Po Marsu se prohánějí tisíce rudých tornád

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Podívat se znovu na staré fotografie pomáhá lidem pocítit opět staré emoce, připomenout si „staré dobré časy“ nebo zavzpomínat na ztracené přátele. Když se ale na staré snímky podívají vědci, dokáží z nich získat ještě mnohem víc.

Tentokrát to udělali astronomové z Evropské kosmické agentury, kteří pomocí nových metod prostudovali snímky Marsu, jež vznikly před dvaceti lety. Fotografie prozradily, že se na nich ukrývalo přes tisíc vzdušných vírů připomínajících tornáda. Jejich přítomnost odhalily masivní trychtýře zvířeného prachu, které vědci rozeznali.

Snímky pocházejí z kosmických sond Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter. Analýza ukázala, že tyto silné větry jsou na rudé planetě ještě silnější a rychlejší, než se předpokládalo. A také je jich více, než se očekávalo: tisíc tornád nasnímaných za poměrně krátkou dobu naznačuje, že jde o poměrně častý jev.

Tento objev má důsledky nejen vědecké, ale týkají se také budoucích misí na Mars. Jejich plánovači teď musí počítat s ještě větší mírou rizika než dříve. Na druhou stranu, vědci mohou výsledky využít i pozitivně –například pro lepší předpovědi těchto jevů nebo na opatření pro ochranu citlivých solárních panelů proti prachu.

Marsovské počasí

Že se po povrchu Marsu prohánějí prachové víry, jimž se na Zemi říká rarášci, se ví už desítky let. Ale šlo vždy jen o izolovaná pozorování, tento výzkum dokázal vytvořit jejich katalog. „Prachové víry zviditelňují normálně neviditelný vítr,“ vysvětlil hlavní autor studie Valentin Bickel. „Měřením jejich rychlosti a směru pohybu jsme začali mapovat vítr po celém povrchu Marsu. Dříve to nebylo možné, protože jsme neměli dostatek dat k provedení tohoto druhu měření v globálním měřítku.“

Mapa zobrazuje aktivní prachové víry během jara a léta na severní a jižní polokouli Marsu: červeně jsou vyznačené víry na jihu v létě, bíle na jihu na jaře, šedě na severu v létě a černě na severu na jaře. Barevné tečky označují 1039 prachových vírů, u nichž jsou známé jen údaje o poloze, šipky označují 373 prachových vírů, u nichž se ví i rychlost a směr pohybu. Bílé čtverce ukazují polohu marťanských roverů a přistávacích modulů
Zdroj: ESA

Pochopit, jak se prach na povrchu Marsu chová, je přitom klíčové. Prach totiž může povrch chránit před sluncem a udržovat denní teploty nižší nebo fungovat jako peřina, která naopak udržuje noční teploty vyšší. Částice prachu mohou sloužit jako výchozí bod pro tvorbu mraků, prachové bouře zase mohou být tak silné, že vypudí vodní páru do vesmíru.

Na rozdíl od Země, kde deště prach ze vzduchu odstraní během pár minut, atmosféra Marsu takový luxus nemá – jeho částice v atmosféře zůstávají značně dlouho a mohou se dostat na velmi vzdálená místa.

Celkem vědci s pomocí umělé inteligence našli 1039 prachových vírů a u 373 z nich dokázali určit i směr jejich pohybu. Ukázalo se, že tornáda se pohybují po celé planetě, ale nacházejí se na některých částech mnohem častěji než jinde. Obdobou pozemské uličky tornád v USA je na Marsu oblast Amazonis Planitiau.

Zajímavé jsou také výsledky měření rychlosti větrů. Ty nejrychlejší se pohybovaly rychlostí až 158 kilometrů za hodinu, což je výrazně více, než doposud naměřila robotická vozítka, která na povrchu planety operují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 9 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 16 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.