky označují 373 prachových vírů, u nichž se ví i rychlost a směr pohybu. Bílé čtverce ukazují polohu marťanských roverů a přistávacích modulů
Zdroj: ESA

Pochopit, jak se prach na povrchu Marsu chová, je přitom klíčové. Prach totiž může povrch chránit před sluncem a udržovat denní teploty nižší nebo fungovat jako peřina, která naopak udržuje noční teploty vyšší. Částice prachu mohou sloužit jako výchozí bod pro tvorbu mraků, prachové bouře zase mohou být tak silné, že vypudí vodní páru do vesmíru.

Na rozdíl od Země, kde deště prach ze vzduchu odstraní během pár minut, atmosféra Marsu takový luxus nemá – jeho částice v atmosféře zůstávají značně dlouho a mohou se dostat na velmi vzdálená místa.

Celkem vědci s pomocí umělé inteligence našli 1039 prachových vírů a u 373 z nich dokázali určit i směr jejich pohybu. Ukázalo se, že tornáda se pohybují po celé planetě, ale nacházejí se na některých částech mnohem častěji než jinde. Obdobou pozemské uličky tornád v USA je na Marsu oblast Amazonis Planitiau.

Zajímavé jsou také výsledky měření rychlosti větrů. Ty nejrychlejší se pohybovaly rychlostí až 158 kilometrů za hodinu, což je výrazně více, než doposud naměřila robotická vozítka, která na povrchu planety operují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 11 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 11 hhodinami

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
před 12 hhodinami

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
před 14 hhodinami
Načítání...