Po Marsu se prohánějí tisíce rudých tornád

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Podívat se znovu na staré fotografie pomáhá lidem pocítit opět staré emoce, připomenout si „staré dobré časy“ nebo zavzpomínat na ztracené přátele. Když se ale na staré snímky podívají vědci, dokáží z nich získat ještě mnohem víc.

Tentokrát to udělali astronomové z Evropské kosmické agentury, kteří pomocí nových metod prostudovali snímky Marsu, jež vznikly před dvaceti lety. Fotografie prozradily, že se na nich ukrývalo přes tisíc vzdušných vírů připomínajících tornáda. Jejich přítomnost odhalily masivní trychtýře zvířeného prachu, které vědci rozeznali.

Snímky pocházejí z kosmických sond Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter. Analýza ukázala, že tyto silné větry jsou na rudé planetě ještě silnější a rychlejší, než se předpokládalo. A také je jich více, než se očekávalo: tisíc tornád nasnímaných za poměrně krátkou dobu naznačuje, že jde o poměrně častý jev.

Tento objev má důsledky nejen vědecké, ale týkají se také budoucích misí na Mars. Jejich plánovači teď musí počítat s ještě větší mírou rizika než dříve. Na druhou stranu, vědci mohou výsledky využít i pozitivně –například pro lepší předpovědi těchto jevů nebo na opatření pro ochranu citlivých solárních panelů proti prachu.

Marsovské počasí

Že se po povrchu Marsu prohánějí prachové víry, jimž se na Zemi říká rarášci, se ví už desítky let. Ale šlo vždy jen o izolovaná pozorování, tento výzkum dokázal vytvořit jejich katalog. „Prachové víry zviditelňují normálně neviditelný vítr,“ vysvětlil hlavní autor studie Valentin Bickel. „Měřením jejich rychlosti a směru pohybu jsme začali mapovat vítr po celém povrchu Marsu. Dříve to nebylo možné, protože jsme neměli dostatek dat k provedení tohoto druhu měření v globálním měřítku.“

Mapa zobrazuje aktivní prachové víry během jara a léta na severní a jižní polokouli Marsu: červeně jsou vyznačené víry na jihu v létě, bíle na jihu na jaře, šedě na severu v létě a černě na severu na jaře. Barevné tečky označují 1039 prachových vírů, u nichž jsou známé jen údaje o poloze, šipky označují 373 prachových vírů, u nichž se ví i rychlost a směr pohybu. Bílé čtverce ukazují polohu marťanských roverů a přistávacích modulů
Zdroj: ESA

Pochopit, jak se prach na povrchu Marsu chová, je přitom klíčové. Prach totiž může povrch chránit před sluncem a udržovat denní teploty nižší nebo fungovat jako peřina, která naopak udržuje noční teploty vyšší. Částice prachu mohou sloužit jako výchozí bod pro tvorbu mraků, prachové bouře zase mohou být tak silné, že vypudí vodní páru do vesmíru.

Na rozdíl od Země, kde deště prach ze vzduchu odstraní během pár minut, atmosféra Marsu takový luxus nemá – jeho částice v atmosféře zůstávají značně dlouho a mohou se dostat na velmi vzdálená místa.

Celkem vědci s pomocí umělé inteligence našli 1039 prachových vírů a u 373 z nich dokázali určit i směr jejich pohybu. Ukázalo se, že tornáda se pohybují po celé planetě, ale nacházejí se na některých částech mnohem častěji než jinde. Obdobou pozemské uličky tornád v USA je na Marsu oblast Amazonis Planitiau.

Zajímavé jsou také výsledky měření rychlosti větrů. Ty nejrychlejší se pohybovaly rychlostí až 158 kilometrů za hodinu, což je výrazně více, než doposud naměřila robotická vozítka, která na povrchu planety operují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...